Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

17. Kuřátko a River Song

28. března 2016 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  2. série
Hay Lin přecházela po své cele. Myslela na Hitlera a na to, jak se dostat ven. Bohužel její vězení bylo až příliš dokonalé. Musí dát River Song nějakou zprávu. Hitler něco plánoval, chtěl něco oživit. Sice nevěděla co, ale rozhodně tím nesledoval nic dobrého. Najednou se ozvaly něčí kroky. Hay Lin se postavila těsně vedle dveří a čekala.

**


Missy otevřela oči a rozhlédla se. Viděla velikonoční sochy kuřátek, zajíčků a beránků. Kde to vlastně skončila? Zvedla se a pozorně si prohlédla místo kde byla. Kruhová místnost, nikde ale neviděla žádný východ. Několikrát stěny obešla a někdy se jich i dotkla rukou. Najednou začaly zdi rudě zářit. Missy se postavila do středu místnosti a čekala. Jejím tělem začala proplouvat nějaká energie. Připomnělo jí to chvíli, kdy musela regenerovat. Den kdy zmizel její minulý život. Umírala snad? Najednou se někde venku ozval křik.

**

River Song čekala na návrat Missy, nakonec ale čekání vzdala a sama vyklouzla do chodby domu. Jenny se měla dostat ven a vrátit se do TARDIS. River vyšla na chodbu domu a rozhlédla se kolem sebe. Nikdo tady nebyl. Mohla se v poklidu pohybovat domem. Něco tady ale opravdu nebylo v pořádku. River vyhlédla z okna a zahlédla důvod toho, proč je dům prázdný. Dalekové projížděli ulicemi a stříleli po lidech. Pomalu se blížili k náměstí, kde byla velká věž ozdobená sochami kuřátek, zajíčků a beránků. River vyběhla ven a běžela k Dalekům. Dohonila je až na náměstí, bylo jich tady ale moc. River nemohla zasáhnout, hned by jí zabili. Místo toho pouze sledovala, jak Hitler dochází k věži. Zmáčkl něco na svém zápěstí a čekal. Doktorka doufala, že jeho plán prostě nevyšel. Najednou se ale všechny sochy daly do pohybu. Beránci se rozběhli mezi lidi a vnesli do jejich řad ukázkový chaos. River vytáhla zbraně a vystřelila na nejbližšího Daleka. Místo něj se ale k ní začali blížit dva další. Rychle se proto rozběhla zpět k TARDIS. Musela najít Jenny a přivolat pomoc.

**

Missy se přestala třást a pohlédla na své ruce. Bála se toho, že by mohla zregenerovat, ale naštěstí se to nestalo. Pořád byla ve svém těle a nic se nezměnilo. Najednou za sebou zahlédla pohyb. Rychle se ohlédla a našla chodbu, která tu ještě před pár vteřinami nebyla. Cesta zvolna klesala, ale to žena neřešila. Místo toho se zaměřila na muže, který se jí snažil utéci. Missy ho ale brzy dostihla a srazila ho na zem. "Teď mi rychle řekni, co se to tady děje."
Muž ležel na zemi a klepal se strachem, ale neprozradil ani slovo. Missy se rozhlédla a našla židli. "Sedni si a všechno mi řekni!" vyštěkla vztekle.
Muž se na ní otočil a řekl jen: "Já si rozhodně nikam sedat nebudu."
Missy se ušklíbla. "Sedni si nebo ti přerazím nohy!"
Muž jí tentokrát poslechl a pomalu si sedl.
"Tak povídej nebo se opravdu neudržím!" vyštěkla žena.
Její vězen ale začal mluvit. "Před několika dny k nám přišli Dalekové a obsadili jeden z domů. Řekli nám ale, že nám nechtějí ublížit. Potom ale přišel on a oni začali dělat něco v chodbách pod městem."
Missy se zamyslela a potom vyhrkla: "Kdo má být ON? Má snad nějaké jméno!"
Muž jen pokýval hlavou. Žena ho nakopla a až potom řekl: "Ten cizinec s tím směšným knírkem."
Missy se náhle rozsvítilo. "Hitler!" Potom se rychle otočila a hledala dveře ven.
"Počkejte, vy mě nepustíte ven?" zavolal za ní muž.
Missy se otočila a zasmála se. "Neřekla jsem, že tě pustím ven, klidně tu pojdi hlady." S tím vyšla další chodbou, až našla dveře na denní světlo.

**

Jenny se otřásla, když procházela domem. River by jí na místě zabila, kdyby zjistila, že neposlechla její pokyny, ale nechtěla tu Hay Lin nechat. Musela jí najít a pustit ven. Dům byl naštěstí prázdný, nebylo tu ani živáčka. Najednou se ozvalo šramocení. Jenny se ukryla za sochou nějakého rytíře. Do jejího zorného pole vcupital malý mýval, který hýřil všemi barvami. Jenny ho okamžitě poznala.
"Melvine!" vykřikla a rychle zvířátko popadla do náručí. Melvin mával packami a něco ukazoval. Jenny ho pustila a mýval se okamžitě někam rozběhl. Jenny ho sledovala, až došli k nějakým dveřím. Klíč byl v zámku a tak dívka odemkla a dveře otevřela. Našla to, co hledala, proti ní stála Hay Lin. Rychle jí objala a zeptala se: "Jak jsi sem dostala?"
"Spoilery," odpověděla Hay Lin s úsměvem, ale potom její tvář zvážněla. "Hitler se chystá něco oživit a nevěřím tomu, že by to bylo něco dobrého." Jenny přikývla a obě vyrazily na cestu domem.

**

River Song se vyhnula obřímu velikonočnímu zajíci a přemýšlela co dál. Mířila k TARDIS, ale tím její plán končil. Znovu se vyhnula hejnu velikonočních kuřátek, která byla velká jako koně a dostala se k cíli. TARDIS stála přímo před ní. Doběhla ke dveřím, otevřela a zavolal na Jenny. Žádné odpovědi se jí ale nedostalo. Místo toho tu bylo pouze ticho.
River Song napadlo jen jediné, dívka neposlechla a vyšla ven. Rychle tedy stroj času opustila a vydala se na další cestu městem, které se stalo velmi nebezpečným místem. Doktorka se vyhnula dalšímu hejnu kuřátek, když zaznělo velmi hlasité hučení. River se ohlédla a uviděla jeho původce. Velikonoční kuřátko, ale ne malé, jako ty okolo, nýbrž velké jako slon. Mohutnými drápy drtilo budovy pod sebou. River utíkala k domu Davrose a modlila se ke všem bohům Gayllifrey, aby tam Hay Lin byla.
Ulice byli plné křičících lidí a oživlých velikonočních ozdob. Doktorka prokličkovala až zpátky k domu, který byl zatím celý. Naštěstí stáli bohové při ní, ze dveří právě vybíhala Hay Lin a hned za ní Jenny. River doběhla až k nim a vyštěkla: "Jenny! Jak to, že si odešla z TARDIS?"
Dívka jen pokrčila rameny a zašeptala: "Nechtěla jsem jí tady nechat."
River rychle zavrtěla hlavou. "Ty si opravdu myslíš, že bych jí tady nechala? Nejsem Doktor, nikdy na nikoho nezapomenu." S tím se otočila a mávla rukou, aby šly za ní. Společně doběhly až k hlavní ulici, odkud dobře viděly na obří kuře. Nestvůra ničila domy a někdy sehnula odpornou hlavu, aby polapila některého z obyvatel. Pod jejíma nohama se pohybovali Dalekové. River neviděla žádnou možnost, jak se z tohohle dostat.

**

Missy otevřela červené železné dveře a vyšla ven. Všude kolem ní vládl tak krásný zmatek. Tentokrát ale nebyla jeho příčinou ona, ale žluté monstrum, které viděla několik desítek metrů před sebou. Obrovské kuře ničilo město s až trapnou důkladností. Missy se otočila a pohlédla na rudé vejce, které se stalo na krátkou dobu jejím vězením. Přímo nad ním se tyčila velká a kýčovitě vyzdobená věž. Missy sáhla do kapsy kalhot a vyndala sonický šroubovák. Je načase, aby se do toho vložila. Pohledem si našla prvního protivníka a zamířila na něj. Dalek se náhle vypnul. Sice to možná dlouho nevydrží, ale i tak to bylo lepší, než nic. Žena prošla až k železnému monstru a otevřela jej. Rukou vytáhla chobotnici podobného tvora a odhodila ho na zem. Pohledem našla dalšího protivníka a vyrazila k němu, když se za ní ozvalo "VYHLADIT! VYHLADIT!"
Missy se otočila a jen vyštěkla: "Mlč, ty plechovko!" a namířila na Daleka sonickým šroubovákem. Ten okamžitě zhasl, jako když praskne žárovka. Žena se ale nenechala svým dalším vítězstvím unést. Kolem bylo ještě dost protivníků.

**

River Song běžela jako první v čele jejich trojice. Hay Lin šla jako druhá a pohledem pátrala po blízkém okolí. Na konci šla světlovlasá Jenny. Hledaly cokoliv, co by jim pomohlo. Bohužel ale ani jedna z nich nevěděla, jak oživlou výzdobu zastavit.
Došli až na náměstí, které bylo velkým bojištěm. Dalekové honili obyvatele vesnice. Náhle River zahlédla Missy. Žena tančila po náměstí, jakoby to vše kolem byl jen nějaký podivný ples. Doktorka na ni zamávala, protože nevěřila tomu, že by jí v tom hluku bylo slyšet. Missy jí pozdrav oplatila a s úsměvem k ní přitančila. "Zničila jsem sedm Daleků, kde jste se flákali?"
"Jak jsi sem dostala?" zeptala se River, která její otázku diplomaticky ignorovala.
Missy udělala piruetu a zasmála se. "Někdo mě zavřel do obrovské a strašně kýčovité kraslice. Mluvila jsem s jedním nemehlem a nejspíše to bylo na Davrosův rozkaz…" Potom vyprávěla vše o podivné vlně energie a oživlých sochách. River náhle vše zapadlo na správné místo. Dalekové potřebovali energii, aby mohli sochy oživit, proto sem lákali Pány Času. Chtěli použít jejich regenerační energii. Ta vlna, kterou Missy cítila, to byla chvíle, kdy se její síla přesunula do nějakého stroje. Kde má ale něco takového hledat? Musí jít o něco velkého a musí to být blízko. River se rychle rozhlédla a zahlédla obrovské kuře, které se k nim blížilo. Nejdříve si tedy musí poradit s ním. Doktorka pohlédla na cestu, která vedla k Tardis. Napadla jí jen jediná věc.

**

Společně se vrátili do TARDIS. River zapnula motory, ale tentokrát se nechystaly na cestu časem, ale pouze prostorem. Vzlétly vstříc obrovskému kuřeti. Doktorka létala kolem jeho hlavy a dráždila ho. Obrovská a až příliš živá dekorace ji následovala. River kličkovala těsně před obrovským zobákem. Kuře ji následovalo, ale při tom zničilo ještě další budovy.
Po dvou kilometrech úhybných manévrů se dostaly na okraj města. River plně zaměstnávala svého nepřítele, který se vůbec nedíval kolem sebe. Dostaly se tak až k propasti. Prolétla nad ní a kuře ji následovalo. Náhle se utrhl kus skály a jejich nepřítel zmizel v lavině padajícího kamení.
"Tak to bychom měli" pronesla s úsměvem Missy. Společně stáli v otevřených dveřích TARDIS a hleděli dolů. Náhle se ale kameny daly do pohybu. Všechny jen překvapeně hleděly na to, jak se kuře dostává zpět na denní světlo. Křídly rozhrnuje kamení a šplhá zpět nahoru.

**

Hay Lin se vzpamatovala jako první. Rychle se rozběhla labyrintem chodeb, až doběhla do zbrojnice. Popadla to největší, co našla, a běžela zase zpátky. Mezi dveřmi zmáčkla něco, co by teoreticky mohlo být i nabíjení a zaměřila. Prstem zmáčkla spoušť a čekala. Ozvala se detonace, která je odhodila ode dveří. Naštěstí tedy do vnitřku stroje času. Za několik vteřin se všechny zvedly a pohlédly na výsledek svého malého atentátu. Obrovské kuře bylo bez hlavy, z pahýlu se ještě kouřilo.

**

River znovu zapnula motory a stroj se dal do pohybu. Náhle Missy něco napadlo: "Už vím, kde by mohl být zdroj té energie."
Doktorka se k ní otočila: "A řekneš nám to nebo máme počkat, až to vyjde knižně?"
Missy se škodolibě zasmála. "Dáme tomu knírači poslední ránu z milosti."
"Ty něco takového znáš?" zeptala se překvapeně Hay Lin.
Missy na ní mrkla. "Neznám ale zní to tak vznešeně, vždy jsem to chtěla říct." Otočila se k River a začala mluvit. "Hitler potřeboval něco velkého, něco co je uprostřed měst a mohlo by to sloužit jako vysílač. Co třeba ta šeredně vyzdobená věž?"
River přikývla. "To by mohlo být ono. Co když se ale pleteme?"
Missy znovu jen pokrčila rameny. "Tak zbavíme obyvatele vesnice jedné velké šerednosti."
Všichni se rozesmáli a TARDIS se dala do pohybu. Prolétli nad vesnicí a zůstali stát nad náměstím. Tentokrát si na atentátníka zahrála Jenny. Už ale věděly, co zbraň dokáže udělat. Ubraly proto na síle, aby nezničily celé náměstí. Jenny nabila a vystřelila. Ozval se výbuch, i když tentokrát menší a věž se rozlétla na kusy. River rychle přešla k monitoru a podívala se na napáchané škody. Všechny sochy ztratily svůj přízračný život a zůstaly ležet na místě. Znovu vyhrály.

**

Missy procházela TARDIS a mířila do jednoho z pokojů. Dovolí si ještě malý vtípek, než se vše vrátí do starých kolejí. Ještě měla v plánu mnoho věcí a brzy se do nich musí pustit. Došla ke dveřím a zaklepala. Nečekala na pozvání a vešla. Na posteli tam ležela Hay Lin, právě spala.
"Dobré ráno Sněhurko," řekla tiše.
Hay Lin zívla. "Ležím v posteli, ne ve skleněné rakvi."

"To se dá ale rychle změnit" pronesla Missy sladce. Potom se usmála a položila na noční stolek malou figurku. "Tady máš malou připomínku své poslední mise." S tím se podívala na malé kuřátko a vyšla ven.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama