Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

5. Trocha legrace

10. ledna 2016 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  2. série
River pomalu, ale doopravdy pomalu otevřela oči avšak světlo přicházející z bílé zářivky uprostřed místnosti ji donutilo zase je zavřít. Když se pokusila pohnout, zjistila, že má ruce spoutané za zády a nohy přivázané k sobě. První co jí proběhlo hlavou byla myšlenka na její společnici.
"Missy!" křikla a teď už definitivně otevřela oči. Uslyšela ospalé zamručení a když otočila hlavu tím směrem, uviděla ji. Paní Času seděla vedle ní, stejně spoutaná jako ona, s hlavou opřenou o zeď.
"Missy, vstávej!" dorážela na ni a šťouchla do ní loktem.
"Já jsem vzhůru. Nech mě být, bolí mě hlava." odpověděla jí žena ve fialovém kostýmku a narovnala nohy. Najednou však jakoby jí došlo, že něco nesedí otevřela oči a rozhlédla se.
"Kam jsi mě to zase zatáhla?"
"Nikam. Pokud si vzpomínám, byl to tvůj nápad."
*****


"No tak, bude legrace," ušklíbla se Missy a obtančila konzoli. River potřásla hlavou, cosi zadala do klávesnice před sebou a zatáhla za startovací páku. TARDIS odstartovala a když přistála, stály už obě ženy u dveří a nadšeně vykukovaly ven. To co se totiž chystaly udělat byla jedna z mnoha věcí, které měly společné. Vloupávání se do nejstřeženějších míst ve vesmíru.
Jejich cílem byla vesmírná stanice Meratheon, tajná laboratoř společnosti Loosets. Nikdo se dovnitř nedostal, stejně tak jak se nikdo nedostal živý ven.
Až do teď.
*****
River se snažila sundat svá pouta, zatímco Missy se dostala na nohy a poskakovala po místnosti, aby našla východ.
"Myslíš si, že nás chytili?" zeptala se trochu zbytečně Master a Profesorka Songová protočila panenky.
"Ne, pozvali nás na dort a kávu. Samozřejmě, že nás chytili. Občas přemýšlím nad tím, kam jsi dala mozek."
"Můj mozek je naprosto v pořádku" bránila se Missy "já totiž narozdíl od někoho pocházím z Gallifrey a nejsem jenom Vortexová anomálie." To River docela naštvalo, taky se postavila a prudkým pohybem hlavy si odhodila vlasy ze tváře.
"Ještě jednou mě tak nazveš a poznáš toho psychopata, kterého do mě Ticho zakódovalo."
"Být tebou tak si nevyskakuji, Říčko. Mám na svědomí víc lidí, než jsi ty potkala." Oslovení Říčko blondýnku tak vytočilo, že se pouta, nepouta vrhla přímo proti svojí přítelkyni. Z pohledu třetí osoby to vypadalo velmi komicky, jak dvě dospělé ženy skáčou po místnosti sem a tam s rukama za zády a pokřikují na sebe všemožné urážky.
*****
"Pokusy na lidech?" zalapala Missy po dechu a River se otočila.
"Vyvádíš, jako bys to sama nikdy nedělala."
"Zmlkni. Zahrajeme si na Doctora, ano?" navrhla Paní Času a vytáhla z kapsy svoji mašinku a začala do ní cosi naťukávat. Songová se ale rozhodla jinak, vytáhla pistoli a střelila do zámku.
Reakce byla okamžitá. Siréna začala houkat jako splašená, ale i tak se našim dvěma hrdinkám podařilo dostat zevnitř všechny vězně. Ano, Missy přitom velmi nedoctorovsky zlomila vazy pár vojákům, ale co byste po ní chtěli. Přece jenom je to Vládce, ne?
Aby se ale samy dostaly z obklíčení, na to nestačily.
*****
"Cosi nám píchli,"oznámila River jasný fakt a konečně se uklidnila. Missy zatím dostala svoje zápěstí z pout a pomohla i jí.
"Jo, to bych řekla. Teď musíme udělat dvě věci. Utéct a vyhodit to tu do vzduchu, ale musí se to stát přesně v tomhle pořadí. Naopak to nepůjde." Paní Času se konečně povedlo osvobodit svoji přítelkyni a přešla ke dveřím.
"To bude hračka," poznamenala River a ušklíbla se. Nehty se začala vrtat v elektronickém otevírání dveří a vrtala se v nich tak dlouho, až to zapípalo a dveře se potichu otevřely.
"Prý nejlépe zajištěná základna ve známém vesmíru," zasmály se obě a vyšly ven. Začaly se plížit kolem zdi, potichu hledaly vchod do řídící místnosti a hlavně do jejich TARDIS.
"Vyhodíme to tu do vzduchu rovnou, nebo nejdřív vyslechneme nějakého ředitele?" navrhla Missy, když procházela kolem místnosti s nápisem oznamujícím, že se zde nachází velitelství. Profesorka Songová přikývla a vrazila dovnitř. Cestou se ozbrojila jednou z propisek, zatímco její společnice chňapla židli.
"Co to tu děláte?" zeptaly se jednohlasně a vyděšený muž, asi kolem padesátky se ještě víc skrčil ve svém křesle.
"Nic, já jen..."
"Nic vypadá jinak," ušklíbla se River a ignorovala Missy poskakující po místnosti sem a tam s židlí v ruce. Tomu chlapovi se to ale nedařilo.
"Kdo to je?" zamrkal.
"Ona?" máchla blondýnka rukou a zvedla obočí "Té si nevšímej, ona je blázen. Definitivní psychopat."
"To je pravda," přitakala Paní Času a pokračovala v okukování sochy na jednom stolku.
*****
Jak tak utíkaly chodbou a ignorovaly výstřely za sebou, neustálé výbuchy a křik, nevšimly si něčeho. Několika řádků slov vyškrábaných na zdi, slov, kterých, kdyby si všimly, mohlo by jednou být všechno jinak. Missy kolem nich proběhla s šíleným vřískotem, což je u ní docela normální a River mezitím střílela z jedné z pistolí, které ukradla ve skladu.
Ta slova, zpět k těm slovům. Spíš veršům, abych byla přesnější. Pro normálního člověka by to byla spíš hromada nesmyslů, ale pro ty, kteří vědí, byla to o to děsivější:
Tik Tak běží čas.
Tik Tak, ty zemřeš zas
Tik Tak, až zazní gong
Tik Tak, zemře River Song.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama