Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

3 - Ztraceno v upgradu

3. prosince 2017 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River přecházela po své cele a hlavou jí vířily ty nejhorší vyhlídky. Jaký může být trest za únos královny? Sice na to neměli jediný důkaz ale jejich panovnice se ztratila během evakuace, která byla její nápad. To všem stačilo jako dostatečný důkaz. Udělal dalších pár kroků a zůstala stát na místě. Před celou se ozval nějaký hluk. Možná to byla záchranná mise od Doktora. Ozval se dutý úder a potom další. Druhý zvuk vypadal jakoby na zem spadl nějaký strážný. Dřevěné dveře se otevřely a v jejich rámu stál jako v nějakém podivném obraze, vysoký a velice vyzbrojený cizinec. River sklouzla pohledem po samurajské zbroji a dvou mečích, které byli na první pohled srostlé se zápěstím. Cizinec tak vypadal jako saranče zkřížené s šíleným samurajem. "Kdo si?" zeptala se rychle, kdy postava prošla k ní a začala otevírat dveře jejího vězení. "Identifikujte se!" ozval se zastřený hlas. "Ty si robot?" zeptala se opatrně. "Identifikujte se!" ozvalo se znovu. Doktorka se tedy rozhodla přistoupit na hru "profesorka River Song". "Chyba! Chyba! Chyba!" začal robot neustále opakovat. "Jaká chyba ty herko, snad vím jak se jmenuju!" řekla naštvaně River. "V databázi daleků nejste." ozval se samuraj. "V čem?" vylekala se okamžitě. "Co s tím mají

společného dalekové?". "Mluvíte s jedním z nich" ozval se cizinec. River zůstala fascinovaně hledět na robotické tělo, na ruce, které s jemným klapnutím otevřeli zámek. Černé oči projeli po její tváři. "Co se mnou chceš udělat?" zeptala se ho klidně., "Budete uvedena před vůdce a on se rozhodne, co s vámi bude." odpověděl dalek. S tím vyšli z cely a pokračovali dál chodbou, která vypadala jakoby by byla napůl vytvořena přírodou. Hnědé stěny z nějaké hlíny skončili u dřevěných dveří. Vyšli ven a došli ke dveřím, které je dovedli do velkého sálu. Tam jí dalek zavřel do malé lodě, která připomínala křivou pyramidu. Plavidlo vzlétlo a za nedlouho River oknem viděla, že něčím velmi podivným. Vylekaně zalapal po dechu a sledovala míhání času a prostoru kolem nich. Jak je tohle možné? Dalekové takovou technologii přeci neovládají. Nemůžou letět časovým vírem. Pravda ale byla jiná, oni jím letěli, to se nedalo popřít. Plavidlo náhle vylétlo do prostoru a River viděla modré nebe. Během pár vteřin měkce dopadli na zem. Dalek si pro ní opět došel a vyvedl jí ven. Doktorka se zahleděla na stavbu, která jí něco připomínala. "To je Skaro?" zeptala se hned. Její průvodce byl několik vteřin potichu a potom řekl "všechny města daleků sou stejná, máme jen omezený počet možností." "To vám tolik mozkové kapacity zabírá válčení?" zeptala se ho. "Nerozumím" řekl dalek a vedl jí dál po travnaté louce. Zbytek cesty se tedy nesl v tichém duchu. Nikdo z nich už neřekl ani slovo. Brána před nimi vyrostla přímo a bez nějaké zátočiny. Voják třikrát zabušil na kovovou desku a ta se sama odklonila stranou., Mohli tak vejít do daleckého města. River si ho ale představovala rozhodně jinak. Nikde neviděla stvoření podobná odpadkovým košům. Místo nich tu přecházela pestrá směsice robotů. Vysoké postavy podobné lidem, čtyřnohé nestvůry podobné hmyzu nebo zvířatům. Snad nikdo z nich nevypadal stejně jako někdo jiný. Dalekové se opravdu změnili. River a její tichý doprovod došli až k budově připomínajíc palác. Dovnitř je pustila dvě hmyzu podobná stvoření a tak jejich cesta pokračovala dál. Cestou si Doktorka prohlížela další skupinky robotů. Co se tu vlastně stalo? Ani neřekla otázku nahlas a to ze dvou důvodů. Tím prvním bylo, že stejně nečekala vysvětlení. Druhým důvodem bylo doražení na místo jejich pochodu. Velký sál podepřený ocelovými sloupy. River prošla po červeném koberci až k velkému trůnu. Tam seděla postava, kterou rozhodně nechtěla vidět. "Ahoj Davre, jak se ti vede, dědku?" řekla okamžitě. Stvořitel daleků vykouzlil na tváři znechucený výraz "jmenuji se Davros. Bude lepší když si podobné výstupy necháš příště jen ve své mysli.". River chtěla odpovědět ale v tu chvíli odpověděl někdo za jejími zády. "Ale staroušku, snad by si nám nezkazil mejdan", River se otočila a spatřila Missy. Žena protančila kolem vojáků a zastavila se u jejich velitele. "Proč si přivedl i tu bloncku, sami by jsme si určitě vystačili" řekla Missy a rukou ho pohladila po ruce. Davros se jí vytrhl a zakřičel "Střílejte!". Dalekové se probudili ze strnulosti a dali se do střelby. Missy zmizela v oblaku prachu. River zůstala hledět na místo kde zmizela její společnice. Opravdu tohle měl být konec. To nemůže být přeci pravda, přežili už tolik věcí. Náhle se ozval smích a z úkrytu za jedním ze sloupů vyšla Missy "tak a jedeme dál. Pustíme si nějakou hudbu, Lady Gaga? Madonna by mohla taky stačit. Ke konci své kariéra sice Lady Gaga za moc nestála ale její čtrnácté album byla pecka." "Zabijte jí, okamžitě jí zabijte" zahřměl Davros. Opět vzduchem prolétla řada střel ale to už se River docela dobře bavila. Missy opět zmizela aby se za pár vteřin opět objevila a tancovala kolem záplavy robotů. "Vy mě chcete zastřelit? To je od vás sice roztomilé ale budete asi střílet opravdu dlouho. Právě jsem si na Gallifrey dobila regenerace a ještě pár triků v rukávu. " pronesla Missy pobaveně. "Tak už mě to nebaví, to střílení si nechte na jindy" dořekla se smíchem. Potom vytáhla pudřenku a řekla "musím taky nějak vypadat dneska je můj slavný den". Náhle se prudce otočila a foukla prášek z pudřenky do tváře daleka, který držel River. Ten se zakymácel a potom spadl na zem. "Kal
m šel? Dyt to byl jen pudr" řekla Missy a uklonila se směrem k Davrosovi jakoby byla divadelní hvězda, která zahrála své životní představení. "Co máš v plánu" zeptala se River stvořitele daleků. Davros poklepal prstem na opěradlo svého trůnu. Dveře sálu se znovu otevřeli a dovnitř vjel Adolf Hitler. "Co nohy, pořád chybí?" zeptala se bleskově Missy. Doktorka se jí snažila zacpat rukou pusu ale nepodařilo se jí t dost rychle. Hiler jí ale ignoroval, místo toho se zastavil u zdi. Stěně se dal do pohybu a ukázala nějaký zlatý stroj. Vysvětlování se ale ujal Davros "tohle jsme ukradli šedivákům. Oslniví tvorové ale nevěděli co si počít, když jsme k nim přiletěli. Tohle zařízení umí vytvořit časovou trhlinu, tak velkou, že to zničí samotnou podstatu vesmíru. Dalekové se v časové kapsli dokáží zachránit a po konci času vytvoří nový vesmír, dalecký.". "Už se zbláznil ale že to trvalo" řekla Missy. Náhle se ozval výstřel, potom druhý a třetí. Několik daleků padlo na zem a bylo jich podstatně více, než vystřelených střel. Do sálu vešla postava s bledou kůží a černými dlouhými šaty. "Přišel tvůj den River Song" řekla žena. Doktorka hned poznala, kdo k ní přišel. To byla přeci Smrt. Něco tu ale nehrálo. "Ty si kdo?" zeptala se Missy. "Mám mnoho jmen, pro většinu bytostí jsem Smrt." odpověděla žena klidně. "Chceme tvé opravdové jméno?" vyštěkl Davros. Žena okamžitě vystřelila. Stvořitel daleků spustil ochranný štít a usmál se. Úsměv ale přišel příliš brzy, kulka totiž pronikla jeho ochranou a zasáhla ho do hlavy, Dalekové kolem nich se dali okamžitě do pohybu. Smrt náhle vyndala odněkud ze záhybu svých šatů stříbrnou kouzli a pustila jí na zem. Ozvalo se zvláštní pískání a potom vyšlehlo oslnivé světlo, když pohaslo byli všichni dalekové mrtví. "Tohle byla bomba s názvem Mor daleků, můj vlastní vynález. Otec sice nebyl moc vynalézavý ale odněkud jsem podědila talent." prohodila Smrt. "Jaké je tedy tvé jméno?" zeptala se Missy a hleděla při tom na mrtvého Davrose. Potom její pohled sklouzl na mrtvého Adolfa Hitlera. Černovlasá žena se usmála "můj otec své jméno nikdy neprozradil.". "Tvého otce neznám ale tebe bych znala ráda, tak nech toho divadla" odsekla Missy. "Jmenuji se Morana" představila se žena klidným hlasem. "Jak se dá ta sranda vypnout?" zeptala se River a hleděla při tom na stroj, který mohl vytvořit trhlinu ve vesmíru. "Jeden člověk musí zmáčknout to zlaté tlačítko ve tvaru kříže. Bude ho to ale stát život. Musíme jednat rychle, ten blázen to aktivoval." odpověděla Morana. "Chceš se toho ujmout?" zeptala se jí River. "Udělám to já." ozval se za nimi mužský hlas. Všichni se otočili a pohlédli na starého muže, s bílými vlasy, kterých už začalo obývat. River ho okamžitě poznala "Doktore?". Muž se na ní usmál ale pořád tady něco nebylo v pořádku. Rychle z kapsy vytáhla fotky všech Doktorů a začala si je prohlížet. Nakonec se zeptala "Ty si se vrátil k první generaci?". Doktor se na ní podíval a kývl, v očích mu pobaveně zajiskřilo "Dnes přišel můj den, kruh se uzavírá. Touto tváří vše začalo a všechno jí i skončí," "To ne, otče, to nemůžeš" řekla zoufale Morana. "Otče?" ozvala se River. Doktor se na ní jen usmál a zašeptal "spoilery". "To mi vysvětlíš!" zakřičela na něj. Nemůže se přeci obětovat a nic jí neříct. To prostě nemohl. Doktor se k ní otočil a udělal krok od stroje "Pro svou manželku a děti, jsem ochotný i zemřít." "Cože?" zeptala se River. "Že by pro tebe i zemřel!" vyštěkla Morana naštvaně. Doktorka se k ní otočila "Doktor je tvůj otec. Jsem já tvá matka?" zeptala se dívky, ta ale dál hleděla na svého otce. Místo ní tedy odpověděl on "Morana tě našla a zachránila před smrtí, dala ti část své regenerační energie, jinak by si v té rakvi tenkrát zemřela. Chtěla aby si se dnes obětovala ty a já nezemřel." "To si raději chtěla smrt své matky?" zeptala se jí River. "Ano" řekla pouze Morana a očima propalovala stroj šediváků. Doktor se usmál "musíme se ted rozloučit, jinak vesmír skonči". "Ne, určitě je i jiná cesta" řekla River. Po tváři jí stékaly slzy. "Už mě nemůžeš připoutat k trupce a jít místo mě." řekl Doktor a zmáčkl tlačítko ve tvaru kříže. Kolem něj se rozlilo zlaté světlo. Náhle se zablesklo a stroj i pán času zmizeli. "Půjdeš ted s námi?" zeptala se River své dcery. Morana se na ní otočila a v její tváři byl vidět hněv "riskovala jsem vznik paradoxu, jen abych zachránila otce. Už nikdy tě nechci vidět." S tím se otočila a zmizela ve dveřích. "Seš si jistá, že nepotřebujete nějakou psychoterapii?" zeptala se jí Missy. "Možná by se něco takového hodilo" řekla River a udělala několik kroků ke dveřím. Náhle jí tělem projela křeč a vyzvracela se na podlahu. "Co to bylo?" zeptala se jí Missy a z jejího hlasu zmizela všechna veselost. Smrt Doktora jí zase tak nezasáhla, pomyslela si River ale nahlas řekla pouze "přeci Morana". "Myslíš, že si těhotná?" zeptala se překvapeně Missy. "Mojí dcerušku si právě viděla, tak by tě to tak nemělo překvapovat" odpověděla Song a znovu se pevně postavila na nohy. Prošli společně chodbou a blížili se ke dveřím ven, když jim cestu zastoupil další dalek. River vytáhla pistoli ale jejich protivník se nechystal k boji. "Kde je náš pán?" zeptal se pomalu. "Ten už dovládl, musíte si najít nějakého jiného zkrachovalce" řekla Missy a její hlas zněl opět pobaveně. Dalek připomínal křížence mezi sarančetem a cyber člověkem. "Davros nemůže zemřít" řekl jen a dál stál klidně na místě. "Řekl mu to někdo?" zeptala se River. V jejím hlase také zaznělo tiché pobavení. Dalekové nikdy žádného jiného panovníka neměli a vůbec si nepřipouštěli, že by o něj někdy mohli přijít. "Podívej se na sebe" začala River "ztratili jste vše, čím jste byli. Davrosova honba za vítězstvím vás zničila". "Nikdo nás nezničil, jen jsme upgradovali do vyšší formy" odpověděl robot. "Ne, tohle nebylo vylepšení ale zničení. Dříve jste byli bojovníky, velkými a odvážnými. Davros vám dal jen plané sliby. Přišli jste o svou lidskost a nakonec i o svůj život. Nejste nic jiného než hlupáci.", River domluvila a nechala svá slova působit. Stroj proti ní zaváhal. Její slova ho zasáhla a donutila k zamyšlení. "Zabila jste Davrose?" zeptal se náhle. "Ano" vykřikla místo ní Missy. "Jste tedy naše nová vládkyně" řekl dalek. "Přikážu vám jen jediné, buďte svobodní a sami se rozhodujte." řekla mu Doktorka. "Chceme jít s vámi" řekl dalek. "Tak to se raději zničte" řekla River znechuceně. Dalek se otočil a vyšel ven. "Zbláznila ses, on opravdu spáchá sebevraždu" zavrčela Missy. "Ztratili vše, nedivila bych se tomu" odpověděla River také vyšla ven. Mezi kupolemi věží vzlétávali dalekové. Vylétli až k nebesům a explodovali. Na nočním nebi to působilo jako ohňostroj. River a Missy sledovali, jak se dalekové sami ničili. Nakonec vzlétl obrovský zlatý obr a vybuchl v poslední velké explozi. "Je tohle konec daleků?" zeptala se Missy. "Myslím že ano, nakonec vše ztratili a svůj boj sami ukončili" řekla River a šla dál k Tardis. "Pro vesmír to rozhodně nebude ztráta. Zmizelo jedno velké zlo ale vesmír je téměř nekonečný. Určitě se najde něco nového." "Pesimistko" řekla Missy a obě se smíchem zmizeli v Tardis.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama