Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

Listopad 2016

14 – ZNÁT SVOU CENU

27. listopadu 2016 v 9:11 | Tým Spoilery - Time Lady |  3. série
Telefon se rozdrnčí. Vytrvale zvoní. Znovu a stále znovu. Ačkoliv tři ženy jsou ve vesmírné lodi hraničící s nekonečnem, tomu zvuku nelze uniknout. Vymění si mezi sebou pohledy, jako by se navzájem beze slov domlouvaly, která z nich sluchátko zvedne.
Nakonec jde River, koneckonců, TARDIS přece patří jí. Zkusí vypadat klidně, jako by tohle nic neznamenalo. Rose a Hay Lin ji napjatě pozorují. Onen přístroj může být sice na chlup podobný tomu Doktorovu, ovšem je zde jeden podstatný rozdíl. Její telefon je pouhá napodobenina, na efekt dalo by se říct. A to poslední, co byste od falešného telefonu čekali, je, že vám na něj někdo zavolá.
"Haló?" řekne doktorka do sluchátka, chvilku si připadá trochu jako blázen. Uslyší vzdálený výbuch, křik, rozkazy… a sevře telefonní sluchátko, ještě pevněji, když se dozví, kdo a proč volá. Pečlivě zavěsí.
"Co se stalo?!" vyhrknou její dvě společnice zároveň.
"Atlantida… ona, je v obležení. Nejspíš se tam dostali Dalekové, signál byl hodně špatný. Jedno je ale jisté, prohrávají a pokud jim nepomůžeme, všichni tam zemřou." Nakrčí čelo a začne usilovně přemýšlet, "musíme - musíme jim pomoct, okamžitě odletět," horečně mumlá, " začne si hrát s konzolí.
"Co to děláš?" Rose k ní přiběhne, "nemůžeme tam letět jenom my tři! To je sebevražda," zkouší River zastavit, ale ta ji od sebe odstrčí. Co si o sobě myslí? Jsou tam její lidé, prakticky její děti! Synové a dcery. Copak nechápe, že nedokáže je tak nečinně sedět, zatímco je budou Dalekové masakrovat?!
"Potřebují mě, jsou to moje děti!" zlobně odsekne doktorka Songová. "A vůbec, moje TARDIS, moje pravidla, jasné?! Taky bych tě klidně mohla poslat zpátky do toho tvého kapesního vesmíru." Rose se zableskne v očích a vzdorně vystrčí bradu.
"No, tak do toho! Jenom to udělejte, když si myslíte, že to něčemu pomůže. Máte snad nějaký super geniální plán? Jestli je to hodně špatné, musíme mít nějaký triumf. Nejsem žádný úžasný Pán času, ale vždycky jsem dokázala Doktorovi poradit. A on mě poslouchal!" založí si ruce. River na ni naštvaně zírá, ale, ač nerada, musí přiznat, že dívka má pravdu. Skutečně nemá plán, ostatně, kdy nějaký měla, jenže, co když tam Dalekové nejsou sami? Může riskovat svůj život, na něm jí nikdy moc nesešlo, ale co ostatní?
"No, dobře, dobře jak myslíš," netrpělivě odsekne River. Rose nemusí vědět, že nebýt jí, mohla by Paní času udělat pěkný nesmysl. Přeruší proces startování. "Potřebujeme… potřebujeme… " zabubnuje prsty o stůl.
"Potřebujeme více lidí. Prostě si někde půjčíme další klonovací stroj," navrhne Hay.
River se zamračí. "Nemůžeme zpátky k Hathům, příliš velké riziko vzniku paradoxu." Aniž si to uvědomí, doktorka začne plánovat. "Klonovací stroje se jen tak nepovalují venku na ulici, pokud mluvíme o těch, které vytváří kopie inteligentních bytostí. Navíc, bývají velmi dobře skryté, většinou je totiž zakazují," zamyšleně klesne hlasem do ztracena. "I když možná... možná vím, o místě, kde by nám mohli poradit, kde nějaký najít. Radši se pevně držte!" křikne přes rameno na své společnice. TARDIS začne vydávat svůj typický zvuk týraného vysavače. Pak se zatřese, místnost naplní kouř. River marně tahá za páčky, aby zmírnila otřesy, ovšem není to nic platné. "Proč jenom tohle děláš," zamumlá, avšak počítač se tentokrát nemá k odpovědi. Doktorka popadne malé kladívko a praští s ním do urychlovače. Červená budka se naposledy zatřese, vydá mrak kouře a rozhostí se klid.
Co to bylo?" rozkašle se Rose.
"Netuším, nejspíš se jí z nějakého důvodu nechtělo letět," odpoví River. "Dámy, jste připraveny na to nejúžasnější a nejzakázanější místo ve vesmíru?" otevře dveře do jasného slunečního světla. Před nimi stojí na pečlivě zastřiženém zeleném trávníku budova ze skla a betonu.
"To nevypadá moc zakázaně, nebo úžasně. Anebo to je jenom na oko? Je to pod povrchem?" Hay Lin se dychtivě rozhlédne kolem, jako by hledala nějaký skrytý vchod. River odmítavě zavrtí hlavou.
"Tohle nejsou Balmanarské tržnice na Kometě osm, nemám nejmenší tušení, kde bychom mohly být. A proto to teď půjdu zjistit," dodá, než Rose otevře pusu. Vykročí směrem k budově. Mine nápis "Brennenovy chovné stanice - jsme s vámi již od roku 2045."
V obrovské hale se za rozměrným pultem ztrácí drobná recepčí. Obdaří nově příchozí zářivým úsměvem. "Dobrý den, vítáme vás v Brennenových chovným stanicích, jsme s vámi již od roku dva tísice čtyřicet pět," firemní slogan téměř zazpívá, nadšeně pokračuje, "nabízíme širokou paletu služeb, od zálohování DNA až po tvorbu kopií vašich mazlíčků se shodou devadesát devět procent. Vaše spokojenost, náš cíl. Přejete si?" upře na ně svoje velké oči. River si uvědomí, že z nějakého důvodu má z té ženy husí kůži. Sice tu mají klonovací stroje, ale tyhle jsou určené pro zvířata, ačkoliv...
"Ano," River se zkusí zatvářit co nejmileji to jde, "měla bych jedno speciální přání," protáhne. Krátce pohlédne recepční do očí, ale ne příliš dlouho, aby nevzbudila pozornost.
"Chápu," odpovídá žena, "máte sjednanou schůzku s panem Blackem?"
"Samozřejmě," bez mrknutí zareaguje River, chce vytáhnout psychpapír, pro jistotu chystá do zásoby trochu halucinogenního prášku... ale recepční to zpozoruje. Její milé chování se jako kouzlem vytrácí.
"Jestliže nemáte sjednanou schůzku, budete muset odejít. A veškerá technika způsobující halucinace, či iluze je v areálu zakázána!"
"Já..." River ale nedostane šanci říct cokoliv na svou obranu. Blondýna za pultem rychle vytočí číslo ochranky. Než se doktora naděje, je za svých hlasitých protestů vyvedena ven z budovy. Přemýšlí, o co tu sakra jde? Kdyby klonovali jen zvířata, proč takové přehnané reakce? A ty kamery, kamery na každém rohu, snímače teploty, pohybu... doslova na každém kroku. Zadumaně přijde ke dveřím TARDIS. Tlumené rány zevnitř ji vrátí zpátky na zem. Ovšem, jak spěchala, zamkla tam obě dívky. Chvilku váhá, jestli dveře otevírat. Nemá náladu se s někým hádat, rozhodně ne s Rose. Jenže doktorka River Songová jen tak neutíká. Vpadne dovnitř, rychle přibouchne dveře. Přesně podle její předpovědi se na ni ty dvě sesypou. Strhne se hádka. Nakonec to River nevydrží a zařve, aby už byly zticha! Potřebují plán, odsud rozhodně odlétají. Chce nastartovat, když tu do uraženého ticha zazní ode dveří dívčí hlásek.
"Nemyslím, že byste měly odlétat, tady máte všechno, co potřebujete," River se otočí, automatickým pohybem vytáhne pistoli, skrytou v záhybech bundy. Zbraň cvakne, hlaveň míří doprostřed čela maličké bledé blondýnky, přesnější by bylo říct, že její vlasy mají téměř bílou barvu.
"Kdo jsi, jak ses dostala do mé lodi a proč bych tě neměla zastřelit?" i přes znepokojení si doktorka udrží konverzační tón.
"Jmenuji se Vera," odpoví dívka. Ani mrknutím oka nedá najevo znepokojení nad faktem na ni míří zbraň, "už roky sleduji Společnost a bojuji proti jejím zvěrstvům. Dnes jsem viděla vás a došlo mi, že mám jedinečnou šanci jednou provždy jim zlomit vaz. Dveře jste nezamkla. Protože chcete klonovací stroj a tahle společnost je špička. Nejlepší, nejdražší a vysoce nelegální. Zabezpečený. Nevíte nic, ovšem já..." dovolí si úsměv, "toho vím spoustu." River na ni nepřestává mířit, i když správný okamžik nejspíš propásla. Měla ji zabít hned. Lidskost. Tak moc chce pomoci svému lidu, svým dětem, že zapomíná na základní pravidla přežití. A tahle holka zpívá přesně tu písničku, kterou chtějí slyšet.
"Co přesně jako společnost dělá, podle dostupných informací..." vyhrkne Hay, tím vyřeší profesorčino dilema. Na Veřině tváři se objeví pohrdání, které roste s tím, jak mluví.
"Co - domácí mazlíčky? Klony a zálohování DNA je jenom zástěrka. Dnes existuje možnost pěstování orgánů, umělé orgány, ale víte, co zabíralo a zabírá nejvíc? Pokud vypěstují vaši kopii a z té vám transplantují. Nemůžete mít děti? Vyřešíme. Chcete armádu, otroky, náhradní díly, anebo máte jiná přání? Vaše spokojenost, náš cíl. A víte, co dělají se zbytky? Žádné nejsou. Putují k Pirátům duší, kteří zužitkují každý vlas a nehet. Ty zbytky transplantují na sebe. Můj lid, zotročili. A to není nic proti tomu, jak trpí ti uvnitř. Znám vás z legend. Jste Doktorova žena. On je dobrý. Já doufám, že i vy."
"No," pronese Rose, "asi budu zvracet, to přece nenecháme jen tak!" obrací se ke svým zbývajícím společnicím. Hay Lin s bojovným pohledem přikyvuje. River ví, že tuhle bitvu už dávno prohrála díky svému zaváhání. Navíc tohle... on by na nic nečekal. Dávno by tam byl.
"Ále, co nadělám. Chci zachránit svůj lid, pokud mi pomůžeš, pomůžu já tobě," rozhodne, "jen potřebujeme trochu času," odstartuje i přes protesty své lodi.
O pět minut později, pro ně je to několik hodin, jde River pomalu za zřízencem chodbami ukrytými hluboko pod slunečným povrchem. Nahoře zatím Rose s Hay Lin tropí povyk kvůli údajně nevydařenému klonu psa, kterého sem přivedly před několika lety. Daly si práci s vytvořením falešné identity, viru, který zpomalí počítač a vyvolá zmatek. Zatím jsou vedeny dvě "dobrovolnice," ve skutečnosti další oběti, dolů na testy. A v jedné místnosti budou testovat jejich fyziologické funkce, ovšem bez obrazu, ten přidají později. Těsně před tím, než vejdou do dveří, se jim naskytne šance strčit dovnitř stráž. Sice trénovanou stráž, ale River se už dokázala dostat i z horších situací. Nemá tu sice Doktora, ale Vera vypadá jako docela dobrá náhrada. Chce smazat data z centrálního počítače, tím pádem poškodí celý systém. Ochrana před vnějším světem padne. Autority, které doposud zavíraly oči před tím, jak Společnost funguje, budou muset začít jednat. A samozřejmě, bezpečnost budovy se naruší. Venku bude čekat pár Veřiných kamarádů. Pár stovek. River si nedělala iluze, že by jí šli pomoci s bojem v Atlantidě, přestože by to uvítala, ale Vera jí slíbila pomoc s klonováním za podmínky, že dohlédne na to, jak se River o ně postará. Konečně stráž zastavuje. Zachrastí klíčemi. River bezděčně napne svaly, zkusí se uklidnit.
Klíč se pomalu otočí v zámku. Aniž by pohlédly jednana druhou, rychle stoupnou na místa stráží, omráčí je a strčí dovnitř. Probíhají spoustou prázdných chodeb, málo stráží kvůli lepšímu utajení, soudila Vera. Sem dolů stejně moc lidí nechodí, většinou to tu hlídají stroje. River se nelíbí, že tentokrát to není ona, kdo vede, bohoužel s tím nemůže nic udělat. Vera zná plán budovy, i kódy k odblokování dveří.
"Tady," drobná dívka otevře dveře. Uvnitř je místnost plná strojů, místo je jen na cestičky mezi nimi. River přeskakuje pohledem vybavení v místnosti, některé věci zná, jiné jsou jí úplně cizí.
"Nejspíš si říkáte, jak to můžeme pobrat, tajemství je v tom, že potřebujeme jen..." informuje River Vera.
"Plány," dořekne doktorka Songová.
"Jo, s vaším mozkem a technologií to nebude problém." Vera chce říct ještě něco, ale přeruší ji táhlé kvílení. "ALARM!" vykřikne a River zároveň s ní.
"Rose! Hay! Musíme... musíme..." nemůže se rozhodnout. Má Rose celkem ráda a Hay... Hay Lin je její přítelkyně. Nebo alespoň spolu mají vztah, který se blíží přátelství. Jenže potřebuje ty plány. Má riskovat desítky životů jejího lidu jen kvůli dvěma dívkám? River Songová by to udělala, ani vteřinu by nepřemýšlela nad takovými hloupými otázkami. V mysli jí vytane několik obličejů, ty ale nejsi jen kriminálnice River Songová. Jsi profesorka, archeoložka, druhé slovo vysloveno s lehkým pohrdáním, a především, jsi úžasná, Melody Pondová. Udělej mi laskavost, a zkus si to pamatovat, ano? River pošle Doktora k šípku.
"Musíme je zachránit," Vera na ni užasle vykulí oči.
"Ale... ale..."
"Žádné ale. Nenechám je tam umřít," nehodlá se s ní hádat. Ví, že její společnice nemá zbraň. Chránit ji měla ta, která na ni teď opět míří svou zbraní. Vera se snaží použít jeden z malých počítačů při zdi, aby pomohla utéct Rose a Hay, alespoň v to River doufá. Místnost vyplňuje zvuk cvakajících kláves a kvílení alarmu.
Pak se ozve rána.
A další. Podlaha lehce vibruje.
"Zavírají dveře! MUSÍME PRYČ! NEDOSTANEME SE VEN! PROSÍM!" rozkřičí se Vera, uskočí do strany a vykopne směrem k River, ta se ale její ráně vyhne a podrazí jí nohy.
"Měla bys něco vědět. Sice už mám nějaké svědomí, ale ten psychopat ve mně pořád je," zúží oči, "nikdy, ale NIKDY se mě už nepokoušej podvést." Další rána zaduní blíž než ty předchozí, Vera tiše zafňuká. River ji popadne za rameno a vytáhne na nohy. "Jdeme!" rozkáže. Stříbrovlasá dívka kluše před River. Nemá kam utéct a chce žít. Musí poslechnout.
Další rána. Podlaha chodby se tentokrát otřásá. River na chvilku ztratí koncetraci, než se naděje Vera uhání chodbou. Stihne udělat pár kroků. Zpoza rohu se šílenou rychlostí vyřítí něco... fialového?
"Missy!" River k nim doběhne, "já, co ty tady děláš?!"
Fialová hromada šatstva jadrně zakleje v Gallifreyšině. "Co asi?! Zachraňuju tu vaši bandu neschopných idiotů. Co jste si myslely?! Že si jen tak přijdete a vykradete Brennena?!" prská Missy vztekle. "A tohle je kdo?!" ukáže na Veru, kterou srazila k zemi. Ta se nemotorně vyhrabe na nohy, zvedne k Paní času obličej. Missy couvne. Oči má rozšířené úžasem. "Ty..."
Nová Rána. Nový otřes.
"Nechci rušit vaše znovushledání, ale musíme jít! Jinak tu zůstaneme pohřbené zaživa!" netrpělivě na ně vyjede River. Jenže Missy je jako hluchá. Místo, aby utekla, vrhne se na Veru a znovu ji srazí k zemi. V její dlani se stříbrně zableskne, Vera jen taktak srazí nůž mihnoucí se kolem jejího krku. Jenže rozlícená Missy útočí dál.
"Dost - " zkouší je zklidnit River, "tak... POVÍDÁM DOST!" zařve a konečně roztrhne ty dvě od sebe. "Mě nezajímá, co mezi sebou máte. Chci se odtud dostat a chci svoje společnice živé, jasné?!" Druhá Paní času jí věnuje tak záštiplný pohled, jaký u ní ještě neviděla. Copak se úplně zbláznila? Sevře River loket.
"Je to lhářka! Přišla nás oddělat!" zuří Missy. "Nech mě, ať si to s ní vyřídím."
"Ne," River už došla trpělivost, najednou se cítí klidná, "vyřídím si to já." Ze skryté kapsy vytáhne malou ampulku a bodne jí dívce do krku. "Tohle můžeme udělat i za pochodu. Znovu. A bez lží. Kdo jsi?" klade otázky, když ty dvě táhne ke dveřím.
"Plním svůj úkol," odpoví Vera monotónně. Sérum začalo účinkovat.
"Kdo jsi?! Původ, tvůj původ!"
"Jsem... jsem" bojuje sama se sebou, ale nemůže vyhrát, "klon páté třídy, reliabilita A."
"Lže," zasyčí Missy na druhé straně. River ji ignoruje a trhnutím uškubne dívce kus rukávu. Těsně pod zápěstím má tetování. V - RA
"Vera," pochopí River, "klony jsou tvůj lid, chtěla jsi je vysvobodit z těch laboratoří?" chrlí na klon River a přeje si, aby jí nedala to sérum, které nedovoluje lhát, protože tuší pravdu.
"Klony nemají lid. Klony mají pouze cenu," odříkává, "špatné klony budou eliminovány. Každý dobrý klon musí znát svůj úkol. Mým úkolem bylo přivést River Songovou do sídla Společnosti. Společnost chce vlastní armádu, Pány času. Jsem spolehlivost té nejvyšší třídy. Plním úkol. Já znám svou cenu."
River ji pustí a společně z Missy vyběhnou ke dveřím. Pozdě.
Ohromná rána. Zemětřesení jim podrazí nohy.
A všechno pohltí tma.

13 – POSLOUCHEJ A SLEDUJ

21. listopadu 2016 v 17:13 | Tým Spoilery - Time Lady |  3. série
TARDIS sebou divoce škubne a Rose prolétne kolem River. Na poslední chvíli se zachytí zábradlí, jinak by tvrdě narazila do stěny. "Když jsi mě zvala na zajímavý výlet, mělas mi říct, že tři hodiny před tím nemám nic jíst!" vyštěkne Rose a snaží se dostat k druhé ženě.
"Tys mi zase měla říct, že jsi těhotná!" vyštěkne na oplátku River.
"To tedy nejsem!" zakřičí Rose a snaží se držet na nohou.
"Tak to vím asi líp, mě to potvrdila TARDIS." odpoví River.
"Já bych to měla vědět líp, musela bych u toho být, když se to dítě vyrábělo," zakřičí Rose.
Jejich hádku přeruší další otřes. River zkoumá monitor, který definitivně zhasne. TARDIS prolétne časovým vírem a zastaví se u nějaké budovy, která vypadá opuštěně. River praští do konzole a a stroj se dá opět do pohybu. Černý vír kolem nich je signálem, že jsou opět na cestě. Jen nevěděly kam, ale někam určitě doletí. River Song a Rose zastaví s TARDIS před velkou budovou, která působí zvlášt děsivě, i kdyby nebyla tma a kolem budovy mlha.
"Opravdu šel ten signál odsud?" zeptá se Rose.
"Ano, někde tu bude návštěvník, který na Zemi nemá co dělat" odpoví River a vypraví se dovnitř. Ani jedna z nich si nevšimne modré budky, která přistála jen několik metrů od nich. Obě vejdou do zašlé chodby. River se rozhlédne a projde dovnitř. Dostanou se i kolem spícího vrátného.
"Tohle je tedy dozor," řekne Rose a protáhne se kolem. Náhle se před nimi něco pohne.
"Vidělas to?!" vyhrkne Rose.
"Ano, viděla jsem. Tohle určitě nebylo jen dítě. Spíše to vypadalo jako agent Ticha, ale bylo to malé." řekne River.
"Myslíš jako malý Ticháček? Existuje něco takového?" zeptá se Rose.
"Nějak se ty potvory množit musí. Jinak bychom je s Doktorem už dávno vystříleli," podotkne River.
Rose s ní ale nesouhlasí. "Doktor kolem sebe nestřílí. Snaží se všechno řešit nějak jinak."
"Doktor býval jiný a i ta jeho mírumilovná maska jednoho dne spadla, to se neboj," řekne River a rychle otevře nějaké dveře.
"Dobrý den, co chcete?" pronese obyvatel pokoje. Malý chlapec, který se v zápětí představí jako Danny Pink.
"Neviděl jsi tu něco podivného?" zeptá se rychle Rose.
Chlapec se nadechne ale hned zase ústa zavře a podívá se vyplašeným pohledem po River. Ta to hned pochopí a odejde z místnosti. Ještě stačí říct: "Rose, buď opatrná," a hned slyší jak Danny vypráví o strašidle. Ví, že tady něco chodí, ale nikdy to neviděl.
River hned něco napadne, spíše si tu věc úplně nepamatoval. Někde tady obchází jeden z Ticha a ještě svou schopnost úplně neovládá. Lidé by na setkání s ním, měli úplně zapomenout. River projde chodbou a opět to uvidí. Přímo před ní stojí Ticho, opravdu to je ještě dítě. Krčí se v rohu místnosti a klepe se. "Pomůžu ti ale musíš mi věřit" řekne River a snaží se o uklidnující hlas. "Jak jsi se sem dostal?"
Stvoření se narovná a i když se pořád klepe, pronese: "Mí rodiče mě tu nechali, ztratil jsem se."
River natáhne ruku a opatrně se dotkne té jeho: "Neměl bys lidem mazat pamět?"
Stvoření jen zakroutí velkou bílou hlavou. Náhle si River něčeho všimne. Jeho ruka, je až příliš lidská. Jeho hlava také vypadá trochu jinak. "Jak vypadali tví rodiče?" zeptá se.
Několik vteřin je jen ticho ale pak tvor odpoví: "Otec byl netvor, ale matka byla jako vy, jen měla černé vlasy."
River se udiveně podívá do jeho očí. Někdo zkřížil Ticho a člověka. Potom ale tady svůj výtvor nechal. "Vezmeme tě s sebou a postaráme se o tebe, souhlasíš?"
Dítě jen přikývne. To River stačí. "Musíme ale najít mou společnici."

**

Rose mezitím vyslechla malého Dannyho a jeho vyprávění o příšeře, která tu obchází. Brzy na to se ale ozvou nějaké hlasy a nejde o River.
"Musím se rychle schovat nebo budeme mít oba problémy," vyhrkne rychle Rose a schová se do skříně. Rose škvírou ve dveřích sleduje, jak si dívka sedá k Dannymu a baví se s ním. Chlapec jí líčí příběh o příšeře, stejně jako ho vyprávěl Rose. Projeví ale tolik důvtipu aby Rose neprozradil. Zanedlouho se oba zvednou a schovají se pod postel.
Dívka chce vyjít ze svého úkrytu, když do místnosti přijde nějaký muž se šedivými vlasy. Rose jen několik vteřin stojí, aniž by si jí neznámý všiml, když spatří co drží v rukou. "Sakra, sonický šroubovák, to je Doktor." Rychle se schová pod červenou deku a sedne si na postel. Rychle potichu vynadá sama sobě a skončí s tím, až ve chvíli, kdy se žena a Danny opět vysoukají ven. Jak má teď utéct? Tiše poslouchá rozhovor trojice kolem sebe.
V jednu chvíli přijde Doktor až k ní, ale naštěstí z ní deku nesundá. Všichni si myslí, že je nějaký duch nebo ten netvor, o kterém mluvil Danny. Brzy na to se všichni tři postaví k oknu, zády k ní. Rose si deku nesundá, ale místo toho se knim přiblíží. Malý Danny to ale nevydrží a otočí se. Stále ještě ji neprozradil a je vidět, že se dokonce bojí. Znovu se otočí a poslouchá Doktora, který se ho snaží uklidnit. Rose si sundá deku a pomalu jde ke dveřím. Odejde a až na chodbě si všimne, že má přikrývku stále v ruce.

**

River pomalu provádí podivné dítě chodbami, když vyhlédne z okna a málem omdlí. Co se dneska ještě může pokazit? Hledí na modrou budku, osvětlenou září z oken. Musí rychle najít Rose a zmizet, než je Doktor uvidí.
"Jak se vlastně jmenuješ?" zeptá se dítěte, které jde vedle ní.
"My nemáme jména," odpoví rychle váhavým hlasem, jako by se na takovou otázku dalo odpovědět špatně.
"Tak budeš Jack," řekne River a vede ho dál. Zatočí za roh a málem porazí Rose, která se objeví před ní. "Musíme odsud, je tu Doktor," řekne River.
"Já to vím, viděla jsem ho," vyhrkne Rose a pohlédne na dítě vedle River.
Ta jen zavrtí hlavou a chytne ji za ruku. Společně projdou ven a vracejí se ke své TARDIS. Teď si všimnou i modré budky, která stojí opodál. Několik minut počkají a potom ze sirotčince vychází i Doktor. "Setkala ses s s touhle regenerací?" zeptá se Rose.
River se usměje. "Ano, už jsem s ním setkala. Rád se dohaduje a má rád vydry."
"Je tohle jeho poslední regenerace?" zeptá se Rose.
River se usměje a řekne jen: "Spoilery."
Tentokrát se zasměje Rose. "Takže to není jeho poslední podoba."
Obě vejdou do TARDIS a River odpoví: "Není to jeho poslední regenerace. Ještě jich bude několik a bude žít ještě stovky let. Ta dívka vedle něj, to byla Clara."
"Setkám se ještě někdy s Doktorem?" zeptá se Rose smutně.
Tvář River se v tu chvíli promění v nehybnou masku. "To bych ti už opravdu řekla příliš."
Rychle pohne pákou na TARDIS se dá do pohybu.



12 – ZAPOMENUTÁ ZÁCHRANA

13. listopadu 2016 v 9:17 | Tým Spoilery - Time Lady |  3. série
Ticho ulice naruší podivné hvízdání. Z nicoty se vynoří červená budka a přistává mezi garážemi. Dveře podivného stroje se otevírají a ven vychází dva lidé, muž a žena.
"Kde to jde?" zeptá se Jack.
River Song se rozhlédne a uhladí si bílé oblečení, které se sem jaksi nehodí. "Vůbec nevím ale ně....", najednou jI ale přeruší další hlasité hvízdání. Stejné, při kterém se zde objevili oni.
"Co to je?" zeptá se celkem zbytečně Jack, protože se už vynořuje modrá budka.
"To je Doktor!" vyhrkne rychle River a podívá se na mobil. Její manžel by měl ale přeci být někde úplně jinde. Věděl, že se chystají na cestu a neletěl by za nimi, kdyby se nestal nějaký vážný problém. Dveře modré TARDIS se otevřou a ven vychází muž s krátkými vlasy v černé kožené bundě.
River otevře ústa v tichém údivu. "Tohle není náš Doktor," řekne potichu. Jack se jí chystá odpovědět, ale v tom se muž skácí v bezvědomí na zem. River k němu rychle přiběhne a zvedne mu hlavu. "Musel právě regenerovat, musíme mu pomoct," vyhrkne a nečeká na nic dalšího. Jack muže zvedne a odtáhne ho do modré TARDIS.
River hledí do Doktorovy tváře. Ten se náhle pomalu pohne a otevře oči. "Kdo jste? Co děláte v mojí TARDIS?"
"Jak to, že tě nezná? Vždyť jsi se s ním už se..." začne Jack, ale River ho rychle umlčí a řekne jen: "Spoilery."
Doktor si pomalu sedne a chytí se za hlavu. "Byl jsem v nějakém muzeu a byli tam nějací dva muži, ale musel jsem letět. Proč mě tak bolí hlava?" zeptá se nakonec.
"Regeneroval jsi, pamatuješ si proč?" oplatí otázkou River.
Doktor se na vteřinu zamyslí. "Byl jsem už unavený," řekne pak.
Jack se rozhlédne po TARDIS. "Mohli bychom tedy někam letět společně."
River jen přikývne a podívá se na Doktora. Můžou s ním udělat pár cest a přesvědčit se, že je v pořádku. Sice to není opravdu její Doktor, ale jiný u ní není. Doktorka stlačí ovládací páku a celá TARDIS se dá do pohybu.
"Kde ses to naučila?" zeptá se jí Doktor.
"Jednou budu tvá manželka" řekne River se smíchem.
"Co spoilery?" zeptá se jí rychle Jack.
"Musím mu stejně vymazat pamět, vůbec jsme se neměli setkat, ale na to už je ted pozdě" zašeptá River a pokračuje v cestě.
"Proč ti to ani trochu nevadí?" zeptá se jí kapitán.
"Už jsem to několikrát udělala. Doktor mě má poznat až v určitou chvíli, jinak bych změnila pevný bod v čase," řekne River a zmáčkne brzdu.
"Jsme na místě" řekne žena neadresně. Všichni vyhlédnou ven.
"To je Dalecká válečná loď, ale jak se sem mohli dostat?" zeptá se Doktor. Projde ven a sleduje okolí.
Najednou se ukáží první nepřátelé. Dalekové okamžitě vystřelí, ale jejich střely se rozprsknou o energetický štít.
"Hlupáci, mojí TARDIS nemůžete jen tak lehce zničit," pronese Doktor a jeho tvář zbrázdí divoký úsměv. "Je fantastické, jak se vždy zase objevíte," pokračuje dál a River s Jackem ani nepustí ke slovu. River vše jen s úsměvem pozoruje, sice to není její Doktor, ale i tak je ráda, že ho má u sebe. Doktor projde k oknu, ale stále je v ochranném poli TARDIS. "Jak jste se dostali až sem?" zeptá se pomalu.
Na druhém konci místnosti se rozsvítí světla a objeví se Dalek, který je uvězněný v podivném akváriu. River pohlédne na jeho jediné oko, tohle je císař Daleků.
"Já jsem je zachránil," řekne ten podivný tvor.
Doktorka ale nechce poslouchat jeho popis, jak se stal hrdinou svého druhu. "Dalekové měli zůstat v propasti času. Neměli jste přežít válku, která vznikla kvůli vám." S tím na něj vystřelí. Střela se ale odrazí od ochranného štítu. "Zkusit jsi to ale mohla," řekne Doktor a chytí ji za ruku. Rychle proběhnou k TARDIS a zmizí v jejích hlubinách."
"Jak bychom to mohli vše zachránit? Dalekové mají celou flotilu lodí," řekne Jack.
River ale dojde k hlavnímu počítači a rychle se spojí s Atlantidou. "Missy potřebujeme tvou rušičku technologií."
Žena jen přikývne a vypne monitor. Uběhne jen několik, málo minut a na dveř TARDIS někdo zaklepe, ozve se pouze: "Donášková služba Gallifrey."
"Kdo to má být?" zeptá se Doktor.
"Počkej miláčku, teď na to není čas," řekne River a otevře dveře.
Dovnitř vtančí Missy a v rukou nese rušičku technologií. "Ten krám sice moc dlouho nevydrží, ale stačit na pár lidí by to mělo. Musíme ty rachotiny ale nějak propojit."
"Nemusíme, už jsou propojené," řekne River a vezme jí stroj z rukou. Potom vyndá sonickou lopatku a uvede přístroj do chodu. S tím otevře dveře a vyhodí ho ven.
"Héj, jsi šílená, co s ním děláš?" vykřikne Missy.
"Musíme to tak udělat, lodě za několik vteřin vybouchnou a exploze by mohla zničit i nás," odpoví River a nastaví TARDIS. Za několik vteřin vylétnou z lodě Daleků a přímo za nim vše zmizí v ohnivém pekle. River se rychle přesvědčí, že nic nepřežilo a zavede TARDIS do časoprostoru.
"Už se můžu ujmout zase řízení?" zeptá se pobaveně Doktor.
"Jé, ani mě nenapadlo, že to není moje budka," zasměje se River a odejde od řízení.
"Tahle je moje, poctivě jsem si jí ukradl," odpoví Doktor a pohladí ovládací konzoli.
"Tak nehladí ani mě," zašeptá River směrem k Missy.
"Třeba to s chlapy umí lépe než ty," odpoví šeptem Missy.
"Doktor?" zeptá se potichu River.
"Ne Doktor ale TARDIS," řekne Missy a bojuje se smíchem.
River najednou popadne svůj deník a začne ho číst. "Je to špatně!" vyhrkne vyplašeně.
"Co je špatně? zeptá se Doktor.
"Všechno je špatně, tohle se nemělo stát!" vykřikne vyděšeně River.
"Co se mělo dít? Dalekové nás měli zabít?" zeptá se Jack.
"Nemůžu mluvit, ale musíme rychle jednat, než budou škody nenavratitelné." S tím něco zašeptá Missy. Žena dojde ke dveřím a vyskočí ven.
"Ona se zabila?" zeptá se Jack.
"Ne, jen musela pro něco zaskočit," odpoví River a snaží se o klidný tón, i když jí to poněkud nevychází.
TARDIS přistane na nějaké planetě. Jack jako první vyhlédne ven a najde nějaký velký dům, kde je řada obchodů. Musí být na Zemi.
"Proč jsme sem letěli?" zeptá se rychle, ale River jen nervozně mávne rukou.
Zanedlouho se vrátí i Missy a podává Doktorce nějaký balíček. "Od kdy vlastně dělám poslíčka?" podotkne při předávání.
"No vidíš, máme pro tebe funkci," zasměje se River.
"HA HA," řekne jen Missy a rozhlédne se kolem sebe. Vypadá to, že je River náhle klidnější. Pomalu vyndá z krabice malou bombu a podá ji Doktorovi.
"Jdi a vezmi za ruku první blondýnu v růžovém, kterou potkáš v tom obchodě před námi. Ta bomba se ti už bude nějak hodit," řekne jen doktorka.
"Proč bych to měl ale dělat?" zeptá se Doktor.
"Zachráníš tím mnoho životů," odpoví River.
Doktor ale zavrtí hlavou. "Proč mi to nevysvětlíš trochu víc? Řeklas, že jednou budeš moje žena, tak s čím je tedy problém?"
Jack si náhle něčeho všimne, smutku ve tváři River Song. Doktor jí ještě nezná tak dobře a tak čeká na její odpověd. River ale řekne jen: "Spoilery," a hledá na odcházejícího Doktora.
"Jak má tohle loučení vše napravit?" zeptá se Jack opatrně.
River jen zavrtí hlavou a otře si rukou oči. Trvá ještě skoro dvě minuty, než řekne: "V té bombě, co jsem mu dala, byla jedna pojistka. Doktor na mě po tom výbuchu zapomene, zapomene na všechno, co se mu v posledních 24 hodinách stalo."
S posledním slovem zatáhne za páku v ovládání TARDIS a stroj se dá do pohybu.

11 – TŘETÍ GENERACE

6. listopadu 2016 v 14:12 | Tým Spoilery - Time Lady |  3. série
River značně poplašeně kouká na zařízení, které postavila Missy. "Myslíš, že je to bezpečné?" zeptala se pomalu a s obavami o své zdraví.
"Přiměřeně, ale nikdo přece nechce žít věčně," ozve se nečekaně Jack.
Doktorka se otočí a mávne rukou, aby si další komentáře raději nechal pro sebe.
"Samozřejmě, že je to bezpečné, nechci přeci vyhubit všechny Pány času" odpověděla Missy.
"Časoví agenti se nepočítají?" zeptá se znovu Jack.
"Tvůj šarm možná některé slečny zde zajímá, ale mě ne," odpoví mu naštvaně Missy a dál se věnuje zbrani, kterou právě uvedla do provozu. Stroj vypadá jako ocelový válec, kterým se táhne modré žilkování. Stroj by měl vyřadit z provozu jakoukoliv jinou technologii. Výjimkou je pouze technologie Pánů času. Při útoku by tak měli velkou výhodu a prakticky by vyhráli bez boje. Náhle jejich rozmluvu protrhne poplach.
"Bude to fungovat?" zeptá se okamžitě River.
Missy ale jen pokrčí rameny a sáhne na podivný válec. "Mohlo by, ale musíme to zkusit".
Celá trojice proběhne změtí chodeb a zastaví se až u brány. Jack si jako první připraví zbraně. Obrana Atlantidy ale už běží. Oblohu protnou rudé paprsky a vydají se na cestu k lodi, která se pomalu blíží. Plavidlo okamžitě zasáhne energie a ozve se detonace. Loď ale pokračuje v letu a blíží se k městu. Oblohu znovu protnou paprsky zbraní a otevřou se malá dvířka, ze kterých okamžitě vylétají nějaké menší předměty.
River si vezme dalekohled a sleduje situaci. "To jsou vojáci a letí přímo na nás" vyhrkne rychle a stiskne uzavření brány.
"Co to bylo za rasu?" zeptá se hned Missy.
"Mě to připadalo jako Sontarané," odpoví Jack.
"Ti jsou menší a mají jinou zbroj," řekne rychle River.
Na bránu zaduní nějaký úder.
"Takže můj vynález asi nefunguje," řekne s pobavením Missy a rozběhne se zpátky do laboratoře.
"Co tedy budeme dělat?" zeptá se Jack River, ale jeho pohled stále sleduje bránu. Za nimi se shromáždí vojáci, ale i ti jen čekají na rozkazy.
Najednou se materiál brány prohne a další exploze ho rozmetá na kusy. Dovnitř se nahrnou jejich nepřátelé a River Song pozná, co to mají vlastně před sebou. Dalekové třetí generace, silnější a šílenější verze nejobávanějších nepřátel Pánů času. Všichni obránci začnou pálit ze svých zbraní, ale nepřátel je příliš mnoho.
**
Missy rychle doběhne do laboratoře a položí svůj přístroj na stůl. Jak to má vlastně rozběhat?
"Tady je zima jak ve Vietnamu. Co tu vlastně děláš?" ozve se nečekaně Rose, těsně za jejími zády.
"Co tu děláš ty, mrtvolo?" zavrčí naštvaně Missy. Práce se jí nedaří a to poslední, co potřebuje, je vyrušování.
"Já nejsem mrtvá," řekne udiveně Rose.
"Brzy ale budeš, zvykej si," zavrčí opět Missy a dál se věnuje svému vynálezu. Přehodí jeden drát a znovu ho upevní, tentokrát na novém místě.
Rose dojde k rušičce a přidrží nad ní ruku. Objeví se zlatá záře, která se ovine kolem válce jako přikrývka, několikrát zabliká a zmizí.
"Co to mělo být, Hermiono?" zeptá se Missy.
"Už jsi mi říkala i hůř," zasměje se Rose a potom dodá: "Měla jsi tam chybu, ta energie by tě mohla i zabít."
"Díky ti, tak to tu raději zůstaň," řekne Missy, aniž by jí věnovala jediný pohled.
Rose se jen usměje a dál dává pozor na celou práci.
**
River vystřelí na jednoho z Daleků a rychle se ukryje za nějakou bednu. Nepřátel je čím dál tím víc a oni rozhodně nejsou moc blízko k jejich zastavení. Jack hodí Gallifreyský granát, koule se dokutálí až k nepřátelům a potom s hlasitým hvízdáním exploduje. Kolem River prolétne ruka a za několik vteřin i hlava jednoho z Daleků.
"Vzdejte se a budete ušetřeni," rozezní se chodbou něčí hlas.
Doktorka jen opatrně vyhlédne a uvidí Adolfa Hitlera, jak se blíží chodbou přímo k nim.
"Vzdejte se a my vám všechny nepovraždíme, zabijeme jen River Song," pronese znovu Hitler hlasitě, aby ho všichni dobře slyšeli.
"S tím nesouhlasíme, musíš to zkusit znovu knírači," zakřičí na něj Jack.
River ještě zahlédne jak se muži začnou třást ruce. Náhle boj skončí, jakoby by někdo zmáčkl nějaký božský vypínač.
River znovu vyhlédne a uvidí jak Dalekové zanechali boje. Hitler se dostane až do popředí a znovu řekne: "Vzdejte se a my vám všechny nepovraždíme, zabijeme jen River Song".
Jeden z vojáků opustí svou pozici a postaví se před Daleckého vůdce. "Já stojím za River Song, raději pro ní zemřu, než ji zradit."
Hitler pozvedne zbraň a zamíří na jeho čelo. V té chvíli se ale k prvnímu vojákovi přidají další tři a řeknou to samé, co on. To už se opravdu začnou Hitlerovi třást ruce a jeho obličej ovládne tik. "Nikdo nehodlá River zradit, tak vás raději zabiji všechny," pronese Hitler a Dalekové se znovu pustí do boje.
**
Missy se otočí na Rose. "Jak to vlastně pokračuje s Johnem?" zeptá se.
Rose se zatváří trošku udiveně a odpoví: "Dobře, koupil mi kytku." Její hlas zní trochu zmateně, protože takovou otázku nečekala. Rozhodne se ale nově objeveného přátelství s Missy využít. "Mám tu ale jeden problém. Jakou vlastně zdejší ženy braly antikoncepci?"
Missy se pobaveně usměje a podívá se na monitor počítače. "Zkus antidepresiva, River by je měla mít u sebe".
"Jak mi pomůžou antidepresiva s neplánovaným početím?" Zeptá se překvapeně dívka.
Missy potom prohlásí klidně: "Nijak, budeš mít klidně pět dětí, ale bude ti to úplně jedno."
Rose nad jejím nevydařeným vtipem jen zakroutí hlavou. "Tobě se to vtipkuje, když děti nemáš."
"Nejsi si tou větou nějak moc jistá?" zeptá se Missy.
"Ty máš děti?" pronese udiveně Rose.
"Spoilery" zazpívá Missy a pozvedne stříbrný válec. "Máme hotovo, můžeme vyrazit."
**
River vystřelí na Hitlera, ale jeden z Daleků skočí do dráhy střely a padne mrtvý na zem. Jejich nepřátelé sice hovořili o pádu města, ale stále se k tomu příliš neblížili. Místo toho se boj zasekl v první chodbě, těsně za bránou Atantidy. Náhle se po podlaze sklouzne něco stříbrného a přistane to uprostřed armády Daleků.
"Zmizte!" zakřičí Missy a vítězoslavně pozvedne paže. Dalekové zůstanou několik vteřin ohromeně stát na místě, ale nic se nestane. "Hups," řekne Missy a rychle se ukryje za hromadou beden.
"Proč to nefungovalo?" vykřikne Rose.
"Asi zase nejsme tak dobré, jak jsme si myslely," navrhne Missy.
River pohlédne na stříbný válec s modrým žilkováním, který leží uprostřed davu Daleků. Už z dálky vidí drát, který trčí určitě špatným směrem. Rychle se vyhne dvěma útokům a běží ke svému pokoji. Rozrazí dveře a poklekne u fialově povlečené postele. Přímo pod ní je krabice, kde jsou její největší poklady. Žádný nepřítel ani přítel nemůže nahlédnout do této krabice. Více spoilerů by totiž na jednom místě nenechal ani Moffat, River odsune stranou sadu fotek se všemi regeneracemi Doktora. Pozvedne dvě velké fotografie, na kterých je Amy Pond a Tasha Lem.
Konečně najde to, co hledala, sonickou střílející lopatku. Doktor si z ní dělala srandu, ale stále si myslela, že prostě záviděl. Jeho by něco takového nikdy nenapadlo. Trvalo desítky let, než vymyslel sonický šroubovák. River vzala lopatku a vyrazila zpět. Proběhla chodbou a pozvedla lopatku. "Jsem doktorka archeologie River Song, všichni se vzdejte nebo nikdo z vás Atlantidu živý neopustí."
Její hlas zazněl jasně a rozhodně měl nějaký efekt. Dalekové se zastavili, ale Hitler se hlasitě rozesmál. "To nás umlátíš lopatkou?"
"Udělám něco lepšího, vypnu vás." S tím zastřelí dva Daleky a doskočí až k Missyinu vynálezu. Nasměruje lopatku přímo ke stroji a zapne ji. Ozve se jemné klapnutí a chodbou projde vlna energie. Dalekové zamrznou na místě. Jen Hitler stojí uprostřed trosek svých vojáků. Několikrát se rozhlédne a potom se rozeběhne k bráně. Vojáci se rozeběhnou za ním, ale muž zmizí dříve, než ho chytí.
River zatočí lopatkou a zasune ji za opasek "Tak to bychom měli." S tím rušičkou projede menší otřes a stroj definitivně zhasne.
"Opravím ho nebo příště vymyslíme něco nového?" zeptá se Missy.
"Uděláme obojí, ať si Dalekové užijí," řekne River a všichni se rozesmějí.