Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

4. Paradox část 2.

21. června 2015 v 11:00 | Václav Hess a Peter Malý |  1. série
5. Bohyně


Když otrokáři chystali kočár pro holoženy, Jenny je rychle smazala a všechny tři se postavily na jejich místo. Kočár byl za pár minut připraven, a tak naše cestovatelky nastoupily a průvod se pohnul směrem k městu.

Enteron bylo nádherné město, velkolepě se tyčilo k obloze, na jeho nejvyšším místě stál honosný palác jakoby celý postavený ze zlata. Kolem něj byly zahrady s těmi nejokrasnějšími květinami, jaké kdy člověk viděl. Celý palác byl obehnán vysokou zdí a za ní bylo město. Domy v něm byly obyčejné, ale protože byly nejspíš postavené z Hubarů, měly různé barvy, a tak na první pohled působily krásně. Člověk se musel zaměřit na jednotlivé detaily, aby si uvědomil, že v těch domech bydlí lidé, kteří jsou méně než zvířaty.

Marta přikázala agentům, aby zůstali na okraji lesa a kontrolovali situaci, ale nezasahovali.

Kočár zastavil před palácem a otrokář šel ohlásit hosty.

"Královna vás laskavě přijme," řekl, když se vrátil. "Prosím následujte mě."


Vyšli po mohutném schodišti a vešli do paláce. Celý palác hrál všemi duhovými barvami, člověk si připadal, jakoby se ocitl v pohádce. Zastavili před dveřmi z masivního zlata. Otrokář je otevřel a nahlas řekl: "Představuji vám královnu a bohyni Enteronu, její veličenstvo Akaru!"
Ženy vstoupily do sálu, v jehož středu stál trůn a na něm seděla ta nejkrásněji dívka, jakou kdy viděli.
"Vítám vás," řekla královna a zvědavě si prohlížela tři dívky před sebou. "Odkud přicházíte? Nemíváme tady často tak vzácnou návštěvu."
"Jsme cestovatelky, navštěvujeme různé světy. Váš dům je překrásný," řekla Jenny.
"Děkuji. Ráda se obklopuji krásnými věcmi," řekla královna a zazvonila na zvonek, který byl umístěný hned vedle trůnu. Když přiběhl slepý sluha, řekla mu: "Nachystejte hostinu na přivítání našich vzácných hostů."
"Ano paní," odpověděl sluha a spěšně odběhl ze sálu.
"Zdržíte se déle? Byla bych moc ráda, kdybych se o vás mohla dozvědět co možná nejvíc," zeptala se královna.
"Můžeme nejvýše dvě hodiny, pak se musíme vrátit k naší lodi," řekla Marta.
"Máte loď? Na ní jste připluli? Myslela jsem, že znám všechna království na naší planetě. Ale vás jsem nikdy neviděla ani o vás neslyšela."
"My jsme připluly z nebes, z jiného světa," řekla River.
"Z nebes???!!!" zeptala se Akara.
"Ano, naše lodě můžou plout mezi hvězdami."
Královně se zablesklo v očích. "A to všechny ženy ve vašem světě mají oči?"
"Nejenom ženy i muži."
"I muži??? Neslýchané. Pojďte se najíst, musíte mi o všem vyprávět," řekla královna, sestoupila z trůnu, chytila River a Martu za ruce a vedla je do honosné jídelny. Stoly v ni se přímo prohýbaly pod tíhou různých jídel a karaf s vínem a vodou. Usadila je ke stolu a nabízela jídlo i pití. Dívky byly docela hladové, a tak se nenechali dlouho pobízet. Ta jídla byla skvělá. Královna pořád dolévala víno a pořád se děvčat na něco vyptávala. Po chvilce děvčatům začala těžknout víčka a nakonec jim padly hlavy na stůl a usnuly.

6. Home sweet home

"Profesorko, slyšíte mě? Musíte se vrátit. Haló, profesorko!"
River zvedla hlavu, otevřela oči. Cítila se jako by ji přejel buldozer. Zprvu nechápala, kde je. Pak si začala vzpomínat. Pyramida, základna, les, otroci, palác, královna a jídlo. Ale kde je teď? A kde jsou Marta s Jenny? Protřela si oči a rozhlédla se kolem sebe. Dívky ležely vedle ní. Oddechla si. Pak si uvědomila, že místo dveří vidí mříže. "Profesorko, slyšíte mě?" zaslechla v uchu hlas počítače z Tardis.
"A... ano," odpověděla.
"Konečně, snažím se s vámi spojit už přes hodinu. Musíte se urychleně dostavit zpátky na základnu, pyramida už začala hromadit energii na další transport."
"Jo jasně. Jenny, Marto, vzbuďte se. Haló, holky musíte vstát."
"Co je, co se stalo?" zeptala se Jenny, když otevřela oči.
"Kde to jsme?" stejně udiveně se zeptala Marta.
"Královna nás obelhala, nejspíše dala něco do vína a to nás tak rychle odrovnalo. Možná se jí nelíbilo, že máme taky oči. Nevím. No, v každém případě se musíme odtud co nejrychleji dostat a vrátit se na základnu. Počítač z Tardis mi hlásil, že pyramida už začala hromadit energii na další transport."
River vstala a přistoupila k mřížím. Vytáhla z kapsy svůj sonický šroubovák a začala zkoušet různé frekvence zvuku na zámek.
"Myslíš, že ti to pomůže? Vypadá to, že všechno v tomhle v prokletém paláci je vyrobeno z hubarů. A není to dřevo?"
"Myslím, že je to jistá odrůda dřeva, i když molekulárně v hustějším provedeni. A co má molekuly, to dokáže můj sonický šroubovák rozhýbat," odpověděla s úsměvem River. "Nebojte se, my se odtud dostaneme."
A měla pravdu. Asi po páté frekvenci najednou v zámku něco cvaklo a mříž se otevřela.
"Počítači, udělej sken vězení a naviguj nás, kam jít."
"Už na tom pracuji," odpověděl počítač. "Jděte rovně a po pěti metrech odbočte vlevo. Měli byste natrefit na kanál, nejspíše odpad. Musíte jít přes něj, až vás dovede
do lesa."
River, Marta a Jenny vyrazili směrem, který jim určil počítač. Asi po půl hodině, celé špinavé a páchnoucí vyšli z odpadové roury do lesa.
"Teď jděte přímo na sever a měli byste dojít na základnu."
"Ale co agenti, které jsem nechala v lese, aby hlídali situaci?" zeptala se Marta.
"Už jsem je kontaktoval, jsou zpátky na základně."
"Díky bohu," oddechla si Marta.

Po další půlhodině dorazily na základnu. Když vstoupily do řídící místnosti, zarazilo je, že je prázdná. Stála tam jenom pyramida a Tardis. Všichni lidé, jakoby se někam vypařili.
"Kde jsou všichni? Tady kapitán Jonsonová, hlaste se mi! To je rozkaz!" řekla Marta do vysílačky, ale ta zůstala hluchá.

"Nemůžou mluvit, přebírám totiž velení!" řekla královna, která se tam najednou objevila a v ruce svírala zbraň, kterou mířila na dívky.
"Jste fakt dobré, když jste se dostaly z mého vězení a přišli až sem, ale k ničemu vám to nebude. Jak jsem řekla, přebírám velení. Už mě nebaví žít tady ve světě, kde jsem jediná, kdo vidí tu veškerou krásu, aniž bych se mohla s někým o to podělit."
"Ale vy sem patříte, jste jejich královna, zbožňují vás," řekla Jenny.
"A co z toho mám?!!" vykřikla královna.
"Musí to být osamělý život," zašeptala Marta.
"Ano velice. Když jsem slyšela o vašem světě, kde jsou všichni tak šťastní, uvědomila jsem si, že tam chci taky patřit."
"Ale proč jste nás uvěznila?"
"Nepředpokládala jsem, že byste mě vzaly s sebou," řekla královna a pomalu procházela kolem děvčat.
"No asi by tady byla drobná komplikace, protože lidé tady jsou na vás závislí, i když na druhé straně si myslím, že kdyby jim dal někdo nový smysl bytí a pokyny jak se chovat, tak by to nakonec zvládli."
"Nehodlám na to čekat!!!" vykřikla královna a jak se tak posouvala kolem pyramidy, najednou zakopla a při pokusu získat na chvilku ztracenou rovnováhu, chytla se rukou pyramidy. Na okamžik se kolem ní vytvořil kruh modrého světla a pak se rozplynula v prostoru.

"No vážení, zdá se, že osud převzal vlastní iniciativu. Marto, běž najít ostatní, nejspíše budou jenom někde svázaní," řekla River Martě.
"Myslíš, že je na lepším místě?" zeptala se Jenny.
"Myslím, že pyramida ji odeslala na to nejlepší místo," usmála se River.
"Počítači, za jak dlouho dojte k transportu?"
"Časový interval se prodloužil, veškerá nahromaděná energie byla použita pro transport královny. Počítám, že další nastane za 8 hodin."
"Podívejte, koho jsem objevila, jak hlídá naše lidi," řekla Marta, která vedla hrstku otroků, které předtím viděly v lese kácet hubary.
"Moc se omlouváme paní," řekl otrok. "Ale vy jste nás v lese chránily, tak jsme chtěli splatit dluh. Když jsme se dozvěděli, že královna chce obsadit vaši základnu a později váš svět, tak nám, co nás tady vidíte, se podařilo uprchnout a my jsme zamířili přímo sem, abychom bránili váš domov."
"Skutek hodný krále!" řekla obdivně Jenny. A pak se usmála, jakoby ji něco napadlo. Otočila se, vběhla do Tardis a řekla počítači: "Chci, abys mi udělal oděv pro tři lidi, který bude vytvářet kolem člověka energeticky štít, takže mu nebude moct nikdo ublížit. Pak chci, abys mi udělal tolik párů syntetických očí, kolik slepých obyvatel je na planetě."
"Rozumím, máte to nachystané ve zbrojní místnosti," odpověděl počítač.
"Děkuji," zasmála se Jenny a běžela do zbrojnice. Sebrala vytvořené věci a vrátila se do řídící místnosti.
"Našla jsem východisko. Vaše královna musela opustit planetu, aby našla smysl svého života," řekla otrokům. "Ale předtím než odešla, řekla, že vám i vašim rodinám dává svobodu a přeje si, aby tři z vás se v její nepřítomnosti ujali vlády v království. Tady prosím přijměte dary pro ty tři z vás, kteří si tenhle těžký úkol vezmou na bedra.
A tady tyhle oči rozdejte vašim lidem, ať každý má právo vidět co chce."
"Jsme vašimi dlužníky! Uděláme vše, co si naše královna přeje," řekl dojatě otrok, vzal věci, které mu Jenny podala, a spolu se skupinkou přátel se vybral zpátky do lesa.
"No výborně," řekla River. "Tak to bychom měli, takže teď už se jenom vrátit zpátky na Zem."
"Ale jak?" zeptala se Marta.
"Promiňte," ozval se kovový hlas počítače. "Tak mě napadlo, že kdybych absorboval vědomí pyramidy, možná by se mi podařilo přenést celou základnu zpátky na Zem."
"Tak na co čekáš?"
"Podívejte!" řekla Marta a ukázala na pyramidu. Ta teď zářila všemi barvami a najednou jakoby to světlo z ní vylétlo a vletělo do Tardis.
"Hotovo," řekl počítač.
Dívky brzy pocítily známou nevolnost. Vyběhly ven a uviděly starou známou Zemi.

"Tak jsme zase doma," řekla Marta.
"Ano. A je asi načase se rozloučit. Všechno dobře dopadlo a pyramida už nikomu škodit nebude," řekla River.
"Naposled jsem se takhle bavila, když jsem cestovala s Doktorem. Jsem ráda, že "spoilery" funguji i nadále a že Doktorův dobrodružný duch zůstal ve vaší rodině. Až budete mít cestu kolem, zastavte se někdy," usmála se Marta na River a Jenny.
"Určitě se nevidíme naposled," řekla River, a vběhla spolu s Jenny do Tardis.
"Tak kam vyrazíme teď? Táta mi kdysi řekl, že by mě chtěl vzít na planetu Barcelona. Můžeme tam zajít?"
"Kamkoliv si přeješ!" zvolala River a její úsměv značil, že její smysl života už nebyl jenom Doktor, ale že místo v jejím srdci si našla už i její dcera Jenny.

Korekce textu : Lenka Strejcová
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama