Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

12. 50 odstínů modré

5. března 2016 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  2. série
River pohlédla na svou společnici. Missy jen seděla vedle ní a hleděla na mříže, před sebou. Rani jim dopřála malý výlet městem, který jim ukázal mnohé, ale nic užitečného, co by jim pomohlo v útěku. Město bylo jako napodobenina kdysi pyšných měst na Gallifrey, jen to bylo udělané skromnějším způsobem. Rani sice na svou stranu přilákala několik tisíc lidí, většinou to ale nebyly vyspělé národy. Nakonec se dozvěděly, že Rani město pojmenovala Gomora, několik mil od nich bylo další město, které patřilo paní Času, to se jmenovalo Sodoma.
"Co myslíš, že má v úmyslu? zeptala se Missy do ticha.


"Už zase jsme někde uvězněné a opět nevíme jak ven. Už se z toho pomalu stává tradice, musím si na to dát větší pozor." Odpověděla tiše River a prohlédla hliněné zdi kolem nich. Sice to tak na první pohled nevypadalo, ale jejich vězení bylo velmi povedené, bohužel. River ale konečně napadlo, jak by se dostali ven. Rani jim sice zabavila několik zbraní, ale doktorka může mít i jiné zbraně. Velmi účinné a nenápadné, pokud si je vymyslí sama. River rychle sáhla do kapsy a vyndala stříbrnou krabičku, plnou fialového prášku. Pomalu přešla ke dveřím cely a tiše zašeptala: "Krasavče pojď ke mně blíž." Jeden ze strážných se otočil a udělal jeden jediný krok, kterým se ale moc blízko nedostal.
"Snad se mě nebojíš, jsem jenom slabá žena, které odebrali všechny zbraně." Muž se vzchopil a přišel blíž. Nadechl se k odpovědi, ale River si rychle foukla do dlaně a fialový prášek se dal na cestu. River se kouzelně usmála a řekla jen: "Teď bys nás mohl pustit a já ti ukážu, co všechno umím." Její napodobenina milého hlasu se sice nezdařila, ale voják i tak její slova pochopil po svém a s chtivým úsměvem jí otevřel dveře. Missy neváhala a jedinou ranou ho poslala k zemi.
"Mohla by sis nechat ty poznámky? S takovou budeme co nevidět jako v té knize, kterou pomáhal psát Doktor," řekla Missy.
"Jakou knížku myslíš?" zeptala se River.
"Myslím, že se to jmenovalo 50 odstínů modré" řekla Missy zatímco vojákovi prohledávala kapsy.
"To nebyla modrá. Doktor sice pomáhal psát několik knih, Bible, Korán, Harry Potter, ale u tohohle fakt nebyl," odpověděla sebejistě River.
"Tím bych si nebyla tak jistá, Doktor není zase takový svatoušek. Mám ti vyprávět, co dělal ještě na Gallifrey?" řekla Missy a oči jí plály nadšením.
"Spoilery!" řekla River a vyšla na chodbu věznice. Jejich procházení městem jim sice mnoho nepřineslo, ale jedno určitě. Věděly, kde mají najít Rani, kterou chtěly rychle zneškodnit, pokud by plánovala něco špatného. Potkaly ještě dva strážné, tentokrát si ale halucinogenní prášek vzala na starost Missy. Jeden z mužů "vypadl" z okna a druhý skončil nahý na terase nějakého domu. Nakonec se dostaly až k bráně paláce, který vypadal jako všechny budovy ve městě. Z dálky přepychový, ale při bližším pohledu se tato iluze rychle rozplynula. River opatrně pohlédla do chodby. Přímo před nimi se objevila černě oděná žena s tmavými vlasy.
"Už jsem řekla jednou, vaše smrt má jméno Ariana," řekla žena pomalu a vytasila dva dlouhé meče.
"Ale já tam, ty malá hysterko, vůbec nebyla" vyštěkla Missya vytáhla malou stříbrnou krabičku, z které vyšlehlo rudé světlo. Ariana uskočila a zmizela ve stínu, jakoby tam nikdy nebyla.
"Co to mělo být?" zeptala se Missy a hleděla při tom na River.
"Jedna lovkyně, kterou jsme potkali v Knihovně," odpověděla River a šla dál. Pokračovaly ale poněkud opatrněji, protože jim bylo jasné, že Arianu nezabily. Tímto způsobem se ale dostali až k velkému sálu, kde stál stroj, který neznaly. River k němu opatrně došla a začala si ho prohlížet, když se za nimi ozval ženský hlas: "Vy se prostě nepoučíte a nepoučíte. Myslíte si, že nemám mozek?" řekla Rani a objevila se ve stínu, jen několik metrů od nich. Za několik vteřin pokračovala v monologu dál. "Chtěla jsem, abyste sem dorazily a pomohly mi. Ten stroj, který si River prohlížela, jsem ukradla Hathům. Umí vytvořit dítě od jednoho rodiče. Já už dceru mám, jmenuje se Vědma. Potřebuji ale více DNA"
"Proč nepoužiješ DNA svých lidí?" zeptala se Missy.
"Protože nechci více lidí, ale více Pánů času. Chci znovu obnovit Gallifrey a pomstít se za válku. Tolik národů nám nepřišlo na pomoc a jen se dívaly, jak je naše planeta zničena."
"Jsi blázen, Dalekové by zničili každého," vyštěkla Missy.
Rani se jen usmála. "Zapomněla jsem, že jsi tam byla taky, i když jsi vypadala lépe. Lady genetický omyl nás nebude poučovat a dá nám svojí DNA."
V tu chvíli se objevila Ariana a popadla Missy za pravou ruku. Ta to nečekala a tak se lovkyni podařilo strčit její ruku do stroje. Missy jí sice zase rychle vytáhla, ale bylo pozdě. Stroj vypustil páru a z přední části vypadlo stvoření podobné člověku. Výtvor byl nahý, slizký a nebylo poznat, jestli jde o ženu nebo o muže.
"Asi se ti porouchala hračka, krásko," řekla Missy a na tváři se jí usadil škodolibý úsměv. Mírně kopla do bytosti pod sebou a otočila se k Arianě. "Vidím, že ti na obličej spadlo něco těžkého. Chceš si to zopakovat?"
Místo toho ale odpověděla River: "Setkaly jsme se v Knihovně a já na ní převalila TARDIS. Proto má ty jizvy na obličeji."
Missy se začala smát a Ariana se mezi tím připravila k boji.
"Tak to ne, beruško, těmi párátky mě tedy nezabiješ," vyštěkla Missy a popadla svou vlastní zbraň, nevinně vyhlížející stříbrnou věc, která než cokoli jiného připomínala mobil. River rychle vytáhla pistoli a vystřelila. Rani stihla uhnout, ale s tím se tak nějak počítalo. River místo toho popadla Missy a zmáčkla něco na jejím zápěstí. Obě dvě v tu chvíli zmizely a znovu se objevily vedle TARDIS.
"Co to děláš?" vyštěkla Missy. Několik minut čekala na odpověď, ale ta nepřicházela. River místo toho otevřela dveře červené budky.
"Půjdeme pryč a zneškodníme ji v jiný čas. Rani na nás byla připravená, celé to byla jedna velká past." Možná chtěla mluvit dál, ale to už se Missy nedozvěděla, vyrušil je velký předmět, který prolétl nad nimi a řítil se k městu.
"To byl Dalek?" zeptala se Missy. Sice viděla tvora, který vězel v něčem, co připomínalo malý tank zkřížený s odpadkovým košem, ale nechtěla tomu věřit. River ale místo odpovědi ukázala k městu. Dalekové se ukazovali všude kolem města. Nakonec River řekla. "Nejsme na jiné planetě, jsme přímo na Zemi."
Obě ženy hleděly na útok Daleků. Nakonec se ozval obrovský výbuch a ze země vyšlehli obrovské plameny, přímo uprostřed města. Výbuch úplně zničil všechny budovy.
"Myslíš, že je Rani mrtvá?" zeptala se Missy.
"Doufám, že ano" řekla River a tak obě nastoupili do TARDIS.

**


Výbuch z dálky vypadal horší, než ve skutečnosti byl. Dalekové brzy zničené město opustili. Nikdo si tak nevšiml mrtvoly hnědovlasé ženy, která ležela mezi kameny. Sutiny ji sice zasypaly, ale před tím nejhorším ji ochránily dva sloupy, které se zastavily přímo nad ní. Vedle ní ležel podivný bledý tvor. Za ním byli zbytky stroje Hathů. Náhle tvor pohnul levou rukou. Oparně pokrčil nohy a zvedl se. Náhle se kolem bledé kůže rozlilo zlaté světlo. Bílá kůže ztmavla a více připomínala lidskou. Rudé oči nabraly modrou barvu a vytvořili se bělmo a zorničky. Ze země se pomalu zvedl muž, který měl jen málo společného s bledou bytostí, kterou ještě před pár vteřinami byl. Otočil se a pohlédl na Rani. Potom prošel sutinami a stáhl oblečení z jedné spálené mrtvoly. Sice se bude muset brzy převléct, do něčeho vhodnějšího ale zatím to stačilo. Možná na mrtvole Rani, bude něco užitečného. Znovu se vrátil do sálu, ale mrtvola ženy zmizela. Muž vyšel ze sutin města a více krát se tam nevrátil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama