Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

1. Archiv

13. prosince 2015 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  2. série
Jenny a David poděkovali a odcházeli. Jenny ještě mávla rukou a ukázala River nový manipulátor časového víru. River ani netušila, kde ho vlastně vzala. Za několik vteřin se zablesklo a oba zmizeli. V tu chvíli se ale dala do pohybu i Tardis.
"Héj" stačila ještě River zavolat, než červená budka úplně zmizela. Chtěla něco zakřičet, když se za ní ozvalo.
"Ahoj zlato, nepotřebuješ pomoct?"
River se prudce otočila a pohlédla na postavu, kterou by zde nečekala. Vysoká černá s černými vlasy svázanými do drdolu a v černých staromódních šatech. Sice se nacházeli v minulosti ale zase ne, až tak daleko.
"Kdo jsi?" zeptala se rychle a pohlédla na neznámou. Nevypadala, že by na ní chtěla zaútočit.
Neznámá se usmála a doktorce to připadalo nějak podivně známé.
"Jsem Missy, my už se ale známe, i když jsem v té době vypadala jinak" odpověděla neznámá.
River zůstala stát na místě, v hlavě se jí převracel nepopsatelný chaos.
Missy vysekla pukrle, jako by byla na úplně jiném místě a pobaveně řekla. "Viděli jsme se, ale to jsem si ještě mohla říkat Vládce, od té doby se ale na mě pár věcí změnilo."


River pobaveně zalapala po dechu. "Ty jsi ta chyba co se stala Pánům Času. Četla jsem o tobě v deníku."
Missy se zamračila, i když její oči pobaveně jiskřily. "Jaká chyba? Myslela jsem ale, že bych ti pomohla."
River se ale zatvářila nedůvěřivě. "Nechtěla jsi Doktora několikrát zabít?"
"Záleží na úhlu pohledu. Můžu ti ale odpřísáhnout, že mám teď s jeho osobou úplně jiné úmysly. Nechtěla jsi Doktora zabít i ty? A to několikrát po sobě."
River s ní hned v duchu souhlasila ale i tak té ženě nemohla tak snadno věřit. Nejraději by měla zpátky Jenny. Vůbec nechápala, jak se mohli s Davidem tak rychle sblížit. Tušila, že ji jednou dívka opustí, ale tohle bylo prostě moc rychle. Stejně tak rychle se vrátila do přítomnosti, sedla si na sutiny vedle sebe a naznačila Missy, aby udělala to samé.
"Já ale nemám Tardis. Čím by ses za ní chtěla vypravit?"
Missy si sedla vedle a usmála se. "Mám manipulátor časového víru. Není to sice nic velkého, ale nás dvě to dostane, tam kam potřebujeme"
"A to je kam?" zeptala se rychle River.
Missy se rychle nadechla, jako by tuto řeč měla nacvičenou.
"Ty jsi ale byla už určitě v Knihovně. To je ale jen malý střípek vědění všeho živého. Existuje místo jménem Archiv, kam se dávají i zakázané knihy. Našli bychom tam i vědění lidu Gallifrey."
River přikývla, "Můžeme tedy vyrazit?"
Missy ale zakroutila hlavou. "Tohle je ten důvod, proč jsem tě vyhledala. Archiv je ztracený, dříve byl na Zemi, ale před stovkami let se ztratil. Vím, že by ho lidé nezničili, protože by to ani nemělo být možné. Jen je hodně dobře ukrytý. Říká ti něco pověst o Atlantidě?"
River byla doktorkou archeologie, takže samozřejmě věděla. "Jsi si ale jistá, že nejde jen o pohádku? Ostrov, který se potopil. To zní i na naše poměry moc dobrodružně."
Missy ale jen zakroutila hlavou. "Nejde o ostrov ale jen o jedno plavidlo."
River se tedy zvedla. "Musíme si promluvit s Platónem, on bude vědět, kde Atlantida je."
Missy jen zakroutila hlavou a vyndala manipulátor časového víru. Připnula ho River na ruku a kývla hlavou, aby jí popohnala. River byla překvapená její důvěrou, než jí to došlo. Missy žádného Platona neznala, nevěděla kam se přenést. Doktorka aktivovala malý stroj na své ruce, který připomínal velké a šeredné hodinky a obě zmizely.

**
Objevily se před něčím, co připomínalo bílý chrám nějakého boha. River ale věděla, že je to ve skutečnosti něco jako škola. Missy si vzala zpátky manipulátor časového víru a prošla ke strážným. "Chlapci, pustíte nás dovnitř po dobrém nebo po zlém?"
Jeden z mužů na ní vyvalil překvapeně oči. "Dovnitř se nedostanete."
Potom se otočil k River a zavolal na ní. "Odveďte si tu bláznivou ženu nebo se jí něco stane."
River se ušklíbla a chtěla jít blíže, ale Missy se opět chopila příležitosti a usmála se na druhého vojáka "Když ke mně půjdeš blíž, řeknu ti tajemství." Voják jí překvapivě poslechl a došel k ní. Missy se přiklonila k jeho uchu a zašeptala. "Za tři vteřiny tě zabiju."
Voják překvapeně odstoupil a chtěl něco zavolat na druhého strážce, když něco červeného prolétlo vzduchem a on se rozpadl v oblaku prachu. Za pár vteřin ho následoval i druhý voják. Missy kolem nich pobaveně protančila a zmizela v širokých dveřích. River za ní rychle běžela. Raději její počínání nebude příliš komentovat. Bude to ale těžké. Missy jako šílená tančila chodbami a nahlížela do různých místností kolem ní. River jen šla za ní a snažila se nic neříct. Opravdu mohly být ještě méně nápadné? Brzy na to jim cestu zastoupil nějaký muž, v dlouhém bílém oděvu. "Co tu hledáte?"
"Potřebujeme mluvit s Platonem." řekla River dříve, než se ke slovu mohla dostat Missy.
Muž si uhladil bílé vousy a usmál se. "Máte ho přímo před sebou"
"Áááá, pohádkový dědeček, to jsem nečekala," vyhrkla Missy.
River se k ní otočila tak rychle, až jí luplo za krkem. "Začni se chovat rozumně, nebo ti dám takovou ránu, že z toho zregeneruješ zpátky na muže."
Platon na ně jen překvapeně koukal. River ale udělala krok dopředu a tak je zavedl do jedné místnosti. Nejvíce to připomínalo nějako studovnu, ale byly tu i menší pohovky, kde se mohli všichni pohodlně usadit. River Platonovi vysvětlila, že hledají Atlantidu, i když mu samozřejmě neřekla proč.
Filosof ale jen zakroutil hlavou. "Atlantida se ztratila a my ani netušíme kdy a ani jak. Musím vás obě zklamat, učenci sepsali vše, co věděli do jedné knihy. Někde bych tu měl mít její opis."
Rychle prohledával spisy kolem sebe a nakonec zavolala dalšího muže. Podle jeho chování šlo o asistenta. Muž s černými vlasy a v bílém oděvu zmizel v chodbě. Za několik minut se vrátil s menší knihou, která připomínala River její deník.
River to otřáslo, museli ji najít. Musela zpátky získat svou Tardis
"Nevíte, jestli by někdo nemohl vědět více, než vy?" Hned jí došlo, že to znělo hrubě a výraz Platonova obličeje jí to potvrdil.
"Jak už jsem řekl, všechno, co víme, je v této knize."
Muž ale jen zakroutil hlavou.
Rozloučili se tedy a vyšli ven.

**

Sedly si na kámen u cesty a hleděly na nebe.
"Mohla by být i pod vodou" řekla najednou River a snažila se najít nějaký důvod, aby to tak nebylo. Na něco takového neměly vybavení.
"Myslím, že není," řekla Missy a dál hleděla na knihu, kterou držela v rukou.
"Mohly bychom říct o pomoc Doktorovi," navrhla ještě rychle Missy.
River jen zavrtěla hlavou. "Nemůžeme mu říct, že žiju. Moje existence je chybou, nechci napáchat ještě víc škod."
Missy pokračovala dál: "Ten údajný výbuch mi připomíná spíše start nějaké lodi. Atlantida se nepotopila, ale odletěla do vesmíru."

River je zalapala po dechu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama