Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

8 - ZRCADLO

4. dubna 2017 v 11:20 | Tým Spoilery - Time Lady |  4. série
River snila o Doktorovi a byla ráda, že jí do hlavy nikdo jiný neviděl. Takové věci by spolu měli dělat jen manželé. No dobře, sice s Doktorem byli manželé a to dokonce několikrát, ale River to tak vážně zase nebrala. Milovala toho muže, ale někdy váhala, jestli ona láska není pouze jednostranná. Náhle ji ze spánku vytrhnul ženský hlas: "Vstávej, máme tady problém!" River naštvaně otevřela oči, celé její snění bylo náhle pryč. "Někdy bych tě ráda zabila," konstatovala rozmrzele. "Ano, tomu věřím, ale vzhledem k mým regeneracím by ti to trvalo hodně dlouho," odpověděla pohotově Missy. "Co se vlastně stalo?" zeptala se River, ještě rozespalá. Vstala a oblékla se. Missy mezitím začala vyprávět: "Našla jsme nějaký starý sklad, je plný věcí a moc si s tím neumím poradit." River tomu sice moc nevěřila, ale prošla chodbou a následovala svou společnici. V jejich patách šla malá skupinka vojáků. Nakonec se tak dostali až k oné místnosti, o které Missy mluvila. Proplétali se řadami regálů až k černé truhle. River se k ní naklonila a podívala se na podivný zámek.
**
Missy sledovala množství regálů, na kterých ležela záplava modrých koulí. River byla přímo před ní a sledovala jednu zvláštní truhlu. Náhle však Missy zahlédla, jak se jedna z koulí rozzářila. Chtěla po ní sáhnout, ale něco se jí otřelo o nohu a ona zakopla. Snažila se rychle získat ztracenou rovnováhu a zamávala rukama. Omylem vrazila do River a ta zmizela. Missy prolétla vzduchem a upadla na zem. Jeden z vojáků něco zakřičel a hned pomohl ženě vstát. "Kde je River?" vyštěkla Missy a setřásla ze sebe vojákovu ruku. Ten jen ukázal na stěnu, kde bylo pověšené velké oválné zrcadlo a řekl jen: "Zmizela tam." Missy si hlasitě odfrkla a otočila se na druhého vojáka, který seděl na zemi. "Zvedni ten svůj líný zadek a začni něco dělat! Kde je River?!" Nechtěla poslouchat nějaké povídačky o zrcadle. Muž jen pokrčil rameny a ukázal na stěnu. To bylo přesně to, co Missy nechtěla. Nejspíše už jí ale nezbylo nic jiného, než vojákům věřit. Přešla k zrcadlu a pomalu se blížila rukou ke sklu. Její prsty se pomalu dostávaly blíže. Nakonec se dotkly jen chladného skla a nic se nestalo. Missy si začínala uvědomovat, že mají všichni velký problém.
**
River prolétla tmou a tvrdě dopadla na zem. Vstala a rozhlédla se kolem sebe. Spatřila stromy a nějaké dřevěné domky. Jedno jí bylo hned jasné, v Atlantidě tedy určitě není. Podívala se k jednomu stavení a viděla mladou dívku, která ze studny brala vodu. Došla až k ní a snažila se ji přátelsky pozdravit. Dívka se jemně uklonila a představila se jako Gregorie. River musela co nejdříve zjistit, kde a hlavně kdy vlastně je. "Jsem cestovatelka z daleké země a chtěla jsem se zeptat, kam jsem vlastně dorazila. Možná se mýlím, ale myslím, že jsem zabloudila." Dívka se na ni přívětivě usmála a odpověděla: "Jste v krásné Francii, v oblasti zvané Gévaudan." River se sice bála, že ji dívka bude považovat za nějakého šílence, ale musela se zeptat i na druhou věc, jinak by se mohla ocitnout ve velkých problémech: "Jaký je vlastně rok?" Dívka se opravdu zatvářila překvapeně, ale rychle své překvapení zamaskovala a klidným hlasem vysvětlila: "Máme rok 1765. Máte ve vaší domovině snad jiný kalendář?" River rychle přemýšlela a řekla jen: "Ano, máme, přišla jsem z dálného východu." Její hodiny studia se nakonec přeci jen trochu vyplatily. Gregorie se snad chtěla ještě na něco zeptat, ale z nedalekého lesa se ozval výkřik. Obě se rozběhly přímo k nedalekým stromům. Křovinami si razilo cestu něco velkého a těžkého. River se dostala na menší palouk kde ležela mrtvola nějakého muže. "Co se stalo?" zeptala se Gregorie, která už doběhla. Ani jedna z nich odpověd neznala. Nakonec mladá dívka zašeptala: "To byl určitě loup-garou..."
**
Missy rychle rázovala chodbami Atlantidy. Rozrazila těžké dveře a vešla do rozlehlého sálu, kde byl jen jeden jediný předmět. Velké, oválné zrcadlo bylo pověšené na řetězech a kolem něj přecházeli vojáci. Nikdo se nesměl bez jejího povolení přiblížit. Museli co nejrychleji zjistit, co se stalo s River Song. Missy rukou přejela po hladkém rámu. Nikde nebyl krystal nebo cokoliv, co by schopnosti zrcadla vysvětlovalo. To znamenalo, že se vše týkalo samotného skla. Jeden z vojáků popadl do rukou komunikátor a zmáčkl příslušné tlačítko. Ozval se hlas jednoho ze strážných: "Někdo na nás útočí, ale zatím se nedostal k bráně." Missy zaklela a vytrhla přístroj vojákovi z ruky "Hned tam budu!" vykřikla naštvaně a hodila předmět zpět jeho právoplatnému majiteli. "Nikam! K bráně půjdu já." ozval se za jejími zády mužský hlas. Missy se rychle otočila: "Nazdar, Jacku. Myslíš, že na to stačíš?" pronesla jízlivě. Muž se nenechal rozhodit: "Nezapomínej, kdo je tady kapitán." "Pořád nevím, čeho vlastně," podotkla Missy, ale vrátila se k zrcadlu. Jack Harkness vyrazil k bráně, aby pomohl při obraně města.
**
"Cože?" Vyhrkla River Song a hleděla na Gregorii. Obě ženy se vrátily z lesa a usadily se v malém, ale útulném pokoji. Dívka si odkašlala, jakoby se tomu sama chtěla vyhnout, a potom začala vyprávět: "Ten tvor je napůl člověk, napůl vlk." River ji přerušila: "To by musel být vlkodlak, ale ti přece neexistují." Gregorie zakroutila hlavou, až se jí světlé vlasy rozevlály: "My tomu stvoření tak neříkáme, ale opravdu tady je. Tohle není první mrtvý, obětí už bylo více." "To se ale určitě dá vysvětlit i jinak," namítla River. "Zítra pořádá markýz d'Apcher hon, u kterého hodlá tu bestii zabít. Půjdeme také, ať to zvíře uvidíš na vlastní oči." River jen přikývla, stejně nevěděla, jak by se dostala domů.
**
Missy studovala povrch zrcadla, když ji něco napadlo. Než River propadla zrcadlem, rozzářila se jedna z těch podivných koulí. Dala mužům pokyny a vyšla dveřmi na chodbu. Hledala tu nejrychlejší cestu do sálu, kde tu prokletou věc našla. Před vchodem byli dva strážci, kteří ji však nechali bez problémů projít. Umístili je tam s Jackem, kdyby někdo chtěl něco odnést. Několika kroky se dostala až nakonec místnosti, kde ještě bylo vidět místo, kam někdo zrcadlo uložil. Missy prošla mezi regály a vzala do rukou hledaný předmět. Na omak byla koule studená, i když všude ve městě bylo teplo. Missy se vrátila do síně se zrcadlem a už když přicházela, začal předmět opět zářit. Znovu si vypůjčila vojákův komunikátor a pohlédla na zvláštní zrcadlo. Napadla ji jen jedna možnost. Udělala jediný krok a prošla zdánlivým sklem. Vojáci zalapali po dechu, ale zůstali stát na místě. Co vlastně mohli dělat jiného?
**
River šla za svou průvodkyní, která ji vedla podél lesa. Obejít shluk stromů trvalo několik hodin. Potom vyšly před tábořiště vojáků a velkého množství dobrovolníků. "Markýz věnuje úspěšnému lovci 10 000 livrů," ujala se vysvětlování Gregorie. Dívka ukázala bokem, kde stála skupinka jeptišek: "Tam je abatyše Gregorie z kláštera Svatý Řehoř. Rodiče mě pojmenovali podle ní." River hleděla na lovce. Muži právě vcházeli do lesa. Stromy byly obklopeny vysokými horami, takže bestie se musela nejspíše uhnízdit v nějaké sklaní soutěsce. Možná ji muži chtěli nahnat do pasti. Zvíře prostě nebude mít kam utéci. Počkala proto pár minut a potom se vydala za nimi. Nebyl tu nikdo, kdo by v tom jí a Gregorii bránil. Možná snad někdo měl. River Song po krocích cítila napětí, které bylo všude kolem. Lovci se dostali už daleko mezi stromy. Obě ženy nakonec vyšly na mýtinu, kde se sešla skupinka lovců. Kolem nich vesele bublal potůček. Už se sice začalo stmívat ale i tak River viděla návnadu, kterou sem umístili. Mrtvá ovce byla dosud netknutá. "Jste si jistí, že je to zvíře?" zeptala se jednoho z mužů. Ten se na ni okamžitě zamračil: "Co si myslíte, že tady děláte?" zavrčel hlubokým hlasem. Gregorie okamžitě odvětila: "Honíme bestii, stejně jako vy." River našla na zemi stopy, neposlouchala dohadování těch dvou a klekla si na lesní půdu: "Vůbec nevíte, co honíte," řekla klidně, ale muž se ohradil jakoby na něj křičela. "My se ve své práci vyznáme, dnes to zvíře zabijeme a vy se můžete zase vrátit ke své vlastní práci!" River Song pohlédla na stopy a ukázala na ně rukou: "Tohle není žádný vlk, nebo vlkodlak." "Takyže není, je to nějaký démon, přímo z jam pekelných." Doktorka to vzdala, mávla rukou a vrátila se ke Gregorii. "Víš, co to tady obchází za démona?" zeptala se dívka hned. River přikývla a hned svou společnici opravila: "Není to démon, i když je z jiného světa…" Chtěla dopovědět ještě něco, ale lesem se rozlehl podivný zvuk, kovové cvakání a potom křik umírajícího muže. "Bestie je tady!" zakřičel jeden z mužů a začal střílet do křovisek kolem. Náhle se vyřítilo něco chlupatého a velkého a strhlo to střílejícího lovce a na zem. Zaleskl se kov a z hlavy muže nic nezbylo. River viděla jen pahýl krku. Zvíře se otočili přímo ke Gregori. River ho konečně uviděla v celé jeho zrůdné podobě. Chlupaté tělo a lesklou masku místo obličeje. Nebyl to žádný vlkodlak, ani vlk, nýbrž strážce kyberlidí. River již sahala k opasku, když kolem prosvištěl výstřel a zvíře trefil přímo mezi oči. "Tos nečekala, co?" ozvalo se za jejími zády a na palouk přitančila Missy. Zbylí lovci jen zmateně hleděli na dění kolem sebe. "Co tu děláš?" vyhrkla River překvapeně. "Přišla jsem tě zachránit," řekla prostě Missy a ukázala jí ovládání od TARDIS. "Jak ses asi chtěla dostat zpět domů?" River se jen zasmála a představila svou společnici. "Jé, další zatoulané kuře, které půjde na Atlantidu?" zeptala se otráveně Missy. Gregorie sice rozuměla možná tak polovině toho, co žena řekla, ale i tak rychle odpověděla: "Já nikam jít nemůžu, mám tu rodinu." River jen přikývla a do rukou jí dala malou krabičku. Dívka jí otevřela a našla tam kousek papíru. "Co s tím mám dělat?" zeptala se. "Stačí na mě myslet a já už si tě najdu," odvětila River. Lovci se mezitím stačili vzpamatovat. Jeden z nich ukázal směrem k Missy a River a mohutně zakřičel: "Čarodějnice, chyťte je!" Missy na nic nečekala, chytla River z ruku a obě zmizely zmateným mužům přímo před očima.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama