Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

10. V zajetí hada

21. února 2016 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  2. série
TARDIS z tupým zaduněním dopadne na písečnou dunu a začne klouzat dolů. Naštěstí její cesta brzy skončí a otevřou se dveře, ze kterých vystoupí River Song a Hay Lin.
"Kde že to máme být?" zeptá se Hay Lin a hledí na nekonečné písečné duny.
"Měly jsme být blízko chrámu Kleopatry, ale nějak ho nevidím," odpoví a rychle obejde červenou budku.
"Támhle to je!" řekne vzápětí a vydá se na cestu.
"Proč se nemůžeme objevit přímo v chrámu?" zeptá se Hay Lin.
"Protože chci překvapit svoji kamarádku," vyhrkne River a smete pár zrnek písku ze svého bílého oblečení. Několik jich přistálo i v jejích světlých vlasech ale tím se bude zabývat později.


Hay Lin kolem ní projde s vražedným výrazem ve tváři. "Kolikrát ještě můžeš zregenerovat?"
"To nevím, proč se ptáš?" oplatí jí otázku otázkou River.
"Kdybych tě jednou chtěla zabít, abych měla přehled," řekne Hay Lin a uhladí si růžové vlasy, které jí spadají na barevné triko.
"Tak to budeš muset vymyslet nějaký jiný postup. Můžu regenerovat donekonečna," řekne River a pohlédne na chrám, ke kterému se pomalu blíží. Hay Lin ale napadne jiná otázka.
"Kdo je vlastně ta tvá kamarádka? Je to nějaká služebná?"
"Jdeme přímo za Kleopatrou, několikrát jsme se potkaly a jednou jsem se za ní dokonce vydávala."
Hay Lin zůstane stát udiveně na místě, ale brzy se vzpamatuje a znovu vyrazí. River ale dožene až před branami chrámu. Dva muži se na ní udiveně podívají, ale vysokou bránu z tmavého dřeva neotevřou.
"Co tu chcete?" zeptá se starší a podle Hay Lin i ošklivější z dvojice.
River Song si v poklidu dá na dlaň jeden ze svých vynálezů, fialový prášek a foukne do něj. Najednou ji oba dva strážní uctivě pozdraví a pustí dovnitř.
"Co to bylo?" zeptá se Hay Lin, když jsou v bezpečí chrámové zahrady.
River se jen usměje: "Halucinogenní prášek. Ženy mají mít svá tajemství."
Projdou rozlehlou zahradou, která jí plná palem a cizokrajných rostlin. Najednou se před Hay Lin objeví obrovské zvíře s dlouhým krkem. Žirafa v poklidu projde kolem nich, aniž by jim věnovala nějakou pozornost. Zanedlouho se objeví dva muži v bílých hávech. Ukloní se a dovedou obě ženy až k sálu, kde čeká Kleopatra.
River projde po kamenné podlaze a obejme královnu, jako by se opravdu dobře znaly. Hay Lin jen zůstane stát na místě a prohlíží si to podivné divadlo.
Ani jedné z cestovatelek ale neunikne smutný výraz, který kazí pohled na nejmocnější ženu Egypta.
"Co se stalo?" zeptá se River a sedne si na připravenou židli.
Kleopatra si mezitím sedla na trůn a vzala pohár s nějakým tmavým nápojem. "Můj milenec Antonius byl zabit, ale to..." Svá slova ale nestačí dokončit, najednou se objeví tvor podobný hadu. River okamžitě popadne Kleopatru a zmáčkne jeden z hieroglyfů. Přímo za trůnem se otevře úzký průchod. Všechny tři ženy zmizí v úzké chodbě a tajný vchod se opět zavře. Na kamennou desku udeří něco těžkého.
"Kam ta chodba vede?" zeptá se Hay Lin, ale než stačí někdo odpovědět, položí ještě jednu otázku: "A jak to, že se tu tak dobře vyznáš?" Otočí se při tom na River. Ta ale neodpoví a dál naslouchá úderům, které dopadají na tajnou chodbu.
"Doktor tady několikrát byl a já už taky," řekne River a až o několik minut později, dojde Hay Lin, že se konečně dočkala odpovědi.
"Tato chodba ale nikam nevede nebo se už nevyznám ve vlastním paláci?"
"Druhá možnost je naštěstí ta správná" řekne River s úsměvem a zmáčkne jeden z kamenů na zdi. Ta se překlopí a umožní jim pohled na několik palem.
"Nemělo by tady být více vojáků?" zeptá se Hay Lin a zírá při tom na pustou zahradu.
"Tohle místo nebylo nikdy napadeno. Nikdy nebyl důvod, aby tady žilo mnoho vojáků," řekne Kleopatra a vede je přímo k bráně. "Ten had mě poslední dobou neustále napadá. Ukryla jsem se tady, ale objevil se i zde."
River nakrčila obočí a zatvářila se vážně. "Proč by se mimozemský had pokoušel zabít královnu Egypta?" Kleopatra přešla její poznámku mlčením a soustředila se na chodník před sebou, zatímco Hay Lin začala myšlenku rozvádět dál. "Proč? Nemám nejmenší tušení. Poučíš mě, doktorko Songová?"
Paní Času rázně zakroutila hlavou. "Nevím všechno. Kleo?" obrátila se na svou dávnou přítelkyni, která vypadala zoufale. Možná to bylo způsobené tím útokem, možná smrtí jejího milovaného Antonia, ale v horším stavu ji ještě River neviděla. A to už byla svědkem jejího zoufalství po smrti Caesara.
"Nevím, proč mě chce ta věc zabít, ale nepodaří se jí to. Jsem královna, nedám se jen tak." pronesla hrdě Kleopatra a zvedla bradu. Teď vypadala přesně tak, jak bude po další tisíce let zpodobňována. Hrdá a mocná.
"A kam teď směřujeme, Vaše výsosti?" Hay Lin se snažila neznít sarkasticky, ale moc jí to nešlo. River si toho všimla, hodila po ní varovný pohled a zasyčela. Královna Egypta si toho ale nevšimla a odpověděla jí.
"Jdeme do chrámu bohyně Bastet. Tam budeme v bezpečí."
"Jo, v bezpečí. Ochrání nás socha kočky."
Tentokrát už to River nenechala jen tak a loktem ji bodla do žeber.
"Trochu úcty k egyptským bohům."
"Spíš kočkám."
Songová protočila panenky, popadla svou společnici za ruku a dotáhla ji dopředu, aby dohnaly královnu. Dalších několik minut kráčely mlčky. Přes zahrady, skrz město. Alexandrie byla vždy skvostem na Nilu. Hlavní město kdysi tak mocné říše však zažilo už i lepší časy. Útoky Octavianových lodí ničily, co se dalo a za oběť této války už padla i Alexandrijská knihovna. Tolik tedy k historii.
"Octavianus stál proti Marcu Antoniovi a ten když zemřel, nechal Egypt bez podpory. Za několik málo dnů se národ, který postavil pyramidy, stane jen Římskou državou," šeptala River tak, aby ji Kleopatra neslyšela. Ta si pořád uchovávala nějakou naději na vítězství, i když už tušila, že to dobře nedopadne.
"Má paní," uklonila se kněžka a uvolnila klusajícím ženám cestu do chrámu. Hay Lin a River přejela pohledem, mlčky přešla jejich vzhled a následovala je.
"Pronásledují nás. Nepouštějte nikoho dovnitř a shromážděte všechny kněžky ve svatyni. Nikomu se nesmí nic stát." To byl hlas královny. Služebnice chrámu jen přikývla a odběhla, zatímco River a její růžovovlasá společnice zůstaly stát na místě. Paní Času vytáhla odněkud, a odkud, to bylo pro Hay Lin záhadou, malou černou krabičku připomínající telefon. Ta začala rytmicky pípat, jako nějaký radar.
"Co to je?"
"To je lokátor, drahá. Zaměří to všechny nepozemské bytosti v okolí padesáti metrů." odpověděla jí River, ale to Hay Lin nestačilo.
"Ale proč to pípá?"
"Jsem tu já," rozhodila ruce profesorka Songová a dívce došlo, že to asi nebyla nejchytřejší otázka. Kleopatra zatím poklekla před sochou bohyně Bastet a cosi tiše zamumlala. Co to bylo, to už nikdo nikdy nezjistí.
"Chrám byl uzavřen, má paní," oznámila ona kněžka zastřeným hlasem. River ihned došlo, že je cosi v nepořádku, stoupla si před královnu a couvla. Tohle už nebyla ona, jen to tak vypadalo. Lokátor v její ruce zběsile pípal a kněžka před ní, tedy ona to už nebyla kněžka, zasyčela. Ne jako člověk, spíš jako had.
"To je ta věc? River, je to ta věc?" zašeptala Hay Lin a udělala krok dozadu. Blonďatá žena kývla, zastrčila černou krabičku zpět do kapsy a vytáhla svou zbraň. Všechny kněžky jakoby zamrzly na místě a se zděšením ve tváři pozorovaly, jak se jedna z nich mění na velkého černého hada.
"Zmizte odsud!" poručila Kleopatra, která se až teď probrala z jakéhosi transu a ženy poslechly. Hay Lin stála na místě jako přikovaná. Viděla už toho hodně, ale tohle ještě ne.
"Co je to? Odkud to pochází?"
"Nevím. Kdyby tu tak byl Doktor, ten ví všechno. Tedy, skoro všechno, abych byla přesná," usmála se River a pořád bránila Kleopatru vlastním tělem. To se však královně moc nelíbilo.
"Pusť mě. Postavím se té věci sama, než abych uvedla v nebezpečí další osoby. Již tak částečně mohu za Antoniovu smrt," prohlásila a odstrčila doktorku stranou tak silně, až odletěla přímo do Hay Linina náručí. Dívka klopýtla, protože neudržela váhu své společnice a obě dvě spadly na zem. Cestou přitom shodily vázu, která se rozbila na tisíc kousků.
Kleopatra udělala rázný krok vpřed a hrdě zvedla hlavu. Ve tváři neměla sebemenší náznak strachu, což bylo v tuto chvíli snad nemožné. Tváří v tvář jisté smrti, věci, kterou nikdo neumí pojmenovat a ona se ani nehnula. Její klid byl skoro děsivý.
"Jsem královna a jako královna taky zemřu."
"Vaše výsosti, ne!" křikla Hay Lin, zatímco se hrabala zpět na nohy. Královna na ni ani nepohlédla a odpověděla: "Neboj se, drahá. Věděla jsem, že tento okamžik přijde. Ze snů už dávno vím, jak to má být." Had před ní zasyčel a natáhl se směrem k ní.
River se zoufale snažila najít svou zbraň, která při jejím pádu odletěla kdoví kam.
"Kleo!" vykřikla přesně ve chvíli, kdy se had zakousl do odhaleného krku Egyptské královny. Hay Lin právě našla revolver, odjistila a vystřelila. Mimozemšťan se po zásahu ihned skácel na zem, stejně jako jeho oběť.
River vyskočila na nohy a přeběhla ke své přítelkyni. Vzala její tvář do dlaní a bylo vidět, že má na krajíčku. To u ní bylo nezvyklé. Hlas se jí třásl, ale pořád myslela přímo.
"Klid, Kleo. To zvládneš," zašeptala, zatímco její společnice stála v rohu místnosti, vyděšeně zírala na zbraň ve své ruce a lapala po dechu. Královna se trochu usmála a zavrtěla hlavou. Jed postupně procházel celým jejím tělem a otupoval všechny nervy.
"Tak to má být, River," zašeptala a mávla rukou na kněžku, která se objevila ve dveřích.
"Pojď sem. Chci, abyste mě uložily, jako bych spala. Musím zemřít důstojně, jak se na mé postavení sluší a patří."
Dívka kývla a zavolala ostatní. Všechny, včetně River a Hay Lin, která se už trochu otřepala, pomohly zvednout umírající vládkyni a usadit ji na lehátko. Všechno probíhalo v naprosté tichosti, protože všechny věděly, jak to dopadne. A Hay Lin si ještě ze školy pamatovala, kolik historiků se bude po tisíciletí přít, jak že to vlastně bylo. A ona to viděla, byla toho svědkem. Byla u smrti nejslavnější královny Egypta, Kleopatry VII. Filopátor z rodu Ptolemaiovců, poslední svého jména a svého rodu. Slyšela toho tolik, ale nikdy jí nedošlo, jak to může vypadat ve skutečnosti.
Kněžky nasadily Kleopatře diadém, upravily její šaty, a když naposled vydechla, vypadala doopravdy, jako by jen spala.

**

"Budou se o ní vyprávět legendy," pronesla po chvíli Hay Lin, zatímco obě i s River se dívaly na pohřební průvod procházející městem. Viděly ho jen z dálky. Paní Času byla myšlenkami trochu jinde, zpět u jezera Silencio, když tenkrát pálila Doktora. Nebyl to on, ale i tak to v ní zanechalo hlubokou stopu.
"Budou. O lidech, jako byla ona, vždycky."
"Proč se říká, že spáchala sebevraždu?"
Profesorka Songová se zasmála.
"A co se asi má říkat? Že ji zabil velký mimozemský had? Poslední dobou kladeš samé hloupé otázky."
"Tak já se zeptám na něco jiného," uchichtla se Hay Lin "Kam teď?"
Paní Času se otočila a rázným krokem vyrazila k červené budce na úpatí jedné duny.
"Kamkoli si jen budeš přát, drahoušku," poznamenala, zatímco ji dívka doběhla.
"Kamkoli?" mrkla na ni dívka a bouchla ji do ramene.
"Kamkoli."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama