Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

Prosinec 2017

8. E.K.P.

31. prosince 2017 v 10:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song právě seděla u počítače a snažila se dohrát šachy, když se za ní ozvalo.
"Teto?" Doktorka měla ráda děti ale už pomalu začala litovat faktu, že jich na Atlantidě bylo tolik. Napočítala do deseti a otočila se. "Ahoj, co potřebuješ? Teta Jenny ti zase vyprávěla o cyber lidech?" Dívenka v modrých šatech se otřásla strachy. "To ne ale maminka řekla, že mě máš vzít na výlet nebo ti řekne, kdy budeš příště rengenovat"
River se zasmála "Regenerovat?"
Britney přikývla "No, dyt jsem to říkala"
"Víš ale že to je od tvé matky vydírání a není to nic hezkého"
"Maminka tomu říká obchod"
River protočila oči ke stropu a přemýšlela jak by to mohla vysvětlit pětiletému dítěti i když matka toho dítěte byla Missy.....nebo právě proto.
"Tvoje maminka má hodně zajímavé obchody ale i ona se může zmýlit"
Potom raději otevřela dveře červené telefonní budky a mávla na ní aby šla dovnitř.
Vnořili se do útrob stroje, který se za pár vteřin vydal na cestu prostorem i časem. Celé to trvalo jen pár vteřin a Tardis s hvízdáním přistála.
River Song otevřela dveře a vyhlédla ven "Tak tohle nebude ZOO" zašeptala zmateně a přečetla si velkou ceduli, která byla před ní "Ústředí E.K.P.."
"Britney, počkáš v Tardis"
Okamžitě se ozvalo veselé vypísknutí "Jééé a bude tu i strejda Jack?"
"Ne, budeš si povídat jen s Tardis" zakřičela River Song
"Minule jsem se naučila všechna tvá jména, Melody Pond, River Song, T....."
"TICHO!" vykřikla River Song a zavřela dveře. Nechybělo mnoho a dozvěděla by se něco, co by rozhodně neměla zjistit takovým způsobem. Cestování časem mělo svá pravidla a ta se musela dodržovat. Promluví si i s Tardis a vysvětlí jí, že by neměla svěřovat informace dětem.
Ted ale měla na práci něco jiného. Vrátila své myšlenky k budově před sebou. Torchwood, Unit, Omega.....Ticho...co ještě vlastně znala za společnosti. Nemohla si ale vybavit, že by někdy četla nebo viděla E.K.P.
Přešla k dvoukřídlým velkým dveřím a zkusila je otevřít. To se jí také podařil a hned mohla vejít do rozlehlé vstupní haly. Všude pobíhali desítky lidí ale nikdo si jí nevšímal. River místo toho pohlédla na černo-modré uniformy, trochu jí to připomínalo policii. Ptom jí svitlo, opravdu se mohlo jednat o něco podobného. Nakonec se zase otočila a vyšla ven. Po dvou krocích ale do ní někdo vrazil. Troztáhla ruce aby udržela rovnováhu a otočila se. Vedle ní stála mladá dívka, s černými dlouhými vlasy. Na sobě měla tmavém triko bez rukávů, které odhalovalo její potetované ruce a bílé kalhoty
"Stalo se vám něco?" zeptala se starostlivě.
River zakroutila hlavou "Nic mi není, jenom jsem se trochu lekla. Mohla by si mi ale odpovědět na jednu otázku"
Dívka okamžitě přikývla a tak se zeptala "Co znamená E.K.P?" a ukázala rukou na dveře za nimi.
"Jsem Faith a E.K.P. Znamená Energetická krizová policie"
"Co má všechno na starosti?"
Faith se zamračila "Si asi zdaleka i Divocí ví, co policie dělá."
"Jsem z větší dálky, než oni" řekla Doktorka okamžitě.
Faith to stačilo "Hlídají spotřebu energie u lidí a dalších živých tvorů. Mají na starosti udělování přídělů."
"Životní energie?" zeptala se jí pro jistotu a dívka přikývla na souhlas.
"Funguje vše, tak jak má?" zeptala se River Song opatrně
Faith se zasmála ale vzápětí se zamračila "Víš heslo?"
Ríver neváhala a zkusila první věc, která jí napadla "Tardis". K jejímu udivu se dívčin výraz změnil a zračil jasnou úlevu "Pojd za mnou" a vedla jí hlavní ulicí dál, mezi dav lidí. Po pár krocích vešli do úzké uličky plné odpadků a tou se dostali až k malému náměstí. Díky vysokým budovám tady bylo podivné šero. Faith zůstala stát, před oprýskanou šedou zdí. Za pár vteřin vyskočila a šplahal po zdi, jakoby šlo o žebřík. River na ní zůstala nevěřícně hledět "Nevím jak u tebe ale můj otec se nejmenoval Spiderman" Faith se otočila a křikla na ní "Je tam žebřík, stačí se chytit první příčky." River Song se přiblížila ka zdi a položila na ní ruku. Chvilku tápala ale potom se dotkla něco, co si neviděl ale cítila. Vzduch se dal do pohybu a ona viděla žebřík, který ale zůstával ostatním lidem neviditelný.
River se rychle pustila do šplhání a brzy se tak dostala k Faith, ta už naní čekala na střše budovy.
Doktorka čekala špínu, holuby, možná i bezdomovce ale místo toho tu byla menší vesnice z bílých polokoulý. Stavby velmi kontrastovali se zbytkem města a jí bylo jasné, že se nachází na místě, kam se příliš lidí nedostane.
"Vítej v naší centrále, snažíme se dát dohromady zbraň, kterou by jsme zničili Továrnu a vrátili tak lidem dřívějíší svobodu
"Továrna má na starosti E.K.P.?" zeptala se jí River, Faith ale zakroutila hlavou "Na další otázky ti odpoví naše vůdkyně Lana"
Potom provedla River Song mezi budovy až ke stavbě, co vypadala téměř stejně jako okolní, jen byla o trochu větší. Fantih zaklepala na světlé dveře a ty se okamžitě otevřeli. River zůstala překvapeně sát na místě. Dveřníkem byl totiž dalek. Její průvodkyně ale překvapená nebyla, nejspíše se jednalo o typické zjevení, které jí nevyvedlo z míry.
River prošla kolem něj a zašeptala dívce "Seš si jistá, že je ten sluha na správném místě?"
"Ano, Lena je sama vymyslela a sestavila."
Tak tomu bych tak moc zase nevěřila pomyslela si River ale neřekla ani slovo. Právě totiž minuli hned dva daleky. Chodba je dovedla až k obývací místnosti, kde Doktora dostala druhou ránu. V červeném pohodlném křesle seděla Eva, manželka Adolfa Hitlera. Její brnění zmizelo a místo něj na sobě měla bílé šaty, v kterých vypadala téměř nevinně.
Žena s nebezpečným úsměvem vyskočila a přešla k ní "Jsem Lana, vůdkyně povstalců, vítej v Zeole"
River se podívala na Faith, potom pohlédla do tváře své soupeřky. Její tvář sice brázdil úsměv ale její oči vyprávěli celé romány, o tom jak by jí ráda zabila. Mohla si tak být jistá, že je před ní opravdu Ema.
"River Song mohla by si nám pomoci v našem snažení. Plánovali jsme velký útok na Továrnu, ale Faith měla menší zpoždění"
River úplně cítila, jak rychle přemýšlí. Eva chtěla útok na Továrnu, má to ale překazit nebo ne. Proč by ale chtěla pomoci lidem? Eva vedla válku ale ne v tomto čase.
River se místo toho otočila na svou průvodkyni "Mohla by smě nechat se svou vůdkyní o samotě?"
Faith se podívala na Lanu, jakoby chtěla její souhlas. Žena na ní jen mávla a dívka zmizela na chodbě.
River Song se hned otočila na svou soupeřku "Co od těch lidí chceš?"
Eva se škodolibě usmála "Proč bych ti to měla povídat?"
"Protože jsem Doktorka a ty dobře víš, že jsem vybojovala hodně bitev. Porazím tě stejně jako jsem porazila daleky v jakémkoliv minulém střetu"
Úsměv vůdkyně daleků se ještě rozšířil "Všechna tvoje vítězství byla jen štěstí. Chci zničit Továrnu a tyto lidi osvobodit Můžeš tomu věřit a pomoci, nebo se nám postavit a zkusit, jestli tě tvoje štěstí ještě neopustilo"
River Song na ní mrkla "Půjdu s vámi a zastřelím tě hned, jak se pokusíš ty lidi podrazit"
Nakonec obě ženy vyšli ven z budovy a stanuli před nastoupenými lidmi i daleky.
Doktorka viděla desítky plecháčů, jak projíždějí mezi lidmi a začínala být opravdu nervozní.
Šachtou se dostali ze střechy budovy přímo do kanalizace. Špinavá stoka byla opravdu místem plným špíny a krys. Několikrát se před nimi mihla i větší stvoření ale River nemohla nic rozeznat. Vypadalo to ale na příbuzné homo reptilia.
Po dvou kilometrech se dostali opět na sluneční světlo. Zeola zůstala za nimi a nahradila jí zničená příroda, která vévodila podivná hranatá stavba.
"Továrna?" zeptala se River Song sví průvodkyně. Dívka s téměř světlými vlasy, jménem Gaylen přikývla na souhlas
Potom se před svou armádu postavila Lana a v rukou držela buben, potažený kůží.
River Song překvapeně hleděla na to, jak žena začala bubnovat a zmítat se ze strany na stranu v pohybech, co měli být nejspíše pokusem o tanec. River pohlédla na čtyři komíny, vypouštějící do vzduchu sloupy dusivého, černého kouře.
Z prvního právě vytrysklo světlo a ozvala se exploze.
Žena změnila bubnování a pokračovala. Gaylen se natočila k River a zašeptala "Továrna se řídí zvukem, Lana chce narušit její frekvenci a tak jí vyřadit z provozu."
Doktorka fascinovaně hleděla na to, jak vůdkyně zničila, druhý i třetí pilíř. Potom ale nastali problémy. Brána budovy se otevřela a ven vycházeli postavy, které River opravdu nechtěla vidět. Stříbrní vojáci pochodovali v bojových útvarech a jejich temné oči si je všechny měřili.
"Kde se tady vzali cyber lidé?" vykřikla River Song. Eva se k ní otočila "Kdo si myslíš, že Továrnu postavil? Tohle si nevymysleli lidé ale někdo horší." Potom začala opět bubnovat. Povstalci tasili zbraně a pustili se do útoku. Naštěstí byli jejich střely účinné ale i tak byla bitva velmi divoká.
Jeden z cyber lidí vystřelil na Evu a její buben se roztrhl na kusy. Žena zaklela tak jadrně, že si i slunce ukrylo za mraky a začalo pršet. River k vůdkyni doběhla "Můžeme se dostat do továrny a poslední pilíř vyřadit ručně." Eva přikývla "Už mi věříš? To je jedině dobře. Samozřejmě to jde ale nebude to nic lehkého" Potom ukázala k bráně Továrny. Mezi cyber lidmi se objevil člověk v tmavém oděvu, se světlými krátkými vlasy. River Song na něj překvapeně hleděla, potom zašeptala pouze "To je Vládce"
"Ty ho znáš?" zeptala se Eva překvapeně.
River Song jen zalapala po dechu "Samozřejmě, že ho znám, je to úhlavní nepřítel mého manžela"
Eva se rozesmála "Vždyt on je tvůj...." nestačila ale větu dokončit, protože jí k zemi srazila jedna ze zbloudilých střel cyber lidí
River si k ní klekla a zadívala se na ránu. Někdo jí střelil do zad, to je ale nemožné. Otočila se zpět k městu a viděla zástup cyber lidí vstávajících ze země.
Znovu se podívala na Vládce. Muž se naštvaně otočil zpět k bráně a zmizel v Továrně.
Potom jí vše došlo. Missy přeci svou armádu rozšířila pomocí deště, to bylo to, co padalo z oblohy i nyní. "Ústup!" zakřičela River a s úlevou zjistila, že jí povstalci poslechli a utíkají zpět k městu. Dalekové ale stříleli dál a nevzdali se. Doktorku napadlo, jestli vůbec ví, co je ústup. Nakonec je nechala na místě a utíkala k městu. Jejich prořídlý hlouček se nijak neskryl a k městu se tak dostali o poznání rychleji. River Song s nikým nemluvila. Místo toho otevřela Tardis a zmizela v ní.
"Jůůůů teto, už si zpátky?" vykřikla Britney nadšeně.
River se na ní vyčerpaně usmála "Jsem ale musíme porazit jednoho zlosyna"
S tím vyrazili na cestu. River se vrátila o pár minut zpět a chtěla se dostat přímo do Továrny.
"Britney, ty budeš tady a NEPŮJDEŠ ven!"
"Ano teto" řekla dívenka, během točení se na židli. River jen doufala, že jí opravdu vnímala.
Nebyl čas to ale zjištovat. Doktorka vystoupila ven a zjistila, že se dostala k zadnímu východu. Tardis byla někdy prostě skvělá. Odemkla sonickým šroubovákem a dostala se do velké haly. V dálce slyšela pochodující cyber ldi ale těm se chtěla vyhnout. Proto zvolila úzkou chodbu, kde bylo celkem ticho a vydala se na menší průzkum. Téměř se v tom bludišti ztratila, když dobloudila až k hlavní bráně. Skryla se za krabicemi a hleděla na pochodující zástupy cyber lidí. Pár metrů od ní, byl i Vládce. Počkala až proud bojovníků skončí a potom vyšla ze svého úkrytu
"Sorry blondáku ale tady končíš."
Vládce se otočil a vběhl zpět do Továrny "Co ty tady děláš?"
"Zase jsem ti přišla překazit plány"
"Jednou tě zabiju" zavrčel muž naštvaně
"Dovolím si menší spoilery. Jednou mi ale budeš pomáhat"
Vládce se zasmál "Nikdy nedojde k tomu abych pomáhal tobě nebo Doktorovi"
River Song chtěla vyndat pistoli ale Vládce jí kopl do ruky a zbran místo toho skončila někde pod krabicemi. Doktorka sáhla do jedné z krabic a bodla Vládce do boku, aniž by se stačila podívat čím to vlastně udělala. Tentokrát asi měla znovu štěstí ale muž se skácel na zem. Podívala se na jeho ránu a zjistil,a že ho probodla části nohy od cyber člověka.
Vládce se po ní podíval a zakašlal "Ted by si mě měla zachránit"
River se rozesmála "Nejsem Doktor, já se klidně podívám na to, jak umíráš"
Muž se roztřásl a znovu zakašlal "River, ty nevíš všechno, já jsem tvůj......." s tím se jeho oči zavřeli .River sledovala jak se jeho tělo zalilo zlatým světlem. Věděla, jak ho regenerace změní i to, že mu smaže část vzpomínek. Nikdy už nezjistí, co jí chtěl říct. Světlo zmizelo a místo muže, tu ležela Missy. Dnes ale nemělo dojít k jejich prvnímu setkání, nebo přeci jen.......
River chvilku hledala po kapsách, než našla papír a něco na psaní. Rychle vzpomínal na jejich první setkání a napsala na papírek datum a čas. Potom se na pár vteřin zamyslela a začala psát dál


Až jednou budeš chtít najít své ztracené vzpomínky, podívej se v Archivu. Pomůže ti žena jménem River Song. Ona bude v nesnázích a tak bude lehké jí přemluvit aby pomohla i ona tobě. Svého úmyslu nebudeš litovat. Missy, vezmi si na cestu i manipulátor časového víru.


Potom jí vzkaz strčila do kapsy kalhot. Missy ted čekala dobrodružství s Doktorem ale potom zatouží po informacích a najde ji. Potom si všimla jedné věci, to ona jí pojmenovala Missy. Naposledy se podívala na Továrnu a odešla zpět k Tardis.


Moje hvězda

26. prosince 2017 v 12:18 | Tým Spoilery - Time Lady |  Téma týdne na blog.cz
Moje hvězda, ta Vánoční, u naštastí zhasla. No, mám trochu radost, že ten největší humbuk, už má člověk za sebou a ted už začíná ta slibovaná pohoda. Ne, opravdu nevidím nic krásného, když člověk uklízí jakoby měla přijít kontrola z hygieny a ne Ježíšek.

Ted ale trošku té pohody přidám, at to zase není moc pesimistické.
24.12 nebylo jen o tom špatném ale bylo to po dlouhé době poprvé, co jsem Vánoce slavil sám a zase u rodičů. To už mi i to cukrový trochu zhořklo. Vidět ale matku, jak se raduje z mého dárku, to už mi za to stálo.

Já dostal další nálož knih, které budou za pár dní přečteny. Smějící se Nemůžu si tedy stěžovat.

PS: hlasujte v anketě


7. Narození

24. prosince 2017 v 8:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song přeběhla skrz ovládací místnost TARDIS, rudé telefonní budky, která byla zároveň i strojem času. Praštila do ovládací konzole a zanadávala tak jadrně, že by se i dalek začervenal.
"Proč nefunguješ?" zakřičela naštvaně ale telefonní budka mlčela.
River Song si, v posledním stádiu těhotenství, připadala jako nafouklý balon. Velké břicho vláčela před sebou a snažila se rychle zprovoznit svůj stroj času. Zmáčkla několik tlačítek a nepřítomně si utřela ruku do kalhot. Podívala se na svou pravici a viděla jasně červenou krev. Vyděšeně se podívala na své břicho. Už jednou potratila, nesmí se to stát znovu. Praštila do ovládací konzole a doufala v zázrak. Stroj se opravdu dal do pohybu
Tardis náhle naběhla a vyrazila na cestu. River Song sice nevěděla kam ale doufala, že to bude domů. Po pár vteřinách dopadlo plavidlo na něco tvrdého. River se dovláčela ke dveřím a podívala se ven. Nedaleko se sice táhla cesta ale jinak tu bylo pusto. Všude jen seschlá tráva a hejna ptáků.
"To mě chceš zabít?" zakřičela River a vyklopýtala ven. Tardis jí ale opět ignorovala. Jak jí tohle mohla udělat?
V dálce uviděla vůz tažený koňmi. Rozběhla se k němu a zamávala na lidi.
Dva starší muži jí zastavili a seskočili dolů aby jí pomohla. Jí samé už docházeli síly, což museli být jasné, už na první pohled. Vůz byl krytý plachtou a tak nebylo vidět, co je naložené uvnitř.
River pohlédla na oba muže. "Mohli byste najít někoho, kdo mi pomůže?" Potom omdlela, pouze zaslechla odpověd "Nazaret"

**

River pomalu otevřela oči. Položila ruku na své břicho a cítila jak je dítě stále v pořádku a u ní. Sáhla si rukou k podbřišku ale krev už někdo umyl. Ležela v nějakém voze, který se pomalu kodrcal po špatné cestě. Chtěla vstát ale silné, mužské ruce jí jemně zatlačili zpět na její lůžko z dek a látky "Musíte ležet, brzy budete rodit."
River pohlédla do vousaté tváře před sebou "Jmenuji se River"
Muž se unaveně usmál "Já jsem Josef"
"Neboj se, pomůžeme ti" zazněl hlas za její hlavou. Mírně se zaklonila a pohlédla do známé tváře
"Tasho?"
Tasha Lem se usmála " Jsem to já ale lež klidně, sice jsem zastavila krvácení a už brzy budeš moct vstát ale zatím odpočívej."
"Jak si mě našla?" zeptala se River
"Chtěla jsem tady zastavit banshee a přitom jsem narazila na Josefa a jeho doprovod. Později ti řeknu víc."
River se potom potácela někde mezi bdělým stavem a bezvědomým. Nakonec ale cítila, že se jí vrací síly.
Už dokázala vstát a rozhlédnout se po svých zachráncích. Jela s nimi ještě další žena, které také vypadala, že brzy porodí.
River se ale otočila znovu na Tashu "Bude mé dítě v pořádku?"
"Udělala jsem maximum abych zastavila krvácení a oddálila porod. Nebylo by dobré abychom tady měli příliš mnoho krve a přilákali tak dravce."
"Jaké dravce? A co banshee?" zeptala se Doktorka
"Řekněme že krev pánů času by mohla přilákat spousty, velmi zajímavých, tvorů." odpověděla Tasha a pohlédla k jejich průvodcům. "Banshee je něco, co straší zdejší poutníky. Nevím kolik pravdy na tom je ale jedné noci, jsme zahlédli bytost, která se podobala ženě s dlouhými šedými vlasy. Ten tvor prolétl nad cestou a zmizel v mracích."
"Už se blížíme k městu." zavolal na ně Josef
River pohlédla na první domy Betléma. Hlavou jí prolétla pobavená myšlenka, porodím Ježíše Krista. Potom pohlédla na druhou ženu "Nejmenujete se Marie, že ne?" Žena se jen usmála a přikývla "Jmenuji, už jsme se někdy viděli?"
River se zasmála "Četla jsem o tobě"
Marie se zatvářila překvapeně "O mě se někde psalo? Jsem jen žena tesaře"
"Si daleko víc, jen musí přijít tvůj čas" odpověděla Doktorka.
Několik minut cestovali v tichosti, než se okolím rozlehl strašidelný křik. "To je banshee" křikl Josef. Tasha se přes něj naklonila a pohlédla ven "Tentokrát ale nebudeme ujíždět ani se choulit pod plachtou. Přišel čas abychom se toho přízraku zbavili."
"Máme nějakou zbran?"
River se k nim přidala "Máte nás dvě, to by mělo stačit"
Zastavili na prašné cestě a pozorovali postavu, která se proháněla vzduchem. Banshee se hnala přímo k vozu a při tom vydávala něco, co znělo jako nářek a řev dravého zvířete zároven. River Song ještě něco takového neslyšela ale ani to jí nevzalo víru v to, že se jim jí podaří zastavit.
Tasha jí ale nenechala jít do boje. Místo toho si stoupla před ní a hodila po tvorovi nějakým malým předmětem. Šedá koule prolétla vzduchem, banshee se jí elegantně vyhnula a letěla dál.
River se k ní naštvaně otočila "Proč si mě zastavila?"
Tasha si v poklidu došla pro svou munici a tepre až potom odpověděla "Nechtěla jsem zbytečně riskovat. Jsem starší než ty"
"Jsem starší, než na kolik vypadám a umím se o sebe postarat i jako těhotná"
Tasha se ušklíbla "Vím moc dobře, kolik je ti let ale si moc impulsivní, musíš věci řešit poněkud vynalézavěji. Pokaždé nestačí jen kolem sebe střílet."
"A co tedy chceš dělat?"
Tasha sáhla do záhybu svých šatů a odněkud vytasila mobil. "Davros A6" řekla a ukázala ho River. Ta zalapala po dechu "Jaký šílenec by pojmenoval mobil po Davrosovi"
"Já" odpověděla Tasha a pustila se do hledání. "V mobilu mám aplikaci, která nám pomůže"
"To si jako zahrajeme Banshee GO!" zasmála se River. Tasha se nakonec připojila "Něco takového ale tohle jsem vyrobila já."
Nechali své společníky na místě a sami se vypravily najít banshee, která už samozřejmě zmizela v dáli. Na Tashi mobilu se objevila mapa, bezpečně jim ukazující směr.
Několik minut jen sledovali ukazatel a procházeli po planině, která opravdu nevypadala zajímavě. Po dalším pochodu ale došli k hoře. Mezi kameny viděli i ústí jeskyně, zívající jako ústa nějakého netvora.
"Podíváme se dovnitř?" zeptala se River Song.
"Mohlo by tě zajímat, co je uvnitř, dříve než tam vběhneš?"
"Jsem sice blondýna ale nemusím nikam běhat" zavrčela okamžitě. Už jí štvalo jak s ní Tasha mluví, jako s dítětem. Sice byla těhotná ale to na mozku nezanechá žádné škody.
Tasha jí ukázala monitor mobilu, v jeskyni bylo pět známek života.
"Stejně musíme jít dovnitř, jinak nic nezjistíme" pronesla River a jako první se vydala jeskyní. Kámen byl po pár krocích nahrazen ocelí.
River zůstala stát na místě "Ocelové pláty v této době?"
"Takže banshee zase nebude tak kouzelná, jak si lidé myslí?" dodala pobaveně Tasha.
Zašli za roh a nahlédli do obří haly. Spolu s banshee tam byli ještě čtyři tvorové, připomínající odpadkové koše.
"Dalekové?" zašeptala Tasha
"Už párkrát vytvořili něco podobného člověku, asi to zkoušejí znovu"
"Co ale chtějí tady?"
Náhle se uprostřed chodby zablesklo a všichni sebou polekaně trhli. Objevilo se zlaté světlo a z něho vystoupil robotický pes.
"To je K-9 zakřičeli Tasha s River současně a vrhli se do místnosti"
Dalekové se začali točit na místě a snažili se vyhodnotit celou situaci. Banshee udělala rukama pohyb, jakoby je chtěla obejmout a její maskování zmizelo. Místo ženy s šedými vlasy, tam nyní stála postava z kovu.
Výstřely, rudé světlo a chaos, to bylo jediné, co River vnímala. Vše trvalo jen pár vteřin a kolem ní už byla jen Tasha, K-9 a rozstřílení dalekové. Banshee ale opět někam úspěšně zmizela.
Prošla místností až k dřevěnému stolu a pohlédla na tabulku, která tam jediná zůstala.
"Dalekové si zde jen zkoušeli svoje výzkumy, objevili se tu náhodou"
"Chceš K-9 u sebe?" zeptala se Tasha nevzrušeně.
"Ano ale měli bychom už konečně najít banshee"
S tím všichni tři vyšli z jeskyně a znovu se pustili do hledání.

**

River Song jako první spatřila banshee, stojící na planině. Její útlá postava byla ve volném prostoru nepřehlédnutelná. Tasha natáhla ruku a podala River kouli, kterou měla použít jako zbraň. Všichni tři se vydali k banshee, ta vzlétla a blížila se k nim.
River podběhla přímo pod nepřítelem a sáhla po podivné kouli. Nerozmýšlela se a hodila jí. Koule udeřila do banshee, zablesklo se a podivný tvor zmizel.
"Co to bylo?" zeptala se a stále hleděla na místo, kde podivný přízrak zmizel.
Tasha zatleskala "Sice jsme tu běhali jako malé děti ale zbavili jsme se jí. Ta koule byl střípek z plačícího anděla"
"Jak to, že jsme se toho mohli dotknout?" zeptala se River.
"Bylo to naprogramované, jednou se tohle sama naučíš."
"Budeme tedy pokračovat v cestě?"
"Ano, máme nejvyšší čas" řekla Tasha Lem a později ještě dodala "Musíme se dostat do Betléma co nejdříve, už je nejvyšší čas."
S tím ukázala na tmavnoucí nebe, kde zářila velká hvězda.

**
"To porodím Ježíše nebo se to stane opravdu Marii?" zeptala se River
Tasha se zasmála "Spoilery"
"Héj, to říkám ale já" ozvala se River, napůl naštvaně a napůl pobaveně.
"Já taky a nevidím na tom nic špatného" odpověděla jí Tasha
"Co porušení autorských práv?" řekl River a obě se začali smát, s tím projeli branou Betléma. Zastavili s vozem u hostince, kde chtěli najít ubytovaní. Josef vešel do zděné, poněkud zchátralé budovy a zmizel za dveřmi. Za pár minut sed ale vrátil. "Nechtějí nás ubytovat, musíme najít něco jiného."
Tasha se na něj zamračila "River i Marie budou brzy rodit"

**
Tělo River Song ovládla bolest. Neměla ponětí o čase a ani prostoru. Cítila pouze, že leží na zemi nebo na něčem podobném. Bolest nebyla stále stejná ale lila se přes její tělo ve vlnách. Kolem ní pobíhali lidé a snažili se pomoci jí i jejímu nenarozenému dítěti.
River naposledy zakřičela a potom cítila jak dítě opustilo její tělo.
"Co je s dítětem?!" snažila se zakřičet i když to spíš znělo jako poslední vydechnutí umírajícího. Vyděsilo jí ale ticho, které se rozlehlo. Proč neslyší žádný křik?
Josef jí jemně chytil za ruku "Byla to holčička"
"Byla? Proč byla?" vyštěkla River a do hlasu se jí vrátila síla.
"Narodila se mrtvá, je mi to líto" ozvala se nějaká žena.
"Dejte mi jí" řekla River rozhodně a rozechvělýma rukama vzala mrtvé dítě, zabalené v přikrývce.
"Morano" zašeptala pomalu a hladila miminko po tvářičce. Náhle se kolem malého tělíčka rozlilo zlaté světlo. Obličejík se nepatrně změnil a holčička otevřela zářící oči. Lidé kolem ní užasle vydechli, když Morana začala brečet. River Song ještě zaslechla "Je to zázrak". Potom už k sobě jen tiskla svou dceru, Moranu.
Ona rodí! Ozvalo se hlasitě a River sebou polekaně trhla "Marie rodí!" ozvalo se znovu a náhle vše pochopila. Nyní přichází na svět Ježíš Kristus a Vánoce.


Hledání melodie srdce

23. prosince 2017 v 19:09 | Tým Spoilery - Time Lady |  Téma týdne na blog.cz
WOW! tento blog už funguje témeř tři roky, což je pro mě skoro překvapení. Vlastně mi pořád připadá, že jsme s tím sotva začali a ono už je to veterán. Smějící se Při takové příležitosti, jsem chtěl na blog, něcio přidat. Posunout to tady zase o jeden krůček dál. Zatím se to obešlo jen s novými díly příběhů River Song, tomu je ale ode dneška konec.
Dneska jsem si totiž po dlouhé době přečetl "téma týdne" a i když to nebude lehké, řekl si, že něco i napíšu.
Melodie srdce je totiž opravdu obšírné téma, které se nedá snadno popsat. Na mém dalším blogu, jsem to kdysi dávno, vyřešil tak, že jsem napsal na téma týdne články rovnou dva, tady bych se rád vyjádřil trochu stručněji.......ale znáte to. Rozhodně ale mám méně času, takže budu krátit vzhledem k tomu, že sou Vánoce.
Hi hi, takže ted návrat k tématu. Melodie srdce, to je podle píseň, co vás nějak osloví. Vyvolá ve vás emoci, at už to je jakákoliv. Smutná písnička ve vás vyvolá spíše smutek ....nebo zlomyslnost, třeba jako u mě.
Rychlejší písnička je zase dobrá u lepší nálady.
Jen třeba cradle of Filth, bych nějak nezařadil. K jaké příležitosti si to vlastně může člověk pustit? kapelu sám poslouchám, proto mě napadli zrovna oni.
Potom tu je moře umělé komerční hudby, která může snad vyvolat dobrou náladu jen u lidí, kterým za tohle zvěrstvo půjdou peníze. Tady opravdu nechci nikoho jmenovat ale pokud do písničky emoce nedáte při její tvorbě, tak je nemůžete v někom dalším, ani vyvolat.
Další skupinou sou písničky, které se vážou k nějaké události, první rande, maturita, první sex, narození dítěte, pohřeb.
Takže na prvním rande nemůže nikde hrát Eva a Vašek jinak můžete skažený už celý život. Už vidíte jak svým dětem vysvětlujete, že jste na první schůzce s jejich maminkou/ tatínkem poslouchali Bílou orchidej?
Já sám mám podobnou zkušenost s jednou písničkou od Lucie Vondráčkové. Sice jde o pomalejší ale dobrou náladou nabitou písničku ale mě její poslech spíše náladu pokazí, protože si u toho vzpomenu na svou bývalou druhou polovičku.
Jaké emoce má ale vyvolat poslech Šlágr TV, to mě pro zůstává záhadou.
Jaká je vaše osudová písnička?

PS: hlasujte v anketě na konci článku. Je to důležité pro další fungování blogu.

6. Mezi ohněm a ledem - část 2.

20. prosince 2017 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady
Akihiro rychle tasil svůj meč a vzduchem prolétla úzká ale smrtonosně nebezpečná čepel. Cyber člověk se rozpadl na dvě poloviny, které s žuchnutím spadli na podlahu. Missy je hned překročila a podívala se za roh "Nikdo už tu není, ta oživlá plechovka tu byla sama."
River se otočila na jejich průvodce "Kde tedy vězní princeznu?"
Rolník se vyplašeně rozhlédl "Musíme tudy" a ukázal dopředu. Nakonec je tedy vedl a šel v čele jejich malé skupiny. Palác byl bohatě zdobený výjevy zvířat a zdobným písmem. Ani jedna stěna nebyla jednobarevná. Celá pout tichým zámkem tak byla velice zajímavou chvílí, aspon pro River. Missy celou dobu šla hned za rolníkem a čekala na blížící se nebezpečí.
Nakonec se dostali až na balkon, ze kterého viděli vojáky a něco, co je vyděsilo. Bojovnici ve stříbrných zbrojích, které připomínali cyberlidi, vedli vesničany
River stála a hleděla na přicházející zajatce. Mezi vesničany byl i Jack.
"Musíme ho vysvobodit!" zašeptala směrem k Akirovi
"Musíme zůstat nenápadní" zavrčela Missy
"ty lidi chtějí upgradovat" odpověděla jí River a připravila se k boji.
Rychle vyrazila dopředu a začala střílet.
Dva vojáci padli na zem a po podlaze se rozlila krev. Vesničani začali křičet ale byli tak překvapení, mže se nezmohli ani na útek. River se jim ani nedivila. Rozhodně nemohli znát střelné zbraně a ani zachránci, co se vynořili ze středu paláce, tomu moc nepomohli. Brzy se ale z vedlejším chodem vyrojili i cyberlidé a River musela uznat, že se jí to moc nepovedlo.
Nechtěla se ale vzdát, bylo jasné, co by jim udělali. Pohlédla na Jacka, její společník naznačil hlavou aby utekla. Přikývla a zakřičela "Všichni pryč!". Bojovníci z paláce ohně nevypadali, že by to měli v úmyslu ale stačilo jediné slovo jejich velitele a i oni ustupovali. Drželi ale formaci a odráželi cyber lidi. Nakonec se tímto způsobem dostali až do chodeb, bez nepřátel. Jejích protivníci nad lidmi měli spoustu výhod, rychlost k nim ale nepatřila.
Cyber lidé je ale nenechali na dlouho a již z dálky byli slyšet jejich kroky.
"Musíme tudy!" řekl Akita a ukázal za roh. Běh palácem pokračoval, až se dostali k bílím dvoukřídlým dveřím. Zevnitř se ale ozývali hlasy cyber lidí a nářek vesničanů.
"Kam si nás to dovedl?" vyštěkla na něj Missy
"Chtěli jste zachránit vesničany, tady je laboratoř" řekl muž udiveně.
"A princezna?" zeptala se River
"Jsem hned za vámi" pronesl za nimi ženský melodický hlas.
Celá skupinka se s leknutím otočila a vidla vysokou ženu s čenými dlouhými vlasy. Na sobě měla bílo modré kimono, které sahalo až na zem.
"Ráda tě vidím Akiro" pronesla s ůsměvem
Muž se k ní rozběhl a okamžitě jí objal. Missy zlomyslně uchechtla "Rolník a princezna, to by ani do telenovely nedali "
"Nejsme v telenovele, takže to tady to možné je" odpověděla jí River Song.
Princezna se všemi pozdravila a poodstoupila "Cyber lidé ovládli mou rodinu a zabili jí. Jsem jediná kdo přežil..." s tím se jí v tmavých očích objevili slzy. Dvakrát se nadechla a uklidnila se. "Jsem sice vězeňkyní ale dokážu zmást stráže v laboratoři"
"Jak jste se ale dostala nepozorovaně za nás?" zeptala se River
Inari se usmála "Vidim, že jste zdaleka a nemáte dostatečné znalosti. Můj lid pochází z kitsune jménem Kaira. Tato žena nám předala své dary a tak se z nás stal nejmocnější rod v zemi"
"Kaira s námi nějaký čas putovala" řekla River Song a souhlasně přikývla. Inari se dále neptala a prošla kolem nich. Její boty měli sice silné podrážky ale žena kolem nich proplula jakoby létala vzduchem. Jako první otevřela dveře a přerušila tak práci cyber lidí. River a zbytek malé armády vešli za ní. Missy mečem rozsekla jednoho z cyber lidí . Inari na prstech vyrostli, místo nehtů, dlouhé drápy, kterými sekla po nejbližším protivníkovi. Její pomoc byla rozhodně potřebná ale bez nich, by je nikdy nepřemohla. River Song prošla kolem vesničanů a našla svého společníka, strhla plechovou masku Jackovi z tváře a až v té chvíli si všimla něčeho šíleného. Jack byl od krku dolů jen změtí kabelů a plechu. Proces, kterému cyber lidé říkali "Upgrade" již započal.
"Sundej mě z té věci" řekl jí okamžitě Jack. River ho poslechla a vzala jeho hlavu do rukou.
"Můžeme tě nějak zachránit?" zeptala se okamžitě.
Jack se zasmál "Čekal jsem dost dlouho ale ted už ne. Už si můžu říkat jen Tvář z Boe"
"Omlouvám se" řekla River. Chtěla říct ještě něco ale nenacházela slova
Jack se ale znovu zasmál "Nech si ty smutné pohledy a odnes mě odsud. Užil jsem si se svým tělem spoustu let, už byl čas na změnu."
River Song se rychle rozhlédla a našla nádobu, která by měla stačit. Dala Jackovu hlavu do něčeho, co připomínalo kulovité akvárium a druhou rukou se připravili na blížící se střelbu. Cyber lidé se opět blížili a zakryli jim výhled na spásný východ. Inari se náhle objevila za jedním z nich a jediným seknutím drápů, mu oddělila hlavu od těla. Missy jeho tělo odkopla a tak se jim vyskytla příležitost, dostat se na chodbu. Akito rychle ukazoval směr a tak se dostali rychle, až zpátky k chodbě. Inari ale zůstala u východu stát "Nemůžu opustit palác"
"Proč? Ukryjeme se a budeme oba dva v bezpečí" řekl Akito
Princezna ale zakroutila hlavou "Povraždí můj lid, když odsud zmizím"
Všichni se zamysleli. Museli utéct ale jak? Náhle se strop paláce otřásla a ozvala se série výbuchů.
"To sou draci!" zakřičel Face of Boe. River Song otevřela poklop "Tím je to hotové, MUSÍME odsud utéct nebo to na nás brzy celé spadne." S tím se spustili zpět do chodby a rozběhli se k paláci.

**

River Song stála v trůním sále a v rukou držela nádobu s Jackovou hlavou. Stále si nemohla zvyknout na jeho nové jméno ale chápala, že bude muset. Doktor se s ním ještě několikrát setká a nesmí se příliš brzy, dozvědět o jeho identitě. Uplynulá léta se postarají o to aby své přítele nepoznal, jméno byla druhá věc.
Inari s Akitem byli také přítomni i když princezna zde vypadala troch ztraceně. Drak jí ale neměl v úmyslu ublížit.
River se tedy nakonec vydala s Missy a Face of Boe na cestu domů.


5 - Mezi ohněm a ledem - část 1.

17. prosince 2017 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River nakopla stroj pro výrobu potomků jednoho rodiče. "Co ti ta věc provedla? Zeptala se vesele Missy. "Treba nefunguje? Stačí ti to?" zavrčela River Song "Možná bych ti mohla pomoct, když už opravuji tvou Tardis, stroj času, který vypadá jako červená telefonní budka, protože ty tomu tak dobře nerozumíš." River jen něco neurčitě zabručela. Missy tomu ale stejně nevěnovala pozornost. S parodií na baletku Přecupitala do míst, kde se dává vzorek krve. Doktorka si jí ale nevšimla a dál se věnovala opravě. Něco zmáčkla a celý stroj se rozsvítil. Uskočila a jen vylekane hleděla na to, jak Missy zmizela v bílé záři. Po pár vteřinách světlo zhaslo a River zalapala po dechu. Před strojem stála Missy a hned za ní žena, která vypadala úplně stejně, jen na sobě měla tmavý oděv. Ten na sobě měli všichni potomci ze stroje. "Tak tohle se nepovedlo" podotkla Missy. "Kde je problém, prostě máš dceru, která je ti hodně podobná" řekla pobaveně River. A jak se budu jmenovat? Ozvala se dcera Missy. "Omyl?" přišel návrh od její matky. "Co třeba Lady?" navrhla rychle. "Tak Lady by šlo" řekla Missy a otočila se k River "Co si vyrazit abychom se někoho zeptali, jak ten stroj opravit?" "Nechceš ještě jeden pokus?" Pokusila se o vtip ale raději už otevírala dveře Tardis. Tardis proletěla prostorem i časem. O pár vteřin později přistála v cily. River Song vyšla jako první a rozhlédla se "Máme tu problém." Lady se zasmála " To máme, jsme totiž v Japonsku". "Je to ale zajímavá doba" řekla Missy a vyběhla ven, dříve než jí River stihla zastavit. Lady vyšla jako poslední a vše komentovala výkřikem "To je úžasné" "Tak zase úplně ve všem, stejná není" zašeptala River směrem k Missy, ta se jen usmála a šli dál. Usli jen pár metrů mezi stromy, když narazili na něco, podobného silnici. "Jdeme do prava nebo do leva? Zeptala se Missy. "Ten strom před námi je úžasný" vykřikla Lady. River Song se rozesmála a vyrazila doleva. Po pár krocích Missy ukázala na nebe. "Máme tu problém" řekla Missy. "Ještě něco, mimo toho, že jsme v Japonsku? Zeptala se Lady. Její matka jí neodpověděla ale místo toho řekla "Buď mi Doctor dal něco do pití, nebo tam nahoře letí drak. River zamířila na podivný jev sonicky šroubovák. "Je moc daleko a nebo to není stroj." Tvor prolétl přímo nad nimi. Úzká hlava pokračovala v dlouhé, hadovité tělo pokryté červenými šupinami. Drak prolétl nad nimi a zmizel za horizontem. "Jdeme za ním" zavelila River a vyrazila novým směrem. Neustále se drželi na dohled velkého tvora i když ten si jich nevšiml. "Pořád si stojíš za tím, že je to stroj?" zeptala se Lady River Song se znovu rozesmála "A co jiného by to bylo? Živý drak?" Zapomněla si na chiméru? zeptala se Missy Doktorka se k ní udiveně otočila. "Na co jestli jsem zapomněla?" "Ups" řekla Missy a mrkla na ní. River Song napadlo jen jediné, její společnice právě vyzradila něco, co se jí teprve stane. Tohle byla přesně ta situace, které se chtěli vyhnout ale někdy se to prostě nepovedlo. Z úvah jí brzy vytrhl pohled, co se jim naskytl. Přímo před nimi byla rozlehlá stavba, připomínající palác. Kámen ale přecházel v žlutě a červeně zbarvenou horninu, která vypadala jakoby by byla přirozeného původu. Palác tak vypadal jako nedostavěný nebo z poloviny zapuštěný do kusu skály. "Kdy se něco takového na Hlině stavělo?" zeptala se Lady "Na čem?" zeptala se Missy udiveně Její dcera se k ní otočila "Planeta na které ted jsme" Missy i River Song se rozesmáli ale byla to Doktorka, kdo se nakonec smiloval a vysvětlil to "Planeta se jmenuje Země a ne Hlína" "To je skoro to samé" řekla Lady kysele a jako první vyrazila k branám paláce. "To je úžasné" vykřikla za po pár vteřinách a ukazovala na umě vyrobené klepadlo. Zaklepali na bohatě zdobenou bránu a čekali. Ta se za pár vteřin otevřela a za ní stál člověk, kterého tedy v Japonsku opravdu nečekali "Jacku?" zeptala se opatrně River a hleděla na jeho podivný oděv. Vojenský kabát zmizel a nahradil ho vyšívaný oděv plný draků. "Zdravím, tady jste mě nečekali co?" pronesl Jack a pozval je dovnitř. "Trochu si se ale změnil" řekla River opatrně a snažila se tak taktně poukázat na jeho strhaný obličej. "Dlouho jsme se neviděli a nebudu říkat, co všechno se stalo abychom se vyhnuli spoilerům ale po Atlantidě jsem na staří odešel sem. Začal jsem sloužit u draka a našel tady spoustu zajímavých věcí" "Ty tady prostě proháníš holky, nikde jinde by ses neuchytil" rýpla si Missy Jack se zasmál a vedl je rozlehlou chodbou "Uchytil bych se ale zdejší slečny sou něčím opravdu zajímavým. Nacházíte se v paláci lidu ohně. Jde o národ, který má původ v kitsune a je opravdu ohnivý" S tím je dovedl do sálu, kde River zůstala vylekaně stát na místě. "Co je to tam před námi." Jack na ní sykl "Neříkej mu TO ale TEN, je to císař". Doktorka jeho slova sotva vnímala, před ní se táhl pruh rudého koberce na jehož byla snad stovka polštářů a na nich ležel..... "Je to opravdu drak?" zeptala se Lady a hleděla na rudozlatého ještěra. Tvor si je zvědavě prohlížel a počkal, až došli k němu, než otevřel tlamu a pronesl "Hvězdy předpověděli váš příchod." "Ehm.....co to ta ještěrka drmolila?" zeptala se Missy Jack na ní zasyčel. Chtěl ještě něco dodat ale drak znovu promluvil "Můj věštec předpověděl váš příchod a řekl mi o pomoci, kterou nám poskytnete" "Věštec?" zeptala se pomalu River a vzpomněla si na Rani a její rodinu- Drak jí ale naštěstí řekl něco jiného "Ten muž vedle vás" Missy se otočila k Jackovi "Ty si věštec?" Ten se na ní ušklíbl "Cestuju časem, tohle se prostě hodilo." "Porad ale nevíme o jaké nebezpečí se jedná." podotkla Missy. Jack odněkud vytasil rulicku pergamenu a jediným mávnutím ruky ho rozložil, se slovy "Toto sou demoni co se chystají napadnout palác". River pohledla na, značně stylizovanou, kresbu a neměla pochybnosti o nepříteli, který se blíží. "To má být nějaký vtip?" zeptala se Lady, Jack ale okamžitě zakroutil hlavou "Tohle je všechno možné, jen vtip ne." "Pomůžete nám?" ozval se drak a okamžitě tak ztrhnul pozornost na sebe. "Ano" začala River a přešlápla na místě. Nikdy nemluvila s něčím takovým "Samozřejmě vám pomůžeme ale mohli bychom poprosit o nějakou místnost, na soukromou poradu." Drak jen přikývl a za jeho zády se objevila mladá žena. Všechny si prohlédla žlutýma očima, které byli podobné těm drakovým. River si hned všimla i ženiných rukou, které byli na některých místech pokryté šupinami. Jejich přechod v lidskou kůži, byl tak plynulý, že nebylo pochyb. Žena se tak už narodila. Pokynula jim štíhlou rukou s černými nehty a provedla je sálem, zpět na chodbu, potom pokračovali až k menším dveřím. Za nimi byl pokoj, jemuž vévodil obrovský stůl s hnědého dřeva a židle, téže barvy., Jejich průvodkyně bez jediného slova zmizela, stačila ale ještě mrknout na Jacka. "Ta míšenka ví, co by s tebou ráda dělala" okomentovala to Missy "Nemluv tak o ní nebo urazíš draka." odpověděl jí na to Jack "Proč bych nemohla mluvit o služebné?" ohradila se Missy Jack se dal do vysvětlování "To nebyla služebná ale dcera a manželka vládce" "Manželka a dcera?" zeptala se River překvapeně "To jde o šestné postavení nebo je to jako harémy v Egyptě" Jack přikývl "Je to jako v Egyptě, jeho dcery se mohou stát i jeho manželkami. Jen ony mohou do drakových soukromých prostor a starají se o ně." "Uklízečky" odfrkla si Missy a věnovala se kresbě před sebou. "Je to opravdu cyber člověk?" zeptala se River Song Missy jí ale skočila do řeči "Tohle je druhá generace, jak se sem dostali?" "Přiletěli? Někdo je sestavil? To nikdo neví ale pomáhají ledovému lidu" vysvětlil Jack. River se chtěla na něco zeptat, když do místnosti vtrhl muž ve špinavém oblečení. "Musíte jí pomoci" Prosím!" s tím padl na kolena a políbil River boty. Ta hned vyskočila a chytila ho za ramena. Cizinec vstal a třásl se po celém těle. "Jak se sem tohle dostalo?" zeptala se Missy "Co se stalo?" zeptala se River stoupla si před ní. Muž se několikrát nadechl a nakonec ze sebe vysoukal "Jmenuji se Akita Tomadochi. Ledovou princeznu Inari drží v zámku stříbrní démoni." "Cyber lidé" řekla River Song. Jack ale řekl "Inari patří ke spojencům cyber lidí a k našim nepřátelům. To co říkáš, nedává smysl." "Dostávám se do ledového zámku tajnou chodbou a Inari mi vše řekla." "Jak to že znáš tu tajnou chodbu?" zeptala se Missy Cizinec se usmál "S Inari patříme k sobě, milujeme se" Missy vydala zvuk, připomínající starý vysavač "Láska? Zase? Vymyslete si lidé, už něco jiného?" "Půjdete s námi a řeknete vše velkému draku" řekla River Song a jako první vyšla ze dveří. Už za pár minut se celý palác probudil a dal do pohybu. Drak nemohl projít skrytým tunelem ale měl se do boje zapojit ze vzduchu. River z paláce vyrazila spolu s Missy, Lady a Jackem aby prošli tunelem v horách.K celé skupině se přidal i Akira Kurosawa a sedm jeho nejlepších samurajů. Prošli mezi několika staveními, vesničané jim uhýbali z cesty a nechali je dojít až k nedalekému lesíku. Cesta tam trvala jen pár minut a brzy skončila u nenápadně vyhlížející jeskyně. River věřila tomu, že by se jim povedlo osvobodit princeznu a její rodinu, jen s tak málo bojovníky ale drak se chtěl i tak připojit. Všichni se tak dali na pochod tunelem, který místy připomínal přírodní jeskyni, na několika místech byli ale vidět stopy po činnosti člověka. "To je úžasné!" vykřikla náhle Lady a ukázala dopředu. Tam viděli záblesky světla. Později ale i dcera Missy viděla, že se rozhodně nejedná o přírodní jev ale o blížící se skupinku lidí. River Song nezbývalo nic jiného, než čekat. V rovné chodbě neměli kam uhnout, ani kde se ukrýt. Z nově přichozích ale viděla jen siluety, které připomínali lidské postavy. Rozhodně se tedy nejednalo o nějaké monstrum, co by se na ně řítilo tmou. Všichni pohlédli na postavy, které se rozhodně nehodili do Japonska. Lady nakonec poslechla a vyšla k nim. Jeden z mužů jí nasadil pouta, která se přilnula k jejím rukám, jako by to byla chobotnice. Potom se zase objevilo ostré světlo a muži zmizeli. River byla otřesená ztrátou jejich nové společnice ale více jí zaráželo chování Missy. Žena zmizela, když se nepřátelé objevili a nechala je aby odvedli její dceru. Sice dívka byla stará jen pár hodin ale i tak by její matka měla projevit více citu. "Jak se ti povedlo zmizet?" zeptala se jí naštvaně. Missy ukázala levé zápěstí, kde měla věc podobnou hodinkám. "Tohle mě posunulo o několik vteřin dopředu a tak jsem zmizela mimo čas a prostor. Je to můj nový vynález" "Půjdeme jí zachránit?" zeptal se Akira "Ne!" vyštěkla okamžitě Missy a vzápětí dodala "je to pevný bod v čase" River Song se to rozhodla nekomentovat a místo toho pokračovali chodbou. Na posledních pár metrech nepotkali nic živého a tak v poklidu došli až k poklopu. Ten byl z této strany viditelný Železo přímo zářilo, z kamenné masy kolem. Jejich průvodce jako první otevřel a vyšel ven. River ho hned následovala a vyšla do zdobené chodby paláce. "Prokažte se!" Ozval se u východu plechově znějící hlas a Doktorka pohlédla na cyber člověka. Tohle se jí tedy opravdu nepovedlo. Měli nenápadně vniknout do paláce a místo toho, napochodovali přímo do pasti.


4 - Překvapení!

10. prosince 2017 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River vyšla z Tardis, svého stroje času a rozhlédla se. To, že právě vyšla z červené telefonní budky, která tu ještě před pár vteřinami ani nebyla ale nikoho nezajimalo. Ne snad, že by tu bylo málo lidi. Primo kolem ní pobíhali desítky lidi a o nějakou blondýnu v modrém se prostě nestarali. River ještě prekontrolovala sonicky šroubovák a potom se vydala mezi stánky. Středověké trhy byli podle ni, skvělým místem, kde si odpočinout. Chtěla prostě vypustit všechen boj, daleky, cyber lidi i Missy. Trochu se zastyděla, když si uvědomila, že si chce odpočinout i od svých přátel. Nevzala si proto žádného společníka a tak procházela mezi stánky osamocená ale spokojená. Prodavači kolem ní nabízeli spousty jídla a haldu úplně zbytečných věci, které najdou kupce jen před Vánoci. Obvyklá věc, která lidí drží už tisíce let. Ničím se to nelišilo od trhů v budoucnosti. River s úsměvem prošla uličkou až k většímu prostrannství. Náhle jí dobrá nálada opustila. Lidé se šokovane rozestupovali ale oči nespouštěli z věci, která sem rozhodně nepatřila. Obrovský předmět, ve tvaru krychle. River prošla kolem skupina vyszrasenych žen a vypátrala něco, co vypadalo jako dveře. Znovu si prohlédla celý podivný nález. Na loď to sice melo použitelnou velikost ale úplně špatný tvar. Z přemýšlení jí vytrhl vyděšeny křik. River šla po zvuku, až uviděla postavy v červených zvech, jak si razí cestu mezi lidmi. Nechala je dojít blíž a potom.si všimla jejich obličeju. Propadle tváře pptazene hnědou, vrascitou kůží. Jeden z nich prošel těsně kolem River Song a zastavil se až před podivnou lodi. Netvor přejel rukou po uzavřených dveřích, jakoby něco hledal. Potom se pomalu otočil k lidem a chraptivym hlasem se zeptal "kde je klíč?" Lidé ale mlčeli, szrach je prikoval k zemi a uzavřel jejich úsa. Netvor se rozhlédl kolem sebe. "Chceme klíč od Trezoru. Nejsme vaši nepřátelé, chceme vás chránit. Musíme se ale dostat do Trezoru a využít jeho obsah.
Náhle River vše začlo zapadat na správné místo a ona si vzpomněla na Doktorovo starší dobrodružství. " Mniši,kde jste nechali svou pyramidu?" vykřikla a snažila se rychle vymyslet, jak jim zabránit v získání Trezoru. Netvor se obrátil přímo k ní a River viděla misto jeho nosu jen dvě díry. "Co to má být?" zeptal se udiveně. Doktorka zaklela, možná teď způsobí víc škody, než užitku. "Stavba, která sloužila jako hrobka panovníků" odpověděla a doufala, že nic nepokazila. Mnich udělal krok k nísvou pravou rukou se dotkl jejího čela. River cítila, jak se prehrabuje ve vzpomínkách ale nemohla s tím nic udělat. Mnich skončil a usmál se, což na jeho obličeji vypadalo děsivě. "River Song, děkuji ti za pomoc. Pokohla si nám vyřešit jeden problém, pri stavbě našeho stroje". Potom se otočil k lidem kolem sebe. "Zítra přijdeme znovu a chceme klíč od Trezoru.
River slefo ala odcházející Mnichi a napadlo jí jediné, tohle se jí opravdu nepovedlo. "Víte jaký klíč mají na mysli?" Rozhostilo se dokonalé ticho, ktere narusovalo jen několik skepic. Nakonec k River došel malý chlapec. "Tuhle obálku, jsem měl předat vám." River vzala vzkaz do ruky a rozložila ho. Na bílé ploše byla směsice kruhů, Gallifreyština. Někdo zapsal dvě slova, sonický šroubovák. River se podívala na maleho doručovatele "Kdo ti to dal a jak si věděl, že je to pro mě?" Chlapec se nervózně pohupoval na místě. "Dala mi to žena jménem Tasha Lem, budete nám chtít pomoct až přiletí příšera."
"těch příšer přiletělo trochu víc" ušklibla se hned. Chlapec ale zakroutil hlavou "mluvila jen o jediné příšere.
River se tedy otočila zpět k Trezoru. Ta příšera bude uvnitř. Jen musí Mnichům zabránit aby se k ní dostali. Znovu si všechno prohlédla ale na nic nepřišla.
Druhý den ráno se vrátila k Trezoru, který již hlídali vojáci. Pokud se tak třem mužům bez zbroji a s tyčemi v rukou, mohlo tak říkat. Mezi nimi ale stál i muž v černém oděvu a zlatým řetězem na krku. Pozdravil jí a teptal se "Můžete nám pomoct?" River prikyvla "Budu se snažit"
Po několika minutách ale přiběhl vystraseny muž a zakricel "Ti démoni se vrací, už zabili tri strazne."
"proč začali zabíjet?" zeptala se ho River. Muz se podíval na starostu ale ten kývl. Nakonec tedy pokračoval "řekli nám, že dokončí pyramidu a ovládnou nás"
River zaklela a zamířila na Trezor sonicky šroubovák. Nic se ale nestalo. Nemohla tedy schránku přesunout. To už ale k nim dolehli zvuky boje a pach spaleneho masa. Nakonec River napadlo jen jediné. Namirila sonicky šroubovák na dveře a odemkla zámek. Ozvalo se několik cvaknuzi a potom se dveře otevreli. River zahlédla dovnitr a strnula. Viděla pohodlně a moderně zarizenou mistnost. Uprostřed bylo piáno a na něm seděla žena ve fialových šatech. Rozpuštěné černé vlasy jí zakryvali část tváře ale i tak jí River hned poznala. "Ahoj" . Missy zvedla hlavu a mávla na ní "Ahoj zlato, konečně si to otevřela" River ale zůstala stát na místě "Co všechno si pamatujes?"
Missy "To te tahle hra tak baví? Nezahrajeme si raději Pokemon GO?"
River se zamracila. "Jde o budoucnost lidí, opravdu nemáme čas na tvoje prupovydky"
Missy na ni mrkla a ušklibla se "Lidi je pěkných pár miliard ale slibila jsem Doktorovi, že se zlepsim. Neboj, pamatuju si i Atlantidu"
River ale zaujalo něco jiného "Co si provedla, že tě Doktor k něčemu takovému dohnal?"
Missy mávla rukou "Znas to, hodis jedno dítě do sopky skoncíš před soudem a nakonec tě zavřou do Trezoru."
River se zeptala dál "Mniši tě chtějí získat a staví pyramidu, kterou jsem jim omylem pomohla dokončit."
"takže taky nejsi tak hodná" podotkla Missy. River Song vyšla ven a neodpověděla. Starosta zůstal nevěřícně zírat, když vyšla Missy, ted už upravená. Černé vlasy vycesane do drdolu.
"Trezor je otevřený a nyní se.postarame o Mnichy."
Prošli městečkem a vyhnuli se bojujicim. Na jeho okraji uviděli nehotovou pyramidu, která se do zalesnene krajiny opravdu nehodila. River došla až ke skupince mužů, která stavbu hlídala. Jejich úkolem bylo pozorování změn.
Došla až k nim a pozdravila je.
Muži se na ní podívali a jeden z nich vytáhl nějaký kus papíru "Vy jste ta cestovatelka, co nám má pomoct?" Jeho pohled byl velice výmluvný ale i tak ještě dodal "Nevypadáte jako bojovnice"
River se chystala podat nějakou společenskou odpověd ale Missy jí předběhla, když si dala ruce v bok a vyštěkla "A ty zase nevypodáš jako někdo, kdo by trpěl sebevražednými sklony!"
Muž okamžitě zrudnul vztekem "Žádná stará ženská mě nebude okřikovat"
Missy se ušklíbla, vytasila sonický šroubovák a zmáčkla jediné tlačítko. Vylétl proud rudého světla a zasáhla neposlušného vojáka, ten se rozzářil a zmizel, Místo něj tu byla jen hromádka popela.
"Co tě napadlo?" vykřikla River. Vojáci se okamžitě otočili a úspěšně zmizeli v lese.
Missy jen mávla rukou "Byl to jen jeden opilec, ještě jim zbývá celá tlupa."
"Doktor má asi nejspíš pravdu!" vyštěkla River Song. Zhluboka se nadechl a pokračovala "Opravdu by si se měla nad sebou zamyslet."
"Dobře, udělám to hned jak se vrátím do Trezoru, ted by jsme ale mohli jít a tachránit svět nebo udělat nějakou další zbytečnost" s tím Missy vyrazila přímo k pyramidě.
River bežela za ní a stále nespouštěla oči z obří stavby. Už doběhli skoro až k uzavřenému vchodu a nikde nebyla ani známka nějakého života. Nakonec došli až ke svému cíly, bez jakýchkoliv potíží. Missy zaklepala na stěnu, která vypdala jako kámen ale při poklepu zaduněla jakoby šlo o železná vrata. River zkusila sonický šroubovák a pyramida se dala do pohybu. Vzduch kolem stavby se rozvlnil a zešedl, potom se vrátil do původní barvy a vchod se dal do pohybu. Za pár vteřin už hleděli do prázdné chodby. Ruver vešla jako první, v jedné ruce měla pistoli a v druhé sonický šroubovák. Vadilo jí, že nikde nevidí stráže nebo jakoukoliv ochranu. Jednalo se nejspíše o nejmodernější výtvor Mnichů ale nikdo ho nehlídal.
Missy sledovala stěny, ty byli plné hyreoglifů. Nejvíce to připomínalo starověké písmo, až na jeden znak. "Hej! Na tohle se musíš podívat" zakřičela netrpělivě. River za ní šla a podívala se na zed. Mezi změtí znaků, byl menší obrázek daleka a vedle něj postava v černých dlouhých šatech . Žena měla obličej téměř bílý, až na černý pruh, který se jí táhl přes oči.
"Vypadá skoro jako ty" navrhla River.
"To nebudu já, jsem daleko hezčí, než tahle vychrtlina." ohradila se Missy
"To už je jedno, musíme stejně jít dál. Nevím, proč to sem Mniši namalovali ale Doktor by to mohl vědět," S tím River vzala mobil a nafotila většinu znaků. To samé opakovala i na druhé straně. Potom, opět v tichosti, vyrazili dál. Po pár minutách zjistli, kam se ztratili jejich nepřátelé. Přímo před nimi byla rozlehlá místnost, ze stropu se táhla modrá chapadla. Jejich konce se zmítali a několikrát to vypadalo jakoby se ohnali po postavách pod nimi. Mniši pobíhali kolem a snažili se chapadla chytit.
"Těch mrtvolek je jen tucet, mohli by jsme je porazit." zašeptala Missy.
"Mohli ale také nemuseli, vesnici jich taky napadlo jen pár a lidé nevěděli co s nimi" oponovala jí River, Missy ale jen mávla rukou "To byli lidé, my jsme někde trochu jinde."
"Já jsem z poloviny člověk" řekla River a usmála se. "Lidé ale mají něco, co by nám mohlo pomoci." Rychle se otočila a rozběhla se k východu.
"Co si vymyslela?" zeptala se Missy a snažila se jí dohnat. Nakonec se jí to povedlo až u dveří Tardis.
River Song vešla dovnitř a okamžitě začala zadávat souřadnice.
"Mohla by si mi prozradit, co si vymyslela?" zeptala se Missy a sedla si na schody.
"Dáme pod tu pyramidu bombu" řekla jednoduše River a Tardis se dala do pohybu.
"To si myslíš, že Tardis prokope cestu" zeptala se Missy
River několik vteřin nic neřekla a snažila se zkrotit svůj stroj času. Potom Tardis, s velice výmluvným hvízdáním, dopadla na zem. River překročila Missy a znovu vyšla ven.
"Naše kamarádka z Egypta už odletěla nebo ještě nepřiletěla?" zeptala se Missy
Tentokrát odpověd dostala "Mniši by tu ještě neměli být a my máme dost místa aby jsme sem dali bombu."
Missy se rozhlédla "No, snad tu nemají předvoj. Potom se otočila a musela uskočit aby jí nepřeválcovala River, která běžela s velkým balíkem v rukou. Věc byla popsaná galifreyštinou a výhružně rudě blikala."
River Song doběhla až k cíly, tam vykopla pár drnů a bombu dala pod ně. Potom se rychle vrátili do Tardis a odletěli.
Stroj času se během několika vteřin, dostal do doby, která již byla bezpečná. Několik vteřin potom, co odletěli. River otevřela dveře a spolu s Missy hleděla na obří pyramidu. Ta se tyčila k nebi jako památník, nějaké strašlivé bitvy. Tichá a majestátní. Potom se ale celá stavba otřásl a z jejích útrob byli slyšet zvuky explozí. Na plášti se objevili praskliny, z kterých sálal ohěň. Potom se celá stavba dala pomalu do pohybu a odlétala do vesmíru.
"Měli jsme jí zničit" řekla vylekaně River.
"Tohle ale také dává smysl" opravila jí Missy "Doktor se s nimi setká ještě jednou ale to už budou oslabení."
"Odkud ty tohle víš?" zeptala se podezíravě River.
Missy se ale zasmála a mávla rukou. Potom se otočila na místě jako baletka a zazpívala "Měla by sis lépe schovávat svůj děník, blondýno" Potom se ale zastavila a zvážněla "Ted mě ale budeš muset zase zavřít do Trezoru"
River ale zakroutila hlavou "Proc prostě nezůstaneš venku?"
Missy se poprvé objeví na tváři slza "Nechci Doktora znovu zklamat.
River Song okmažitě přikývla na souhlas a v mysli se jí zažehla malá jiskra žárlivosti. Zdá se jí to nebo Missy na Doktorově názoru až moc záleží. Možná začíná bláznit, vždyt Missy a Doktor sou staří přátelé.

3 - Ztraceno v upgradu

3. prosince 2017 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River přecházela po své cele a hlavou jí vířily ty nejhorší vyhlídky. Jaký může být trest za únos královny? Sice na to neměli jediný důkaz ale jejich panovnice se ztratila během evakuace, která byla její nápad. To všem stačilo jako dostatečný důkaz. Udělal dalších pár kroků a zůstala stát na místě. Před celou se ozval nějaký hluk. Možná to byla záchranná mise od Doktora. Ozval se dutý úder a potom další. Druhý zvuk vypadal jakoby na zem spadl nějaký strážný. Dřevěné dveře se otevřely a v jejich rámu stál jako v nějakém podivném obraze, vysoký a velice vyzbrojený cizinec. River sklouzla pohledem po samurajské zbroji a dvou mečích, které byli na první pohled srostlé se zápěstím. Cizinec tak vypadal jako saranče zkřížené s šíleným samurajem. "Kdo si?" zeptala se rychle, kdy postava prošla k ní a začala otevírat dveře jejího vězení. "Identifikujte se!" ozval se zastřený hlas. "Ty si robot?" zeptala se opatrně. "Identifikujte se!" ozvalo se znovu. Doktorka se tedy rozhodla přistoupit na hru "profesorka River Song". "Chyba! Chyba! Chyba!" začal robot neustále opakovat. "Jaká chyba ty herko, snad vím jak se jmenuju!" řekla naštvaně River. "V databázi daleků nejste." ozval se samuraj. "V čem?" vylekala se okamžitě. "Co s tím mají

společného dalekové?". "Mluvíte s jedním z nich" ozval se cizinec. River zůstala fascinovaně hledět na robotické tělo, na ruce, které s jemným klapnutím otevřeli zámek. Černé oči projeli po její tváři. "Co se mnou chceš udělat?" zeptala se ho klidně., "Budete uvedena před vůdce a on se rozhodne, co s vámi bude." odpověděl dalek. S tím vyšli z cely a pokračovali dál chodbou, která vypadala jakoby by byla napůl vytvořena přírodou. Hnědé stěny z nějaké hlíny skončili u dřevěných dveří. Vyšli ven a došli ke dveřím, které je dovedli do velkého sálu. Tam jí dalek zavřel do malé lodě, která připomínala křivou pyramidu. Plavidlo vzlétlo a za nedlouho River oknem viděla, že něčím velmi podivným. Vylekaně zalapal po dechu a sledovala míhání času a prostoru kolem nich. Jak je tohle možné? Dalekové takovou technologii přeci neovládají. Nemůžou letět časovým vírem. Pravda ale byla jiná, oni jím letěli, to se nedalo popřít. Plavidlo náhle vylétlo do prostoru a River viděla modré nebe. Během pár vteřin měkce dopadli na zem. Dalek si pro ní opět došel a vyvedl jí ven. Doktorka se zahleděla na stavbu, která jí něco připomínala. "To je Skaro?" zeptala se hned. Její průvodce byl několik vteřin potichu a potom řekl "všechny města daleků sou stejná, máme jen omezený počet možností." "To vám tolik mozkové kapacity zabírá válčení?" zeptala se ho. "Nerozumím" řekl dalek a vedl jí dál po travnaté louce. Zbytek cesty se tedy nesl v tichém duchu. Nikdo z nich už neřekl ani slovo. Brána před nimi vyrostla přímo a bez nějaké zátočiny. Voják třikrát zabušil na kovovou desku a ta se sama odklonila stranou., Mohli tak vejít do daleckého města. River si ho ale představovala rozhodně jinak. Nikde neviděla stvoření podobná odpadkovým košům. Místo nich tu přecházela pestrá směsice robotů. Vysoké postavy podobné lidem, čtyřnohé nestvůry podobné hmyzu nebo zvířatům. Snad nikdo z nich nevypadal stejně jako někdo jiný. Dalekové se opravdu změnili. River a její tichý doprovod došli až k budově připomínajíc palác. Dovnitř je pustila dvě hmyzu podobná stvoření a tak jejich cesta pokračovala dál. Cestou si Doktorka prohlížela další skupinky robotů. Co se tu vlastně stalo? Ani neřekla otázku nahlas a to ze dvou důvodů. Tím prvním bylo, že stejně nečekala vysvětlení. Druhým důvodem bylo doražení na místo jejich pochodu. Velký sál podepřený ocelovými sloupy. River prošla po červeném koberci až k velkému trůnu. Tam seděla postava, kterou rozhodně nechtěla vidět. "Ahoj Davre, jak se ti vede, dědku?" řekla okamžitě. Stvořitel daleků vykouzlil na tváři znechucený výraz "jmenuji se Davros. Bude lepší když si podobné výstupy necháš příště jen ve své mysli.". River chtěla odpovědět ale v tu chvíli odpověděl někdo za jejími zády. "Ale staroušku, snad by si nám nezkazil mejdan", River se otočila a spatřila Missy. Žena protančila kolem vojáků a zastavila se u jejich velitele. "Proč si přivedl i tu bloncku, sami by jsme si určitě vystačili" řekla Missy a rukou ho pohladila po ruce. Davros se jí vytrhl a zakřičel "Střílejte!". Dalekové se probudili ze strnulosti a dali se do střelby. Missy zmizela v oblaku prachu. River zůstala hledět na místo kde zmizela její společnice. Opravdu tohle měl být konec. To nemůže být přeci pravda, přežili už tolik věcí. Náhle se ozval smích a z úkrytu za jedním ze sloupů vyšla Missy "tak a jedeme dál. Pustíme si nějakou hudbu, Lady Gaga? Madonna by mohla taky stačit. Ke konci své kariéra sice Lady Gaga za moc nestála ale její čtrnácté album byla pecka." "Zabijte jí, okamžitě jí zabijte" zahřměl Davros. Opět vzduchem prolétla řada střel ale to už se River docela dobře bavila. Missy opět zmizela aby se za pár vteřin opět objevila a tancovala kolem záplavy robotů. "Vy mě chcete zastřelit? To je od vás sice roztomilé ale budete asi střílet opravdu dlouho. Právě jsem si na Gallifrey dobila regenerace a ještě pár triků v rukávu. " pronesla Missy pobaveně. "Tak už mě to nebaví, to střílení si nechte na jindy" dořekla se smíchem. Potom vytáhla pudřenku a řekla "musím taky nějak vypadat dneska je můj slavný den". Náhle se prudce otočila a foukla prášek z pudřenky do tváře daleka, který držel River. Ten se zakymácel a potom spadl na zem. "Kal
m šel? Dyt to byl jen pudr" řekla Missy a uklonila se směrem k Davrosovi jakoby byla divadelní hvězda, která zahrála své životní představení. "Co máš v plánu" zeptala se River stvořitele daleků. Davros poklepal prstem na opěradlo svého trůnu. Dveře sálu se znovu otevřeli a dovnitř vjel Adolf Hitler. "Co nohy, pořád chybí?" zeptala se bleskově Missy. Doktorka se jí snažila zacpat rukou pusu ale nepodařilo se jí t dost rychle. Hiler jí ale ignoroval, místo toho se zastavil u zdi. Stěně se dal do pohybu a ukázala nějaký zlatý stroj. Vysvětlování se ale ujal Davros "tohle jsme ukradli šedivákům. Oslniví tvorové ale nevěděli co si počít, když jsme k nim přiletěli. Tohle zařízení umí vytvořit časovou trhlinu, tak velkou, že to zničí samotnou podstatu vesmíru. Dalekové se v časové kapsli dokáží zachránit a po konci času vytvoří nový vesmír, dalecký.". "Už se zbláznil ale že to trvalo" řekla Missy. Náhle se ozval výstřel, potom druhý a třetí. Několik daleků padlo na zem a bylo jich podstatně více, než vystřelených střel. Do sálu vešla postava s bledou kůží a černými dlouhými šaty. "Přišel tvůj den River Song" řekla žena. Doktorka hned poznala, kdo k ní přišel. To byla přeci Smrt. Něco tu ale nehrálo. "Ty si kdo?" zeptala se Missy. "Mám mnoho jmen, pro většinu bytostí jsem Smrt." odpověděla žena klidně. "Chceme tvé opravdové jméno?" vyštěkl Davros. Žena okamžitě vystřelila. Stvořitel daleků spustil ochranný štít a usmál se. Úsměv ale přišel příliš brzy, kulka totiž pronikla jeho ochranou a zasáhla ho do hlavy, Dalekové kolem nich se dali okamžitě do pohybu. Smrt náhle vyndala odněkud ze záhybu svých šatů stříbrnou kouzli a pustila jí na zem. Ozvalo se zvláštní pískání a potom vyšlehlo oslnivé světlo, když pohaslo byli všichni dalekové mrtví. "Tohle byla bomba s názvem Mor daleků, můj vlastní vynález. Otec sice nebyl moc vynalézavý ale odněkud jsem podědila talent." prohodila Smrt. "Jaké je tedy tvé jméno?" zeptala se Missy a hleděla při tom na mrtvého Davrose. Potom její pohled sklouzl na mrtvého Adolfa Hitlera. Černovlasá žena se usmála "můj otec své jméno nikdy neprozradil.". "Tvého otce neznám ale tebe bych znala ráda, tak nech toho divadla" odsekla Missy. "Jmenuji se Morana" představila se žena klidným hlasem. "Jak se dá ta sranda vypnout?" zeptala se River a hleděla při tom na stroj, který mohl vytvořit trhlinu ve vesmíru. "Jeden člověk musí zmáčknout to zlaté tlačítko ve tvaru kříže. Bude ho to ale stát život. Musíme jednat rychle, ten blázen to aktivoval." odpověděla Morana. "Chceš se toho ujmout?" zeptala se jí River. "Udělám to já." ozval se za nimi mužský hlas. Všichni se otočili a pohlédli na starého muže, s bílými vlasy, kterých už začalo obývat. River ho okamžitě poznala "Doktore?". Muž se na ní usmál ale pořád tady něco nebylo v pořádku. Rychle z kapsy vytáhla fotky všech Doktorů a začala si je prohlížet. Nakonec se zeptala "Ty si se vrátil k první generaci?". Doktor se na ní podíval a kývl, v očích mu pobaveně zajiskřilo "Dnes přišel můj den, kruh se uzavírá. Touto tváří vše začalo a všechno jí i skončí," "To ne, otče, to nemůžeš" řekla zoufale Morana. "Otče?" ozvala se River. Doktor se na ní jen usmál a zašeptal "spoilery". "To mi vysvětlíš!" zakřičela na něj. Nemůže se přeci obětovat a nic jí neříct. To prostě nemohl. Doktor se k ní otočil a udělal krok od stroje "Pro svou manželku a děti, jsem ochotný i zemřít." "Cože?" zeptala se River. "Že by pro tebe i zemřel!" vyštěkla Morana naštvaně. Doktorka se k ní otočila "Doktor je tvůj otec. Jsem já tvá matka?" zeptala se dívky, ta ale dál hleděla na svého otce. Místo ní tedy odpověděl on "Morana tě našla a zachránila před smrtí, dala ti část své regenerační energie, jinak by si v té rakvi tenkrát zemřela. Chtěla aby si se dnes obětovala ty a já nezemřel." "To si raději chtěla smrt své matky?" zeptala se jí River. "Ano" řekla pouze Morana a očima propalovala stroj šediváků. Doktor se usmál "musíme se ted rozloučit, jinak vesmír skonči". "Ne, určitě je i jiná cesta" řekla River. Po tváři jí stékaly slzy. "Už mě nemůžeš připoutat k trupce a jít místo mě." řekl Doktor a zmáčkl tlačítko ve tvaru kříže. Kolem něj se rozlilo zlaté světlo. Náhle se zablesklo a stroj i pán času zmizeli. "Půjdeš ted s námi?" zeptala se River své dcery. Morana se na ní otočila a v její tváři byl vidět hněv "riskovala jsem vznik paradoxu, jen abych zachránila otce. Už nikdy tě nechci vidět." S tím se otočila a zmizela ve dveřích. "Seš si jistá, že nepotřebujete nějakou psychoterapii?" zeptala se jí Missy. "Možná by se něco takového hodilo" řekla River a udělala několik kroků ke dveřím. Náhle jí tělem projela křeč a vyzvracela se na podlahu. "Co to bylo?" zeptala se jí Missy a z jejího hlasu zmizela všechna veselost. Smrt Doktora jí zase tak nezasáhla, pomyslela si River ale nahlas řekla pouze "přeci Morana". "Myslíš, že si těhotná?" zeptala se překvapeně Missy. "Mojí dcerušku si právě viděla, tak by tě to tak nemělo překvapovat" odpověděla Song a znovu se pevně postavila na nohy. Prošli společně chodbou a blížili se ke dveřím ven, když jim cestu zastoupil další dalek. River vytáhla pistoli ale jejich protivník se nechystal k boji. "Kde je náš pán?" zeptal se pomalu. "Ten už dovládl, musíte si najít nějakého jiného zkrachovalce" řekla Missy a její hlas zněl opět pobaveně. Dalek připomínal křížence mezi sarančetem a cyber člověkem. "Davros nemůže zemřít" řekl jen a dál stál klidně na místě. "Řekl mu to někdo?" zeptala se River. V jejím hlase také zaznělo tiché pobavení. Dalekové nikdy žádného jiného panovníka neměli a vůbec si nepřipouštěli, že by o něj někdy mohli přijít. "Podívej se na sebe" začala River "ztratili jste vše, čím jste byli. Davrosova honba za vítězstvím vás zničila". "Nikdo nás nezničil, jen jsme upgradovali do vyšší formy" odpověděl robot. "Ne, tohle nebylo vylepšení ale zničení. Dříve jste byli bojovníky, velkými a odvážnými. Davros vám dal jen plané sliby. Přišli jste o svou lidskost a nakonec i o svůj život. Nejste nic jiného než hlupáci.", River domluvila a nechala svá slova působit. Stroj proti ní zaváhal. Její slova ho zasáhla a donutila k zamyšlení. "Zabila jste Davrose?" zeptal se náhle. "Ano" vykřikla místo ní Missy. "Jste tedy naše nová vládkyně" řekl dalek. "Přikážu vám jen jediné, buďte svobodní a sami se rozhodujte." řekla mu Doktorka. "Chceme jít s vámi" řekl dalek. "Tak to se raději zničte" řekla River znechuceně. Dalek se otočil a vyšel ven. "Zbláznila ses, on opravdu spáchá sebevraždu" zavrčela Missy. "Ztratili vše, nedivila bych se tomu" odpověděla River také vyšla ven. Mezi kupolemi věží vzlétávali dalekové. Vylétli až k nebesům a explodovali. Na nočním nebi to působilo jako ohňostroj. River a Missy sledovali, jak se dalekové sami ničili. Nakonec vzlétl obrovský zlatý obr a vybuchl v poslední velké explozi. "Je tohle konec daleků?" zeptala se Missy. "Myslím že ano, nakonec vše ztratili a svůj boj sami ukončili" řekla River a šla dál k Tardis. "Pro vesmír to rozhodně nebude ztráta. Zmizelo jedno velké zlo ale vesmír je téměř nekonečný. Určitě se najde něco nového." "Pesimistko" řekla Missy a obě se smíchem zmizeli v Tardis.