Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

10. Líheň

14. ledna 2018 v 10:07 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song procházela lesem a užívala si chvilky klidu. Tardis, svůj stroj času v podobě červené telefonní budky, nechala za sebou. Chtěla si odpočinout od všech technických vymožeností. Vydala se proto do roku 1996, kdy lidé nebyli ještě tolik propojení se stroji a nezatěžovali je války s daleky, cyber lidmi a dalšími vesmírnými agresory. Noční les byl tak oázou klidu, kde mohla zase načerpat síly. Procházela kolem stromů. když zaslechla hlasy tří mužů. Okamžitě se vydala za nimi.


**


Mladá dívka s hnědými vlasy kývla na číšníka aby upoutala jeho pozornost a ukázal mu peněženku, ten její gesto pochopil a za pár minut byl u ní i s účtem.
"Platím je za kávu nebo mi chcete prodat celou restauraci?" zeptala se vesele a rychle hledala drobné. Muž v bílé košili a černých kalhotách se na ní usmál ale celé to působilo jakoby měl první příznaky mrtvice "Jen za kávu madame"
Dívka mu dala peníze i s dýškem, za to, že snesl její pokus o vtip a vyšla z restaurace ven.
Sáhla do kapsy kalhot a překontrolovala mobil. Už se bude muset vypravit na cestu nebo Tasha vyletí z kůže. Na její pravici se zaleskl manipulátor časového víru a okamžitě se vydala na cestu prostorem i časem. Rušné město okamžitě zmizelo a místo něj se ocitla v lese, rok 1996 Finsko. Její bílé oblečení se sem sice nehodilo ale toho si River Song nemusí vůbec všimnout. Za pár vteřin uslyšela hlasy a v dálce zahlédla i světlo táboráku. Ocitla se jen několik kroků od svého cíle.


**


River Song se snažila nadělat co nejvíce hluku aby jí nějaký horlivý lovec omylem nezastřelil a vyšla k ohni, kde už seděli tři muži a dívka v bílém oblečení, které se sem trochu nehodilo.
Doktorka všechny pozdravila i když si zapamatovala jen jméno první muže, Tuomas Holopainen a u zbytku by si při pokusu o vyslovení, nejspíše zlámala jazyk. Nakonec podala ruku dívce a ta se představila jako Romanadvoratrelundar
"To si mi řekla své jméno nebo celý svůj rodokmen?" zeptala se jí River
Dívka se vesele usmála "Něco podobného už mi řekl Kimo, dá se to zkrátit na Romana ale s Romanadvoratrelundar je větší sranda"
River pokrčila rameny "pokud považuješ za vtip, že na tebe něco volá a trvá mu to přibližně 15 minut"
Všichni se rozesmáli a River toho využila aby si sedla k ohni. River zdatne předstírala, že je z jihu Finska a díky Tardis, to bylo ještě jednodušší. Stroj času byl sice daleko ale zase ne moc. Po pár minutách si všimla papírů, které měl Tuomas na klíně.
"Co to tam vlastně celou dobu sepisuješ?"
Muž jí podal papír a ona zjistila, že jde o písničku. "Hraješ někde v kapele?"
Tuomas řekl jen "Zatím ne ale chtěl bych jednu založit, tohle bude naše první písnička. Ještě mi ale chybí jméno"
River se znovu podíval na papír "Ta písnička se jmenuje Nightwish, proč tak nepojmenovat i kapelu?"
Tuomas rychle přikývl "Budu o tom uvažovat"
S tím se uložili ke spánku a brzy všichni usnuli


**


River probudili něčí ruce, které s ní třásli. Chtěla vykřiknout ale na ústech jí přistála jedna z rukou. "River Song potřebujeme vaší pomoc ale lidé se o tom nesmí dozvědět."
River pohlédla na rušitelku, která měla bezpochyby sebevražedné sklony, když jí budila uprostřed noci.
"Romano, co se děje?" Dívka si vyhrnula rukáv na pravé ruce a ukázala jí manipulátor časového víru "Něco máme společného"
"To taky může být pravda a nemusí. Co si vlastně zač?" zeptala se vztekle ale dostatečně tiše aby nevzbudila jejich společníky. Romana se uěklíbla "Znám Doktora i Tashu, to ona mě za tebou poslala". Dříve, než jí River stačila zastavit, stiskla tlačítko na manipulátoru časového víru a obě ženy zmizeli.
River se rozhlédla kolem sebe. Objevili se na pláži, která by byla skvělým místem na dovolenou, jen tu nikdo jiný nebyl "Odkud znáš Doktora?"
Romana přikývla "Cestovala jsem s ním v jeho Tardis, zůstala jsem ale v E- prostoru abych nemusela tvrdnout na Gallifrey"
"To se ti mezi Pány času tak nelíbilo?" zeptala se River
"Spoilery a už stejně musíme vyrazit" odpověděla Romana.
"Počkej, tohle slovo mám říct, když se chci vyhnout odpovědi"
"Tasha to používá taky, skoro za každou větou" odvětila hnědovláska rychle.
"Jak se k tomu dostala?" zeptala se jí River. Romana ale jen pokrčila rameny a vedla je dál po pláži. Pískem se prodrali až ke kusu skály "Podle naší kámošky by si měla najít cestu dál." řekla Romana nečekaně. "Proč bych to měla být já?" zeptala se River překvapeně.
Romana pokrčila rameny "Má ti pomoc archeologie, kterou si prý vystudovala."
"Tasha si mě prověřila?"
"Ta si tě ani prověřovat nemusela" řekla dívka a ohmatávala skálu.
River na to nic neřekla a raději se k ní přidala. Nejdříve si ničeho divného nevšimla ale to se brzy změnilo. Ve skále bylo místo, které bylo teplejší a hladší. Chyběli tam i usazeniny. Kamená deska vypadala, jakoby jí tam někdo zasadil nebo uměle vyrobil. Zamířila na místo sonickým šroubovákem a to se dalo do pohybu. Ve skále se objevil průchod.
"Proč mi Tasha prostě neřekla abych to udělala?" řekla Romana ublíženě.
River se snažila skrýt úsměv ale moc se jí to nedařilo. "Řekla ti, kde je průchod ale musela by si zamířit na jediné a velice malé místo. Mohla by si tady taky stát hodiny a zkoušet to"
Romana chtěla vyrazit do jeskyně ale River jí chytila za ruku "Ted mi řekni, co tam má být. Jestli si myslíš, že se slepě vrhnu do nějaké tmavé chodby, tak se pleteš"
"Je tam líheň" řekla dívka pomalu
"Co se tam má líhnout?" zeptala se Doktorka
"Dalekové" odpověděla Romana a hleděla na průchod.
River Song přikývla na souhlas a vešla dovnitř. Po pár krocích tmou něco cvaklo a kolem nich se rozlilo namodralé světlo. Nacházeli se v rozlehlé hale, plné kovových regálů. Na nich se nacházeli, na malých podstavcích, hnědé vejce. "To spíš vypadá jako pštrosí vejce" řekla Romana
"Tasha ti neřekla, co tu máš čekat?" řekla River Song překvapeně.
"Něco řekla ale moc toho nebylo" odpověděla dívka a rychle se začala věnovat jejich nálezu.
River Song se rozhlédla "To tady nejsou žádné stráže?"
"Něco by se tu našlo" ozvalo se z druhého konce sálu. River ten hlas poznala ale nemohla tomu uvěřit Ozvala se série kovově znějícího cvakání a do jejich zorného pole vjela bytost, která byla z poloviny člověkem a z poloviny strojem. Dalek projel přímo k nim.
"No, kdo by hádal, že tu potkáme Hitlera" řekla River.
"Ne, samozřejmě, že si dojdete do líhně na naší planetě a nic se vám nestane" řekl pobaveně Adolf Hitler
"My jsme na Skaru?" zeptala se Doktorka překvapeně. Chtěla se otočit k Romaně ale ta zmizela. Hitler se rozesmál "Vypadá to, že ti tvá společnice utekla. Možná by sis svůj doprovod měla lépe vybírat."
River se otočila zpět ke svému soupeři a strnula děsem. V průchodu se proti slunci tyčila silueta, která se díky křídlům dala jasně zařadit i když jí nebylo vidět do tváře. Rychle přemýšlela co udělat a v hlavě se jí urodil velice krutý plán. Hitler si jejího pohledu nevšiml a tak nechápal, proč si rukama rychle zakryla oči. Jeho překvapený pohled bylo to poslední co na pár vteřin viděla. Místnost se naplnila hlasitým klapotem jak se plačící anděl rozběhl ke své kořisti. Hitler zakřičel a potom nastalo ticho. River rychle dala ruce dolů a škubla sebou, když zjistila, že byl anděl téměř u ní. Zaklonila se a pomalu se sunula pod jeho nataženýma rukama. Mohla by se sice otočit a vyjít kolem regálů ale to musel anděla spustit z očí. Dokud jí uvidí, tak se socha ani nehne.
Pomalu udělala jeden velký krok a úlevně si oddychla, když se stalo to, čeho se celou dobu bála. Zakopla o nějakou překážku a spadla na zem. Během dvou vteřin ucítila na svých zádech studenou ruku a potom se jí zatmělo před očima.....
River Song otevřela oči a rozhlédla se kolem sebe. Plačící andělé svoje oběti nezabíjeli ale přenesli je v čase. Bohužel nikdo nemohl říct, kam a do jakého času se dostanou. Mohla být ráda, že kolem sebe spatřila obrovské kapradí a vodu. Obydlená planeta, která je nejspíše plná života. Rozhodně mohla skončit i hůř, třeba v černé díře. Její úleva ale netrvala dlouho, ticho pralesa narušili kroky, něčeho velmi velkého a těžkého. River stačilo pár kroků aby se dostala přes kapradí a u jezera spatřila záhadného tvora. S údivem a děsem pronesla "Sakra, to je dinosaurus, já jsem v pravěku"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chtěli byste šestou sérii?

ANO 62.5% (10)
NE 37.5% (6)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama