Hledáme posilu do týmu! Více info ZDE

11. Prehistorické rande

Neděle v 10:09 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song odklonila trs kapradí, vyššího než ona sama a jí se naskytl pohled na jezero. U jeho břehu byl i zdroj hlasitých kroků Přímo před ní se pásl obrovský apatosaurus. Pro ní by nebylo nic jednoduššího, než vzít manipulátor časového víru a přenést se zpět. Rychle ale zjistila, že nezmizel jen on ale i její sonický šroubovák. Zaklela a sedla si na zem určitě jí obojí musela vzít Romana. Zamyslela se nad svou situací. Doktor několikrát v pravěku byl, dokonce ona sama nebo i Missy ale na náhodné setkání, může zapomenout. Hned jak na to pomyslela, se vzduchem rozlehl výstřel z pušky. River okamžitě vstala a sledovala, jak apatosaurus vyrazil směrem k vodě. Znovu se ozval výstřel z pušky a potom do jejího zorného pole dojela terénní, s tou nejhorší možnou řidičkou. Rani rychle strhla volant aby se vyhnula spadlé kládě. Vedle hnědovlasé ženy seděla její dcera Vědma a střílela po několika tunovém kolosu. Tvor se otočil, jako by se chtěl rozběhnout proti ale nakonec si to rozmyslel a rozběhl se dál do jezera. River Song fascinovaně hleděla na to, jak se obrovské tělo norilo do vody a do piscite půdy bijí velké vlny. Rani zklamaně hleděla za uniklou kořistí, zastavila auto a podivala se na svou dceru "Tak ted už.nic lepšího nejspíš nenajdeme"
Vědma se zasmála "Takto určitě ne"
River Song se ve svém úkrytu vzpamatovala. Mohla ty dvě sledovat ale to se ji tezkopovede. Obě ženy se totiž znovu vydali na cestu ve svém terénním autě. River sice byla ve formě i když poslední dobou trochu přibrala ale určitě si nevěřila natolik aby utíkala za autem. Nakonec to ale ani nemusela. Těžká kola vyrila do piscite pláže hluboke brazdy. To byl opravdu pohled k nezaplacení, stopy pneumatik hned vedle šlépějí apatosaura. River vyrazila a přemýšlela, co všechno v té době žilo mezi vysokými kapradinami. Náhle se jí udělalo špatně a vyzvracela se. Nevolnost ale odešla stejně náhle jak přišla. Nakbec se dostala až k cily své cesty. Mezi rostlinami se tyčilo město, které vypadalo jako středověká verze Gallifrey. River se lekla. Kdo všechno tady žil? Rani sice měla děti, vnoučata a několik lidských bojovnic ale tohle město, muselo mít tisíce obyvatel. Rani ale opravdu jela přímo tam, jak ji prozradili stopy pneumatik. Paní času se tam rozhodně nemohla jen tajně ukrývat. V River zesílilo podezření, které si chtěla nejdříve ověřit. Rychle prohledala kapsy a našla menší nůž. Sce s nejednalo onen lepší zbraň ale už mohla vyrazit do neznámého města. Prodrala se rostlinstvem, jen dva kroky od cesty, až našla prvního vojáka. Jeho středověká zbroj byla zdobena rytinami, písmem pánů času. River zaklela, ta mrcha tedy opravdu nakonec někde získala další stroj hathů. Tohle tedy rozhodně nedělá celou věc lehčí.
Riover proklouzla za jednoho vojáka a tiše kroutila hlavou. Muž možná stačil na masožravého dinosaura ale na někoho s lepším mozkem, prostě nestačil. Doktorka muže bodla do krku a znovu se ukryla. Voják se skácel k zemi a během několika vteřin, jej obestřelo světlo. Záře brzy pohasla a místo muže ted zaujala žena se zrzavými vlasy. Bojovnice ze sebe strhla zbroj, která jí byla poněkud větší a rozhlédla se kolem sebe. River neváhala a zasadila jí prudkou ránu do hlavy. Zasažená se okamžitě skácela na zem, s elegancí pytle plného brambor. River si navlékla zbroj a vyrazila do města. Brána tam nejspíše byla jako zabrána proti dravým dinosaurům. V pravěku rozhodně nemusela Rani počítat s nepřátelskou armádou. River procházela mezi ulicemi, kde na ní dýchal duch Gallifrey. Všechno tady připomínalo timelordy, od oděvů lidí až k budovám. Nakonec se dostala až k paláci, tam hodlala najít manipulátor časového víru a zmizet. Nedoufala, že by město sama zničila ale musela se vrátit domů a informovat o ukradeném stroji hathů.
Stanula před bránou, před kterou stáli stráže. Vzhledem k počtu lidí kolem, se jí opravdu nepovede nepozorovaně proklouznout. Rozhodla se tedy pro opačnou strategii. Sebevědomě došla k bráně, jakoby sem patřila a sáhla na kruh, který tu byl místo kliky. Brána se ale sama rozlétla a uprostřed stála, s rukama v bok, Rani "Ahoj zlato, snad sis nemyslela, že tě ani nepozvu na pár slov"
"Doufala jsem, že bych to nechala na příště" řekla River Song
"Tak pojd pěkně za mnou a mysli na vojáky kolem tebe. Tvůj regenerační cyklus by musel být rychlejší než samopal aby si z boje vyšla živá"
River musela uznat, že má nejspíše pravdu a tak se vydala za ní. Palác byl opravdu rozlehlý a dal jí tak hodně času na přemýšlení. Mohla Rani konečně zabít ale neměla jak a stráže je neopustili ani uvnitř. Celá skupinka došla až do velkého sálu, kde si Rani sedla na křeslo podobné trůnu. River usedla po její pravici a znovu se rozhlédla. "Kde máš ukrytý stroj hathů?"
Rani se poprvé zatvářila překvapeně "Jaký stroj hathů?"
River jí pohlédla do tváře, ten její úsměv by jí nejraději seškrábla břitvou "Už jsem zjistil,a že je celé město plné pánů času, jak jinak by se ti to povedlo"
Rani se rozesmála "Nepoužila jsem žádný pochybný stroj ale pouze ženské zbraně. Všichni obyvatelé sou mými dětmi, vnoučaty, pravnoučaty a tak dále. Dospěla jsem skoro do věku kdy budu muset regenerovat. Je mi už 240 let."
River se ušklíbla "To máš tedy dobrého chirurga. Snad to není ten, co měl na starosti Michaela Jaksona, bez nosu by tě to opravdu neslušelo"
Rani si nalila víno a napila se "Zatím mi stačí, když se ráno namaluju, snad to vydrží i po regeneraci, už bych ale ráda zkusila jinou barvu vlasů. Co by se ti líbilo? "
River Song se rozesmála "Já bych tě ráda hodila do sopky ale to se asi dnes nepodaří"
Palácem náhle otřásl tlumený výbuch.
"Markusi, co to má znamenat?" vyštěkla Rani
Voják jen pokrčil rameny. Rani se tak rozběhla zpět chodbou. River Song toho využila a doběhla k balkonu. Dohlédla až k hradbám, které byli pod útokem. Na město učotili tyranosauři a alosauři. Za nimi se porostem brodili i mohutní diplodokové a apatosauři. Giganti ale nebyli sami, na jejich hřbetech byli dřevěné konstrukce, plné bojovníků homo reptilia. River Song tiše poděkovala za útok v pravý čas a žasla, proč jí to nenapadlo. Rani přeci nebyla v pravěku sama, ještě tu byli homoreptilia. Ted už ale neváhala a podívala se do sálu, vojáci zmizeli, nejspíše aby se přidali k útoku.
River Song se protáhla dveřmi na chodbu a rozhlédla se, všude byli dveře ale které si má vybrat? Zvolila prostě ty první a našla menší pokoj, kde stálo něco velmi podivného. U postele s rudým povlečením, stála černá Tardis. River několikrát zamrkala a potom si přečetla nápis nade dveřmi Majetek Tashi Lem. Obešla postel a zastavila se u dveří. Tasha už jí do Tardis vkráčela, jakoby jí patřila. Dál se nerozmýšlela a otevřela. Proti ní stáli Doktor a Tasha. Rozhodně je neměla vyrušit, líbali se. Udělala ale dost hluku na to aby s tím přestali a oba se na ní podívali. Doktor se nervozně usmál a řekl jen "Není to tak, jak si myslíš." River si odfrkla "Nejsme v nějakém romantickém filmu, tak zkus něco originálního. Už ale nebudu rušit vaše prehistorické rande." S tím dveře Tardis zavřela a zmizela na chodbě. Rozrazila první dveře, co jí přišli pod ruku. V místnosti byl menší zbranový arzenál, kde se našli luky, meče, muškety, pistole i menší dělo. River se otočila a spatřila Doktora
"Opravdu na tebe nemám náladu"
"A na mě jí máš?" ozval se sladký dívčí hlásek
Oba se otočili a pohlédli na Sabrinu.
"Vůbec si se nezměnila, pořád si stejně šeredná jako celá vaše rodina" zavrčela River. V tom se ozvala rána a Sabrina se skácela k zemi. Za ní se objevila Tasha a v rukou držela japonskou tyč bo. "River, ta scénka s Doktorem mě mrzí..."
"To doufám" skočila jí do řeči Doktorka
Tasha jí prstem naznačila aby byla potichu "S Doktorem jsme tu byli abychom zničili tohle město, tak jsme zavolali homo reptilia a požádali je o pomoc. Doktor tě nepovedl a jednou vše pochopíš. Nemůžu ti to vysvětlit, musíme se vyhnout spoilerům. Pravdu najdeš na konci"
"Na konci čeho?" zeptala se River
Tasha přikývla "Na konci Země" River se nechala přesvědčit a nakonec utekli k černé Tardis.
"Pamatuješ si na Romanu a líheň?" zeptala se Doktorka
Tasha okamžitě přikývla "Hned jsem potom letěla za Doktorem a vydali se sem. Jen tvůj malý výlet nebyl v plánu"
"Co se stalo Romaně?"
Tasha zatáhla za brzdu "Jsme na místě a neboj se, Romana je v pořádku, jen se také stala obětí anděla. Mimochodem, byl to ten samí, kterého jste se s Missy zbavily v Archivu"
S tím se rozloučili a River vyšla na Atlantidě.
 

Vnitřní hlas

16. ledna 2018 v 11:01 | Tým Spoilery - Time Lady |  Téma týdne na blog.cz
Nov=é téma týdne a další možnost, jak se můžu nenápadně podělit o své myšlenkové pochody. Na tooto téma mě hned napadli dvě věci, schozefrenie a rozdělení osobnosti ale to tady řešit nebudeme. Opravdu se budu snažit o optimističtější článek ale, ani já sám nevím, jestli se to vlastně povede.
Jak často se vám ale stalo, že jste cítili špatný úpocit, než se něco stalo? Má člověk nějaký vnitřní hlas, co ho chrání a varuje? horší je to, když vám vnitřní hlas vynadá. Uděláte něco trpaného a v sobě slyšíte jen "já jsem ale vůl". To neí varování, to je pouze hodnocení svojí osoby.
Včera v práci jsme si udělala srandu se svojí kolegyně, když jsem jí za krk vylil pár kapek vody. To mi vnitřní hlas zase šeptal "rychle to udělej". Poslechl jsem a slavil úspěch, samozřejmě ne, u zmíněné kolegyně.
Na tomto blogu najdete i povídky, které sou préo něj stěžejním tématem. postavám často chzybí vnitřní hlas, co by je varoval a tak se hrdině vrhají do situací, které by ani nemuseli přežít. Nemusím ani zmiňovat, že nkědy opravdu nepřežijí.
Život je tak nějak i o těch špatných věcech, at už nsá něco varuje, nebo ne.


10. Líheň

14. ledna 2018 v 10:07 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song procházela lesem a užívala si chvilky klidu. Tardis, svůj stroj času v podobě červené telefonní budky, nechala za sebou. Chtěla si odpočinout od všech technických vymožeností. Vydala se proto do roku 1996, kdy lidé nebyli ještě tolik propojení se stroji a nezatěžovali je války s daleky, cyber lidmi a dalšími vesmírnými agresory. Noční les byl tak oázou klidu, kde mohla zase načerpat síly. Procházela kolem stromů. když zaslechla hlasy tří mužů. Okamžitě se vydala za nimi.


**


Mladá dívka s hnědými vlasy kývla na číšníka aby upoutala jeho pozornost a ukázal mu peněženku, ten její gesto pochopil a za pár minut byl u ní i s účtem.
"Platím je za kávu nebo mi chcete prodat celou restauraci?" zeptala se vesele a rychle hledala drobné. Muž v bílé košili a černých kalhotách se na ní usmál ale celé to působilo jakoby měl první příznaky mrtvice "Jen za kávu madame"
Dívka mu dala peníze i s dýškem, za to, že snesl její pokus o vtip a vyšla z restaurace ven.
Sáhla do kapsy kalhot a překontrolovala mobil. Už se bude muset vypravit na cestu nebo Tasha vyletí z kůže. Na její pravici se zaleskl manipulátor časového víru a okamžitě se vydala na cestu prostorem i časem. Rušné město okamžitě zmizelo a místo něj se ocitla v lese, rok 1996 Finsko. Její bílé oblečení se sem sice nehodilo ale toho si River Song nemusí vůbec všimnout. Za pár vteřin uslyšela hlasy a v dálce zahlédla i světlo táboráku. Ocitla se jen několik kroků od svého cíle.


**


River Song se snažila nadělat co nejvíce hluku aby jí nějaký horlivý lovec omylem nezastřelil a vyšla k ohni, kde už seděli tři muži a dívka v bílém oblečení, které se sem trochu nehodilo.
Doktorka všechny pozdravila i když si zapamatovala jen jméno první muže, Tuomas Holopainen a u zbytku by si při pokusu o vyslovení, nejspíše zlámala jazyk. Nakonec podala ruku dívce a ta se představila jako Romanadvoratrelundar
"To si mi řekla své jméno nebo celý svůj rodokmen?" zeptala se jí River
Dívka se vesele usmála "Něco podobného už mi řekl Kimo, dá se to zkrátit na Romana ale s Romanadvoratrelundar je větší sranda"
River pokrčila rameny "pokud považuješ za vtip, že na tebe něco volá a trvá mu to přibližně 15 minut"
Všichni se rozesmáli a River toho využila aby si sedla k ohni. River zdatne předstírala, že je z jihu Finska a díky Tardis, to bylo ještě jednodušší. Stroj času byl sice daleko ale zase ne moc. Po pár minutách si všimla papírů, které měl Tuomas na klíně.
"Co to tam vlastně celou dobu sepisuješ?"
Muž jí podal papír a ona zjistila, že jde o písničku. "Hraješ někde v kapele?"
Tuomas řekl jen "Zatím ne ale chtěl bych jednu založit, tohle bude naše první písnička. Ještě mi ale chybí jméno"
River se znovu podíval na papír "Ta písnička se jmenuje Nightwish, proč tak nepojmenovat i kapelu?"
Tuomas rychle přikývl "Budu o tom uvažovat"
S tím se uložili ke spánku a brzy všichni usnuli


**


River probudili něčí ruce, které s ní třásli. Chtěla vykřiknout ale na ústech jí přistála jedna z rukou. "River Song potřebujeme vaší pomoc ale lidé se o tom nesmí dozvědět."
River pohlédla na rušitelku, která měla bezpochyby sebevražedné sklony, když jí budila uprostřed noci.
"Romano, co se děje?" Dívka si vyhrnula rukáv na pravé ruce a ukázala jí manipulátor časového víru "Něco máme společného"
"To taky může být pravda a nemusí. Co si vlastně zač?" zeptala se vztekle ale dostatečně tiše aby nevzbudila jejich společníky. Romana se uěklíbla "Znám Doktora i Tashu, to ona mě za tebou poslala". Dříve, než jí River stačila zastavit, stiskla tlačítko na manipulátoru časového víru a obě ženy zmizeli.
River se rozhlédla kolem sebe. Objevili se na pláži, která by byla skvělým místem na dovolenou, jen tu nikdo jiný nebyl "Odkud znáš Doktora?"
Romana přikývla "Cestovala jsem s ním v jeho Tardis, zůstala jsem ale v E- prostoru abych nemusela tvrdnout na Gallifrey"
"To se ti mezi Pány času tak nelíbilo?" zeptala se River
"Spoilery a už stejně musíme vyrazit" odpověděla Romana.
"Počkej, tohle slovo mám říct, když se chci vyhnout odpovědi"
"Tasha to používá taky, skoro za každou větou" odvětila hnědovláska rychle.
"Jak se k tomu dostala?" zeptala se jí River. Romana ale jen pokrčila rameny a vedla je dál po pláži. Pískem se prodrali až ke kusu skály "Podle naší kámošky by si měla najít cestu dál." řekla Romana nečekaně. "Proč bych to měla být já?" zeptala se River překvapeně.
Romana pokrčila rameny "Má ti pomoc archeologie, kterou si prý vystudovala."
"Tasha si mě prověřila?"
"Ta si tě ani prověřovat nemusela" řekla dívka a ohmatávala skálu.
River na to nic neřekla a raději se k ní přidala. Nejdříve si ničeho divného nevšimla ale to se brzy změnilo. Ve skále bylo místo, které bylo teplejší a hladší. Chyběli tam i usazeniny. Kamená deska vypadala, jakoby jí tam někdo zasadil nebo uměle vyrobil. Zamířila na místo sonickým šroubovákem a to se dalo do pohybu. Ve skále se objevil průchod.
"Proč mi Tasha prostě neřekla abych to udělala?" řekla Romana ublíženě.
River se snažila skrýt úsměv ale moc se jí to nedařilo. "Řekla ti, kde je průchod ale musela by si zamířit na jediné a velice malé místo. Mohla by si tady taky stát hodiny a zkoušet to"
Romana chtěla vyrazit do jeskyně ale River jí chytila za ruku "Ted mi řekni, co tam má být. Jestli si myslíš, že se slepě vrhnu do nějaké tmavé chodby, tak se pleteš"
"Je tam líheň" řekla dívka pomalu
"Co se tam má líhnout?" zeptala se Doktorka
"Dalekové" odpověděla Romana a hleděla na průchod.
River Song přikývla na souhlas a vešla dovnitř. Po pár krocích tmou něco cvaklo a kolem nich se rozlilo namodralé světlo. Nacházeli se v rozlehlé hale, plné kovových regálů. Na nich se nacházeli, na malých podstavcích, hnědé vejce. "To spíš vypadá jako pštrosí vejce" řekla Romana
"Tasha ti neřekla, co tu máš čekat?" řekla River Song překvapeně.
"Něco řekla ale moc toho nebylo" odpověděla dívka a rychle se začala věnovat jejich nálezu.
River Song se rozhlédla "To tady nejsou žádné stráže?"
"Něco by se tu našlo" ozvalo se z druhého konce sálu. River ten hlas poznala ale nemohla tomu uvěřit Ozvala se série kovově znějícího cvakání a do jejich zorného pole vjela bytost, která byla z poloviny člověkem a z poloviny strojem. Dalek projel přímo k nim.
"No, kdo by hádal, že tu potkáme Hitlera" řekla River.
"Ne, samozřejmě, že si dojdete do líhně na naší planetě a nic se vám nestane" řekl pobaveně Adolf Hitler
"My jsme na Skaru?" zeptala se Doktorka překvapeně. Chtěla se otočit k Romaně ale ta zmizela. Hitler se rozesmál "Vypadá to, že ti tvá společnice utekla. Možná by sis svůj doprovod měla lépe vybírat."
River se otočila zpět ke svému soupeři a strnula děsem. V průchodu se proti slunci tyčila silueta, která se díky křídlům dala jasně zařadit i když jí nebylo vidět do tváře. Rychle přemýšlela co udělat a v hlavě se jí urodil velice krutý plán. Hitler si jejího pohledu nevšiml a tak nechápal, proč si rukama rychle zakryla oči. Jeho překvapený pohled bylo to poslední co na pár vteřin viděla. Místnost se naplnila hlasitým klapotem jak se plačící anděl rozběhl ke své kořisti. Hitler zakřičel a potom nastalo ticho. River rychle dala ruce dolů a škubla sebou, když zjistila, že byl anděl téměř u ní. Zaklonila se a pomalu se sunula pod jeho nataženýma rukama. Mohla by se sice otočit a vyjít kolem regálů ale to musel anděla spustit z očí. Dokud jí uvidí, tak se socha ani nehne.
Pomalu udělala jeden velký krok a úlevně si oddychla, když se stalo to, čeho se celou dobu bála. Zakopla o nějakou překážku a spadla na zem. Během dvou vteřin ucítila na svých zádech studenou ruku a potom se jí zatmělo před očima.....
River Song otevřela oči a rozhlédla se kolem sebe. Plačící andělé svoje oběti nezabíjeli ale přenesli je v čase. Bohužel nikdo nemohl říct, kam a do jakého času se dostanou. Mohla být ráda, že kolem sebe spatřila obrovské kapradí a vodu. Obydlená planeta, která je nejspíše plná života. Rozhodně mohla skončit i hůř, třeba v černé díře. Její úleva ale netrvala dlouho, ticho pralesa narušili kroky, něčeho velmi velkého a těžkého. River stačilo pár kroků aby se dostala přes kapradí a u jezera spatřila záhadného tvora. S údivem a děsem pronesla "Sakra, to je dinosaurus, já jsem v pravěku"

 


9. Služba pro Tashu

7. ledna 2018 v 11:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série

River Song ležela v křesle a se zavřenýma očima, si užívala chvilku klidu. Její Tardis se vznášela na konci časů. Nikde nebylo nic živého a ani mrtvého. To si tedy aspoň myslela, dokud se neozvalo zaklepání. River otevřela oči a podívala se ke dveřím. Pořád věřila v omyl. Zvuk se ale ozval znovu. Vstala a otevřel, do řídící místnosti vplula postava ve skafandru. "Tasha Lem" ozvalo se z pod helmy a žena si odkryla obličej.
"Jak si mě našla?" zeptala se jí River.
"Věděla jsem, že tady budeš" řekla Tasha, jakoby se tím vše vysvětlovalo.
"Tak jinak, co ode mě chceš"
Tmavovlasa žena se vysoukala ze skafandru a nechala ho ležet u dveří "Suron napadli nepřátelé a já nemůžu býtiv na dvou místech zároveň"
"Suron?" Zeptala se River
"Město Panů času, na více se neptej abychom se vyhnuli spoilerum"
"Dobře, tak můžeme vyrazit."
Tasha se chopila ovládání a zadala souřadnice.
River Song jí chtěla odstrcit ale její nová společnice měla vyjednávací schopnosti cihlové zdi, prostě s ní nešlo hnout. Nakonec se tedy spokojila s tím, že vše kontrolovala.
Tasha ale projevovala opravdu dábelské nadání pro ovládání stroje.
"Znáš se s Doktorem?"
Žena se na ní usmála ale neodpověděla.
"Ten tvůj úsměv mě docela děsí" řekla River
"Proč?"
"Připomíná mi klauna z jednoho horroru" odpověděla River Song rychle.
Tasha se rozesmála "Tak dobře, dáme si trochu vysvětlování i když ho nemám ráda, strašně to zdržuje. Doktora znám a dokonce znám i tebe, proto jsem si jistá, že mi pomůžeš"
"Mám na vybranou?" zeptala se River
"Nemáš" řekla Tasha a pokračovala v přednášce. "V U.S.A. Zase dělali pokusy a začíná se jim to vymykat z rukou. Potřebuji aby si tam šla"
"Proč tam nemůžeš jít sama?" zeptala se opatrně River
"Moje první setkání s Doktorem se uskuteční až jindy. Tady vystupujeme!"
Tasha poslední větu pronesla tak rázně, že River vystoupila a její slova plně pochopila až ve chvíly, kdy Tasha zase zmizela.
Místo toho se proto raději věnovala okolí. Před jejíma očima bylo pár strohých šedých budov, připomínajících Továrnu nebo hangáry a těsně u nich, modrá telefonní budka.
River si oddychla, konečně někdo, kdo jí tuhle šílenost vysvětlí.
Doběhla k Tardis a zaklepala na dveře
"Bill?" ozvalo se ihned
"Hádej dál" opravila ho River
"Clara?"
"Taky ne, někdo o trochu starší"
"Missy?"
"Někdo hezčí" napověděla River i když jí už začínala docházet trpělivost
"Tak to nevím ale moje manželka to rozhodně být nemůže"
River si odfrkla "Doktore! Otevři tu svou rachotinu nebo tě ani dalekové nezachrání"
Dveře se okamžitě rozlétli a za nimi stál Doktor, tvář jako vždy zbrázděnou širokým úsměvem
"Vím o tobě, viděl jsem tě na monitoru"
"Ahoj zlato, takže i tebe Tasha našla? "
Doktor si sedl na židli a otočil se k ní
"Ano i mě navedla na lidské experimenty se šediváky"
"Odkud se vlastně znáte? Nemůže to být past?
Doktor hned zakroutil hlavou "Dováděli jsme spolu ěkolikrát v chrámu Ticha Jednou jsem tam byl i s Clarou. Tasha je spolehlivá"
River Song vešla dovnitř "Co to tady lidi tedy dělají?"
Doktor ukázal na monitor "Tohle je Area 51. Lidé zdě dělali pokusy s šediváky a dětmi, vytvořili tak malmény. Dva z nich ale uprchli a lidé je nemůžou najít"
"Jak je ale máme najít my a proč by jsme je vlastně měli najít? Dělají něco špatného?
Doktor k ní natočil monitor a ukázal jí výstřižky z novin. River uviděla úvodníky o černookých dětech.
"Tohle mají být malméni? Zeptala se River Song překvapeně. Potom jí ale napadlo něco jiného "Podle popisů ale nejde jen o dvě děti.
Doktor ale zakroutil hlavou "Volali mi ze Švédska"
"IKEA?" zeptala se bleskově River
Doktor se uchychtl "Torchwood! Řekli mi, že lidé v AREA 51 je požádali o pomoc, tak se o tom dozvěděla i Tasha.
"Tak dobře a jak je máme najít."
Doktor pokrčil rameny "Tak to opravdu netuším"
River se zamyslela, při tom jí pohled opět sklouzl k monitoru a ona tam spatřila řešení. Okamžitě jí napadl plán, který opravdu mohli uskutečnit jen oni.

**

Amanda jadrně zaklela a praštila rukama do volantu auta, které vypovědělo službu. Vlasy jí sklouzli a zakryli tak jizvami posetou tvář. Stále se jí nepovedlo zbavit se následků setkání z River Song. Ta mrcha jí nechala popálenou ležet ve zbytcích kanalizace. Amanda se znovu rezignovaně podívala na ukazatel paliva, když jí někdo zaklepal na okénko. Otočila a strnula děsem. Přes sklo na ní hleděla tvář malého chlapce, postrádající jakýkoliv výraz. Nejstrašidelnější ale byli jeho oči. Dvě mandlovité body plné černi. Amanda zmáčkla ovládání a sklo se nepatrně zasunulo. Chlapec do malého otvoru strčil dlouhé prsty a žena začala bojovat s nutkáním aby okno zase zavřela. Místo toho se ale zeptala "Můžu ti nějak pomoct." Chlapec naklonil hlavou, jakoby naslouchal nějakému vzdálenému zvuku "Dovedete nás domů?"
Amanda se otřásla, když uslyšela jeho slabí hlas, který žadonil o pomoc.
"Na jaké adrese bydlíš?"
Chlapec se několikrát pomalu nadechl, až ženě naskočila husí kůže "Chci se jen dostat domů"
Amanda přestala bojovat s nutkáním k útěku a rychle sešlápla plyn. Auto nějakým zázrakem naskočilo a ona se prudce rozjela po rozbahněné cestě.

**

River přestala sonickým šroubovákem mířit na auto, které se rozjelo jakoby jen honili dalekové a pohlédla na chlapce. "Půjdeš ted s námi? Můžeme ti pomoct a dovést tě domů"
Chlapcova tvář projevila poprvé nějakou emoci, když se na ní objevili slzy
"Chceme jen domů" řekl smutně. River cítila neklid a touhu, být od toho stvoření co nejdál.
Něco jí našeptávalo aby se otočila a utíkala. Potom se ale zarazila a zeptala se "Je tady i tvůj kamarád?"
Chlapec mávl levou rukou a ze stínů vyšla dívka, se světlými vlasy. Upřela na ní smutnou tvář "Chceme jen domů"
River přikývla "Vezmeme vás zpátky do AREA 51 ale proč jste utekli, když se chcete vrátit?"
Chlapec se vyděsil a udělal dva roky zpět do stínů "Nechceme do laboratoří, oni nás mučili. Chceme k otci."
River všechno pochopila "Vezmeme vás tedy k šedivákům, souhlasíte?"
Oba souhlasili a na jejich tvářích se objevili náznaky úsměvu
Potom ale River něco napadlo.
"Narodili jste se na Zemi nebo někde jinde?"
Chlapec vrhl na svou sestru podivný pohled a řekl jen "Nikdy jsme neviděli více, než laboratoře ale řekli nám, co byl náš otec."
River přikývla "Váš otec byl tedy šedivák?"
Oba tiše souhlasili
River je dovedla k Doktorovi a jeho Tardis. Ten už je vítal u otevřených dveří. "Stačilo jen dorazit na místo posledního setkání s těmi dětmi?" zeptal se překvapeně.

River se usmála a přikývla, zavřela dveře Tardis a vyrazili k šedivákům




Sliby

2. ledna 2018 v 10:52 | Tým Spoilery - Time Lady |  Téma týdne na blog.cz
Nové téma týdne, takže se opět zamyslím na tématem a budu se snažit., se ho i držet....i když moc nevěřím tomu, že se mi to povede. Když se řekne "slib" tak mě naapdá, až moc věcí. Je začátek roku, takže sou tu samozřejmě různá předsevzetí ale už jsem dávno vzdal. Proč mám vymýšlet něco, co stejně nikdy nedodržím. Sice jsem začal držet dietu ale tu jsem nechal na 1.1. díky Vánocům. Špatně se drží dieta, když je okolo vás halda cukrový a podobných, strašně zdravých a dietních, věcí. Zkuste si to i odmítat, když v tom polovina rodiny vidí smysl Vánoc.
Po dlouhém době jsem slavil Vánoce s rodiči, prootže tu byl rozchod s mou drahou, druhou polovičkou a následná kapitulace. Tím se dostáváme i k dalšímu druhu slibů a tím sou sliby "partnerské". S heslem "slibem nezarmoutíš" si páry slibují lásku, věrnost až do smrti, to že spolu budou v dobrém i ve zlém, aby to nakonec slavnostně vzali zpátky a za pár let šli od sebe. Úplně nejlepší je, když sou v tom i děti a ještě se stihne svatba. To aby to rozdělování trvalo déle. Potom se soudí o děti, ona je taky nechce.
Naštěstí to nebyl můj případ, nebot jsem nestihl ani děti, ani svatbu.
Potom si člověk, sám sobě, slibuje jak bude příště opatrnější, méně naivní a jak konečně najde toho správného člověka k sobě. Aby jsem článek nekončil pesimisticky, sou i páry co spolu vydrží, až do msrti. Já si slibuji, že ještě najdu tu pravou osobu a zařadím se mezi ně.
Jak to máte vy s novoročními předsevzetími? Nebo se sliby, at už v jakékoliv podobě?
Hlasujte v anketě na konci článku, jde o budoucnost blogu.


Rok 2018

1. ledna 2018 v 11:18 | Tým Spoilery - Time Lady |  Nezařaditelné články
Díky tomuto článku, jsem založil novou rubriku. Rozhodně se nám tedy blog, zase kousek rozrostl.
Chtěl bych vám ale popřát vše nejlepší do roku 2018, at se vám daří vše, co si přejete.
Já měl konec roku v kruhu rodinném, takže žádné vzrušující historky o tom, kde jsem, kolik vypil ale vše proběhlo v klidu. Zase jednou, příjemná změna, která se příští rok nebude opakovat. :-D
Doufám , že všechny ruce a nohy sou na svém místě a můžu se vás ptát, jak jste slavili vy?


8. E.K.P.

31. prosince 2017 v 10:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song právě seděla u počítače a snažila se dohrát šachy, když se za ní ozvalo.
"Teto?" Doktorka měla ráda děti ale už pomalu začala litovat faktu, že jich na Atlantidě bylo tolik. Napočítala do deseti a otočila se. "Ahoj, co potřebuješ? Teta Jenny ti zase vyprávěla o cyber lidech?" Dívenka v modrých šatech se otřásla strachy. "To ne ale maminka řekla, že mě máš vzít na výlet nebo ti řekne, kdy budeš příště rengenovat"
River se zasmála "Regenerovat?"
Britney přikývla "No, dyt jsem to říkala"
"Víš ale že to je od tvé matky vydírání a není to nic hezkého"
"Maminka tomu říká obchod"
River protočila oči ke stropu a přemýšlela jak by to mohla vysvětlit pětiletému dítěti i když matka toho dítěte byla Missy.....nebo právě proto.
"Tvoje maminka má hodně zajímavé obchody ale i ona se může zmýlit"
Potom raději otevřela dveře červené telefonní budky a mávla na ní aby šla dovnitř.
Vnořili se do útrob stroje, který se za pár vteřin vydal na cestu prostorem i časem. Celé to trvalo jen pár vteřin a Tardis s hvízdáním přistála.
River Song otevřela dveře a vyhlédla ven "Tak tohle nebude ZOO" zašeptala zmateně a přečetla si velkou ceduli, která byla před ní "Ústředí E.K.P.."
"Britney, počkáš v Tardis"
Okamžitě se ozvalo veselé vypísknutí "Jééé a bude tu i strejda Jack?"
"Ne, budeš si povídat jen s Tardis" zakřičela River Song
"Minule jsem se naučila všechna tvá jména, Melody Pond, River Song, T....."
"TICHO!" vykřikla River Song a zavřela dveře. Nechybělo mnoho a dozvěděla by se něco, co by rozhodně neměla zjistit takovým způsobem. Cestování časem mělo svá pravidla a ta se musela dodržovat. Promluví si i s Tardis a vysvětlí jí, že by neměla svěřovat informace dětem.
Ted ale měla na práci něco jiného. Vrátila své myšlenky k budově před sebou. Torchwood, Unit, Omega.....Ticho...co ještě vlastně znala za společnosti. Nemohla si ale vybavit, že by někdy četla nebo viděla E.K.P.
Přešla k dvoukřídlým velkým dveřím a zkusila je otevřít. To se jí také podařil a hned mohla vejít do rozlehlé vstupní haly. Všude pobíhali desítky lidí ale nikdo si jí nevšímal. River místo toho pohlédla na černo-modré uniformy, trochu jí to připomínalo policii. Ptom jí svitlo, opravdu se mohlo jednat o něco podobného. Nakonec se zase otočila a vyšla ven. Po dvou krocích ale do ní někdo vrazil. Troztáhla ruce aby udržela rovnováhu a otočila se. Vedle ní stála mladá dívka, s černými dlouhými vlasy. Na sobě měla tmavém triko bez rukávů, které odhalovalo její potetované ruce a bílé kalhoty
"Stalo se vám něco?" zeptala se starostlivě.
River zakroutila hlavou "Nic mi není, jenom jsem se trochu lekla. Mohla by si mi ale odpovědět na jednu otázku"
Dívka okamžitě přikývla a tak se zeptala "Co znamená E.K.P?" a ukázala rukou na dveře za nimi.
"Jsem Faith a E.K.P. Znamená Energetická krizová policie"
"Co má všechno na starosti?"
Faith se zamračila "Si asi zdaleka i Divocí ví, co policie dělá."
"Jsem z větší dálky, než oni" řekla Doktorka okamžitě.
Faith to stačilo "Hlídají spotřebu energie u lidí a dalších živých tvorů. Mají na starosti udělování přídělů."
"Životní energie?" zeptala se jí pro jistotu a dívka přikývla na souhlas.
"Funguje vše, tak jak má?" zeptala se River Song opatrně
Faith se zasmála ale vzápětí se zamračila "Víš heslo?"
Ríver neváhala a zkusila první věc, která jí napadla "Tardis". K jejímu udivu se dívčin výraz změnil a zračil jasnou úlevu "Pojd za mnou" a vedla jí hlavní ulicí dál, mezi dav lidí. Po pár krocích vešli do úzké uličky plné odpadků a tou se dostali až k malému náměstí. Díky vysokým budovám tady bylo podivné šero. Faith zůstala stát, před oprýskanou šedou zdí. Za pár vteřin vyskočila a šplahal po zdi, jakoby šlo o žebřík. River na ní zůstala nevěřícně hledět "Nevím jak u tebe ale můj otec se nejmenoval Spiderman" Faith se otočila a křikla na ní "Je tam žebřík, stačí se chytit první příčky." River Song se přiblížila ka zdi a položila na ní ruku. Chvilku tápala ale potom se dotkla něco, co si neviděl ale cítila. Vzduch se dal do pohybu a ona viděla žebřík, který ale zůstával ostatním lidem neviditelný.
River se rychle pustila do šplhání a brzy se tak dostala k Faith, ta už naní čekala na střše budovy.
Doktorka čekala špínu, holuby, možná i bezdomovce ale místo toho tu byla menší vesnice z bílých polokoulý. Stavby velmi kontrastovali se zbytkem města a jí bylo jasné, že se nachází na místě, kam se příliš lidí nedostane.
"Vítej v naší centrále, snažíme se dát dohromady zbraň, kterou by jsme zničili Továrnu a vrátili tak lidem dřívějíší svobodu
"Továrna má na starosti E.K.P.?" zeptala se jí River, Faith ale zakroutila hlavou "Na další otázky ti odpoví naše vůdkyně Lana"
Potom provedla River Song mezi budovy až ke stavbě, co vypadala téměř stejně jako okolní, jen byla o trochu větší. Fantih zaklepala na světlé dveře a ty se okamžitě otevřeli. River zůstala překvapeně sát na místě. Dveřníkem byl totiž dalek. Její průvodkyně ale překvapená nebyla, nejspíše se jednalo o typické zjevení, které jí nevyvedlo z míry.
River prošla kolem něj a zašeptala dívce "Seš si jistá, že je ten sluha na správném místě?"
"Ano, Lena je sama vymyslela a sestavila."
Tak tomu bych tak moc zase nevěřila pomyslela si River ale neřekla ani slovo. Právě totiž minuli hned dva daleky. Chodba je dovedla až k obývací místnosti, kde Doktora dostala druhou ránu. V červeném pohodlném křesle seděla Eva, manželka Adolfa Hitlera. Její brnění zmizelo a místo něj na sobě měla bílé šaty, v kterých vypadala téměř nevinně.
Žena s nebezpečným úsměvem vyskočila a přešla k ní "Jsem Lana, vůdkyně povstalců, vítej v Zeole"
River se podívala na Faith, potom pohlédla do tváře své soupeřky. Její tvář sice brázdil úsměv ale její oči vyprávěli celé romány, o tom jak by jí ráda zabila. Mohla si tak být jistá, že je před ní opravdu Ema.
"River Song mohla by si nám pomoci v našem snažení. Plánovali jsme velký útok na Továrnu, ale Faith měla menší zpoždění"
River úplně cítila, jak rychle přemýšlí. Eva chtěla útok na Továrnu, má to ale překazit nebo ne. Proč by ale chtěla pomoci lidem? Eva vedla válku ale ne v tomto čase.
River se místo toho otočila na svou průvodkyni "Mohla by smě nechat se svou vůdkyní o samotě?"
Faith se podívala na Lanu, jakoby chtěla její souhlas. Žena na ní jen mávla a dívka zmizela na chodbě.
River Song se hned otočila na svou soupeřku "Co od těch lidí chceš?"
Eva se škodolibě usmála "Proč bych ti to měla povídat?"
"Protože jsem Doktorka a ty dobře víš, že jsem vybojovala hodně bitev. Porazím tě stejně jako jsem porazila daleky v jakémkoliv minulém střetu"
Úsměv vůdkyně daleků se ještě rozšířil "Všechna tvoje vítězství byla jen štěstí. Chci zničit Továrnu a tyto lidi osvobodit Můžeš tomu věřit a pomoci, nebo se nám postavit a zkusit, jestli tě tvoje štěstí ještě neopustilo"
River Song na ní mrkla "Půjdu s vámi a zastřelím tě hned, jak se pokusíš ty lidi podrazit"
Nakonec obě ženy vyšli ven z budovy a stanuli před nastoupenými lidmi i daleky.
Doktorka viděla desítky plecháčů, jak projíždějí mezi lidmi a začínala být opravdu nervozní.
Šachtou se dostali ze střechy budovy přímo do kanalizace. Špinavá stoka byla opravdu místem plným špíny a krys. Několikrát se před nimi mihla i větší stvoření ale River nemohla nic rozeznat. Vypadalo to ale na příbuzné homo reptilia.
Po dvou kilometrech se dostali opět na sluneční světlo. Zeola zůstala za nimi a nahradila jí zničená příroda, která vévodila podivná hranatá stavba.
"Továrna?" zeptala se River Song sví průvodkyně. Dívka s téměř světlými vlasy, jménem Gaylen přikývla na souhlas
Potom se před svou armádu postavila Lana a v rukou držela buben, potažený kůží.
River Song překvapeně hleděla na to, jak žena začala bubnovat a zmítat se ze strany na stranu v pohybech, co měli být nejspíše pokusem o tanec. River pohlédla na čtyři komíny, vypouštějící do vzduchu sloupy dusivého, černého kouře.
Z prvního právě vytrysklo světlo a ozvala se exploze.
Žena změnila bubnování a pokračovala. Gaylen se natočila k River a zašeptala "Továrna se řídí zvukem, Lana chce narušit její frekvenci a tak jí vyřadit z provozu."
Doktorka fascinovaně hleděla na to, jak vůdkyně zničila, druhý i třetí pilíř. Potom ale nastali problémy. Brána budovy se otevřela a ven vycházeli postavy, které River opravdu nechtěla vidět. Stříbrní vojáci pochodovali v bojových útvarech a jejich temné oči si je všechny měřili.
"Kde se tady vzali cyber lidé?" vykřikla River Song. Eva se k ní otočila "Kdo si myslíš, že Továrnu postavil? Tohle si nevymysleli lidé ale někdo horší." Potom začala opět bubnovat. Povstalci tasili zbraně a pustili se do útoku. Naštěstí byli jejich střely účinné ale i tak byla bitva velmi divoká.
Jeden z cyber lidí vystřelil na Evu a její buben se roztrhl na kusy. Žena zaklela tak jadrně, že si i slunce ukrylo za mraky a začalo pršet. River k vůdkyni doběhla "Můžeme se dostat do továrny a poslední pilíř vyřadit ručně." Eva přikývla "Už mi věříš? To je jedině dobře. Samozřejmě to jde ale nebude to nic lehkého" Potom ukázala k bráně Továrny. Mezi cyber lidmi se objevil člověk v tmavém oděvu, se světlými krátkými vlasy. River Song na něj překvapeně hleděla, potom zašeptala pouze "To je Vládce"
"Ty ho znáš?" zeptala se Eva překvapeně.
River Song jen zalapala po dechu "Samozřejmě, že ho znám, je to úhlavní nepřítel mého manžela"
Eva se rozesmála "Vždyt on je tvůj...." nestačila ale větu dokončit, protože jí k zemi srazila jedna ze zbloudilých střel cyber lidí
River si k ní klekla a zadívala se na ránu. Někdo jí střelil do zad, to je ale nemožné. Otočila se zpět k městu a viděla zástup cyber lidí vstávajících ze země.
Znovu se podívala na Vládce. Muž se naštvaně otočil zpět k bráně a zmizel v Továrně.
Potom jí vše došlo. Missy přeci svou armádu rozšířila pomocí deště, to bylo to, co padalo z oblohy i nyní. "Ústup!" zakřičela River a s úlevou zjistila, že jí povstalci poslechli a utíkají zpět k městu. Dalekové ale stříleli dál a nevzdali se. Doktorku napadlo, jestli vůbec ví, co je ústup. Nakonec je nechala na místě a utíkala k městu. Jejich prořídlý hlouček se nijak neskryl a k městu se tak dostali o poznání rychleji. River Song s nikým nemluvila. Místo toho otevřela Tardis a zmizela v ní.
"Jůůůů teto, už si zpátky?" vykřikla Britney nadšeně.
River se na ní vyčerpaně usmála "Jsem ale musíme porazit jednoho zlosyna"
S tím vyrazili na cestu. River se vrátila o pár minut zpět a chtěla se dostat přímo do Továrny.
"Britney, ty budeš tady a NEPŮJDEŠ ven!"
"Ano teto" řekla dívenka, během točení se na židli. River jen doufala, že jí opravdu vnímala.
Nebyl čas to ale zjištovat. Doktorka vystoupila ven a zjistila, že se dostala k zadnímu východu. Tardis byla někdy prostě skvělá. Odemkla sonickým šroubovákem a dostala se do velké haly. V dálce slyšela pochodující cyber ldi ale těm se chtěla vyhnout. Proto zvolila úzkou chodbu, kde bylo celkem ticho a vydala se na menší průzkum. Téměř se v tom bludišti ztratila, když dobloudila až k hlavní bráně. Skryla se za krabicemi a hleděla na pochodující zástupy cyber lidí. Pár metrů od ní, byl i Vládce. Počkala až proud bojovníků skončí a potom vyšla ze svého úkrytu
"Sorry blondáku ale tady končíš."
Vládce se otočil a vběhl zpět do Továrny "Co ty tady děláš?"
"Zase jsem ti přišla překazit plány"
"Jednou tě zabiju" zavrčel muž naštvaně
"Dovolím si menší spoilery. Jednou mi ale budeš pomáhat"
Vládce se zasmál "Nikdy nedojde k tomu abych pomáhal tobě nebo Doktorovi"
River Song chtěla vyndat pistoli ale Vládce jí kopl do ruky a zbran místo toho skončila někde pod krabicemi. Doktorka sáhla do jedné z krabic a bodla Vládce do boku, aniž by se stačila podívat čím to vlastně udělala. Tentokrát asi měla znovu štěstí ale muž se skácel na zem. Podívala se na jeho ránu a zjistil,a že ho probodla části nohy od cyber člověka.
Vládce se po ní podíval a zakašlal "Ted by si mě měla zachránit"
River se rozesmála "Nejsem Doktor, já se klidně podívám na to, jak umíráš"
Muž se roztřásl a znovu zakašlal "River, ty nevíš všechno, já jsem tvůj......." s tím se jeho oči zavřeli .River sledovala jak se jeho tělo zalilo zlatým světlem. Věděla, jak ho regenerace změní i to, že mu smaže část vzpomínek. Nikdy už nezjistí, co jí chtěl říct. Světlo zmizelo a místo muže, tu ležela Missy. Dnes ale nemělo dojít k jejich prvnímu setkání, nebo přeci jen.......
River chvilku hledala po kapsách, než našla papír a něco na psaní. Rychle vzpomínal na jejich první setkání a napsala na papírek datum a čas. Potom se na pár vteřin zamyslela a začala psát dál


Až jednou budeš chtít najít své ztracené vzpomínky, podívej se v Archivu. Pomůže ti žena jménem River Song. Ona bude v nesnázích a tak bude lehké jí přemluvit aby pomohla i ona tobě. Svého úmyslu nebudeš litovat. Missy, vezmi si na cestu i manipulátor časového víru.


Potom jí vzkaz strčila do kapsy kalhot. Missy ted čekala dobrodružství s Doktorem ale potom zatouží po informacích a najde ji. Potom si všimla jedné věci, to ona jí pojmenovala Missy. Naposledy se podívala na Továrnu a odešla zpět k Tardis.


Moje hvězda

26. prosince 2017 v 12:18 | Tým Spoilery - Time Lady |  Téma týdne na blog.cz
Moje hvězda, ta Vánoční, u naštastí zhasla. No, mám trochu radost, že ten největší humbuk, už má člověk za sebou a ted už začíná ta slibovaná pohoda. Ne, opravdu nevidím nic krásného, když člověk uklízí jakoby měla přijít kontrola z hygieny a ne Ježíšek.

Ted ale trošku té pohody přidám, at to zase není moc pesimistické.
24.12 nebylo jen o tom špatném ale bylo to po dlouhé době poprvé, co jsem Vánoce slavil sám a zase u rodičů. To už mi i to cukrový trochu zhořklo. Vidět ale matku, jak se raduje z mého dárku, to už mi za to stálo.

Já dostal další nálož knih, které budou za pár dní přečteny. Smějící se Nemůžu si tedy stěžovat.

PS: hlasujte v anketě


7. Narození

24. prosince 2017 v 8:00 | Tým Spoilery - Time Lady |  5. série
River Song přeběhla skrz ovládací místnost TARDIS, rudé telefonní budky, která byla zároveň i strojem času. Praštila do ovládací konzole a zanadávala tak jadrně, že by se i dalek začervenal.
"Proč nefunguješ?" zakřičela naštvaně ale telefonní budka mlčela.
River Song si, v posledním stádiu těhotenství, připadala jako nafouklý balon. Velké břicho vláčela před sebou a snažila se rychle zprovoznit svůj stroj času. Zmáčkla několik tlačítek a nepřítomně si utřela ruku do kalhot. Podívala se na svou pravici a viděla jasně červenou krev. Vyděšeně se podívala na své břicho. Už jednou potratila, nesmí se to stát znovu. Praštila do ovládací konzole a doufala v zázrak. Stroj se opravdu dal do pohybu
Tardis náhle naběhla a vyrazila na cestu. River Song sice nevěděla kam ale doufala, že to bude domů. Po pár vteřinách dopadlo plavidlo na něco tvrdého. River se dovláčela ke dveřím a podívala se ven. Nedaleko se sice táhla cesta ale jinak tu bylo pusto. Všude jen seschlá tráva a hejna ptáků.
"To mě chceš zabít?" zakřičela River a vyklopýtala ven. Tardis jí ale opět ignorovala. Jak jí tohle mohla udělat?
V dálce uviděla vůz tažený koňmi. Rozběhla se k němu a zamávala na lidi.
Dva starší muži jí zastavili a seskočili dolů aby jí pomohla. Jí samé už docházeli síly, což museli být jasné, už na první pohled. Vůz byl krytý plachtou a tak nebylo vidět, co je naložené uvnitř.
River pohlédla na oba muže. "Mohli byste najít někoho, kdo mi pomůže?" Potom omdlela, pouze zaslechla odpověd "Nazaret"

**

River pomalu otevřela oči. Položila ruku na své břicho a cítila jak je dítě stále v pořádku a u ní. Sáhla si rukou k podbřišku ale krev už někdo umyl. Ležela v nějakém voze, který se pomalu kodrcal po špatné cestě. Chtěla vstát ale silné, mužské ruce jí jemně zatlačili zpět na její lůžko z dek a látky "Musíte ležet, brzy budete rodit."
River pohlédla do vousaté tváře před sebou "Jmenuji se River"
Muž se unaveně usmál "Já jsem Josef"
"Neboj se, pomůžeme ti" zazněl hlas za její hlavou. Mírně se zaklonila a pohlédla do známé tváře
"Tasho?"
Tasha Lem se usmála " Jsem to já ale lež klidně, sice jsem zastavila krvácení a už brzy budeš moct vstát ale zatím odpočívej."
"Jak si mě našla?" zeptala se River
"Chtěla jsem tady zastavit banshee a přitom jsem narazila na Josefa a jeho doprovod. Později ti řeknu víc."
River se potom potácela někde mezi bdělým stavem a bezvědomým. Nakonec ale cítila, že se jí vrací síly.
Už dokázala vstát a rozhlédnout se po svých zachráncích. Jela s nimi ještě další žena, které také vypadala, že brzy porodí.
River se ale otočila znovu na Tashu "Bude mé dítě v pořádku?"
"Udělala jsem maximum abych zastavila krvácení a oddálila porod. Nebylo by dobré abychom tady měli příliš mnoho krve a přilákali tak dravce."
"Jaké dravce? A co banshee?" zeptala se Doktorka
"Řekněme že krev pánů času by mohla přilákat spousty, velmi zajímavých, tvorů." odpověděla Tasha a pohlédla k jejich průvodcům. "Banshee je něco, co straší zdejší poutníky. Nevím kolik pravdy na tom je ale jedné noci, jsme zahlédli bytost, která se podobala ženě s dlouhými šedými vlasy. Ten tvor prolétl nad cestou a zmizel v mracích."
"Už se blížíme k městu." zavolal na ně Josef
River pohlédla na první domy Betléma. Hlavou jí prolétla pobavená myšlenka, porodím Ježíše Krista. Potom pohlédla na druhou ženu "Nejmenujete se Marie, že ne?" Žena se jen usmála a přikývla "Jmenuji, už jsme se někdy viděli?"
River se zasmála "Četla jsem o tobě"
Marie se zatvářila překvapeně "O mě se někde psalo? Jsem jen žena tesaře"
"Si daleko víc, jen musí přijít tvůj čas" odpověděla Doktorka.
Několik minut cestovali v tichosti, než se okolím rozlehl strašidelný křik. "To je banshee" křikl Josef. Tasha se přes něj naklonila a pohlédla ven "Tentokrát ale nebudeme ujíždět ani se choulit pod plachtou. Přišel čas abychom se toho přízraku zbavili."
"Máme nějakou zbran?"
River se k nim přidala "Máte nás dvě, to by mělo stačit"
Zastavili na prašné cestě a pozorovali postavu, která se proháněla vzduchem. Banshee se hnala přímo k vozu a při tom vydávala něco, co znělo jako nářek a řev dravého zvířete zároven. River Song ještě něco takového neslyšela ale ani to jí nevzalo víru v to, že se jim jí podaří zastavit.
Tasha jí ale nenechala jít do boje. Místo toho si stoupla před ní a hodila po tvorovi nějakým malým předmětem. Šedá koule prolétla vzduchem, banshee se jí elegantně vyhnula a letěla dál.
River se k ní naštvaně otočila "Proč si mě zastavila?"
Tasha si v poklidu došla pro svou munici a tepre až potom odpověděla "Nechtěla jsem zbytečně riskovat. Jsem starší než ty"
"Jsem starší, než na kolik vypadám a umím se o sebe postarat i jako těhotná"
Tasha se ušklíbla "Vím moc dobře, kolik je ti let ale si moc impulsivní, musíš věci řešit poněkud vynalézavěji. Pokaždé nestačí jen kolem sebe střílet."
"A co tedy chceš dělat?"
Tasha sáhla do záhybu svých šatů a odněkud vytasila mobil. "Davros A6" řekla a ukázala ho River. Ta zalapala po dechu "Jaký šílenec by pojmenoval mobil po Davrosovi"
"Já" odpověděla Tasha a pustila se do hledání. "V mobilu mám aplikaci, která nám pomůže"
"To si jako zahrajeme Banshee GO!" zasmála se River. Tasha se nakonec připojila "Něco takového ale tohle jsem vyrobila já."
Nechali své společníky na místě a sami se vypravily najít banshee, která už samozřejmě zmizela v dáli. Na Tashi mobilu se objevila mapa, bezpečně jim ukazující směr.
Několik minut jen sledovali ukazatel a procházeli po planině, která opravdu nevypadala zajímavě. Po dalším pochodu ale došli k hoře. Mezi kameny viděli i ústí jeskyně, zívající jako ústa nějakého netvora.
"Podíváme se dovnitř?" zeptala se River Song.
"Mohlo by tě zajímat, co je uvnitř, dříve než tam vběhneš?"
"Jsem sice blondýna ale nemusím nikam běhat" zavrčela okamžitě. Už jí štvalo jak s ní Tasha mluví, jako s dítětem. Sice byla těhotná ale to na mozku nezanechá žádné škody.
Tasha jí ukázala monitor mobilu, v jeskyni bylo pět známek života.
"Stejně musíme jít dovnitř, jinak nic nezjistíme" pronesla River a jako první se vydala jeskyní. Kámen byl po pár krocích nahrazen ocelí.
River zůstala stát na místě "Ocelové pláty v této době?"
"Takže banshee zase nebude tak kouzelná, jak si lidé myslí?" dodala pobaveně Tasha.
Zašli za roh a nahlédli do obří haly. Spolu s banshee tam byli ještě čtyři tvorové, připomínající odpadkové koše.
"Dalekové?" zašeptala Tasha
"Už párkrát vytvořili něco podobného člověku, asi to zkoušejí znovu"
"Co ale chtějí tady?"
Náhle se uprostřed chodby zablesklo a všichni sebou polekaně trhli. Objevilo se zlaté světlo a z něho vystoupil robotický pes.
"To je K-9 zakřičeli Tasha s River současně a vrhli se do místnosti"
Dalekové se začali točit na místě a snažili se vyhodnotit celou situaci. Banshee udělala rukama pohyb, jakoby je chtěla obejmout a její maskování zmizelo. Místo ženy s šedými vlasy, tam nyní stála postava z kovu.
Výstřely, rudé světlo a chaos, to bylo jediné, co River vnímala. Vše trvalo jen pár vteřin a kolem ní už byla jen Tasha, K-9 a rozstřílení dalekové. Banshee ale opět někam úspěšně zmizela.
Prošla místností až k dřevěnému stolu a pohlédla na tabulku, která tam jediná zůstala.
"Dalekové si zde jen zkoušeli svoje výzkumy, objevili se tu náhodou"
"Chceš K-9 u sebe?" zeptala se Tasha nevzrušeně.
"Ano ale měli bychom už konečně najít banshee"
S tím všichni tři vyšli z jeskyně a znovu se pustili do hledání.

**

River Song jako první spatřila banshee, stojící na planině. Její útlá postava byla ve volném prostoru nepřehlédnutelná. Tasha natáhla ruku a podala River kouli, kterou měla použít jako zbraň. Všichni tři se vydali k banshee, ta vzlétla a blížila se k nim.
River podběhla přímo pod nepřítelem a sáhla po podivné kouli. Nerozmýšlela se a hodila jí. Koule udeřila do banshee, zablesklo se a podivný tvor zmizel.
"Co to bylo?" zeptala se a stále hleděla na místo, kde podivný přízrak zmizel.
Tasha zatleskala "Sice jsme tu běhali jako malé děti ale zbavili jsme se jí. Ta koule byl střípek z plačícího anděla"
"Jak to, že jsme se toho mohli dotknout?" zeptala se River.
"Bylo to naprogramované, jednou se tohle sama naučíš."
"Budeme tedy pokračovat v cestě?"
"Ano, máme nejvyšší čas" řekla Tasha Lem a později ještě dodala "Musíme se dostat do Betléma co nejdříve, už je nejvyšší čas."
S tím ukázala na tmavnoucí nebe, kde zářila velká hvězda.

**
"To porodím Ježíše nebo se to stane opravdu Marii?" zeptala se River
Tasha se zasmála "Spoilery"
"Héj, to říkám ale já" ozvala se River, napůl naštvaně a napůl pobaveně.
"Já taky a nevidím na tom nic špatného" odpověděla jí Tasha
"Co porušení autorských práv?" řekl River a obě se začali smát, s tím projeli branou Betléma. Zastavili s vozem u hostince, kde chtěli najít ubytovaní. Josef vešel do zděné, poněkud zchátralé budovy a zmizel za dveřmi. Za pár minut sed ale vrátil. "Nechtějí nás ubytovat, musíme najít něco jiného."
Tasha se na něj zamračila "River i Marie budou brzy rodit"

**
Tělo River Song ovládla bolest. Neměla ponětí o čase a ani prostoru. Cítila pouze, že leží na zemi nebo na něčem podobném. Bolest nebyla stále stejná ale lila se přes její tělo ve vlnách. Kolem ní pobíhali lidé a snažili se pomoci jí i jejímu nenarozenému dítěti.
River naposledy zakřičela a potom cítila jak dítě opustilo její tělo.
"Co je s dítětem?!" snažila se zakřičet i když to spíš znělo jako poslední vydechnutí umírajícího. Vyděsilo jí ale ticho, které se rozlehlo. Proč neslyší žádný křik?
Josef jí jemně chytil za ruku "Byla to holčička"
"Byla? Proč byla?" vyštěkla River a do hlasu se jí vrátila síla.
"Narodila se mrtvá, je mi to líto" ozvala se nějaká žena.
"Dejte mi jí" řekla River rozhodně a rozechvělýma rukama vzala mrtvé dítě, zabalené v přikrývce.
"Morano" zašeptala pomalu a hladila miminko po tvářičce. Náhle se kolem malého tělíčka rozlilo zlaté světlo. Obličejík se nepatrně změnil a holčička otevřela zářící oči. Lidé kolem ní užasle vydechli, když Morana začala brečet. River Song ještě zaslechla "Je to zázrak". Potom už k sobě jen tiskla svou dceru, Moranu.
Ona rodí! Ozvalo se hlasitě a River sebou polekaně trhla "Marie rodí!" ozvalo se znovu a náhle vše pochopila. Nyní přichází na svět Ježíš Kristus a Vánoce.


Hledání melodie srdce

23. prosince 2017 v 19:09 | Tým Spoilery - Time Lady |  Téma týdne na blog.cz
WOW! tento blog už funguje témeř tři roky, což je pro mě skoro překvapení. Vlastně mi pořád připadá, že jsme s tím sotva začali a ono už je to veterán. Smějící se Při takové příležitosti, jsem chtěl na blog, něcio přidat. Posunout to tady zase o jeden krůček dál. Zatím se to obešlo jen s novými díly příběhů River Song, tomu je ale ode dneška konec.
Dneska jsem si totiž po dlouhé době přečetl "téma týdne" a i když to nebude lehké, řekl si, že něco i napíšu.
Melodie srdce je totiž opravdu obšírné téma, které se nedá snadno popsat. Na mém dalším blogu, jsem to kdysi dávno, vyřešil tak, že jsem napsal na téma týdne články rovnou dva, tady bych se rád vyjádřil trochu stručněji.......ale znáte to. Rozhodně ale mám méně času, takže budu krátit vzhledem k tomu, že sou Vánoce.
Hi hi, takže ted návrat k tématu. Melodie srdce, to je podle píseň, co vás nějak osloví. Vyvolá ve vás emoci, at už to je jakákoliv. Smutná písnička ve vás vyvolá spíše smutek ....nebo zlomyslnost, třeba jako u mě.
Rychlejší písnička je zase dobrá u lepší nálady.
Jen třeba cradle of Filth, bych nějak nezařadil. K jaké příležitosti si to vlastně může člověk pustit? kapelu sám poslouchám, proto mě napadli zrovna oni.
Potom tu je moře umělé komerční hudby, která může snad vyvolat dobrou náladu jen u lidí, kterým za tohle zvěrstvo půjdou peníze. Tady opravdu nechci nikoho jmenovat ale pokud do písničky emoce nedáte při její tvorbě, tak je nemůžete v někom dalším, ani vyvolat.
Další skupinou sou písničky, které se vážou k nějaké události, první rande, maturita, první sex, narození dítěte, pohřeb.
Takže na prvním rande nemůže nikde hrát Eva a Vašek jinak můžete skažený už celý život. Už vidíte jak svým dětem vysvětlujete, že jste na první schůzce s jejich maminkou/ tatínkem poslouchali Bílou orchidej?
Já sám mám podobnou zkušenost s jednou písničkou od Lucie Vondráčkové. Sice jde o pomalejší ale dobrou náladou nabitou písničku ale mě její poslech spíše náladu pokazí, protože si u toho vzpomenu na svou bývalou druhou polovičku.
Jaké emoce má ale vyvolat poslech Šlágr TV, to mě pro zůstává záhadou.
Jaká je vaše osudová písnička?

PS: hlasujte v anketě na konci článku. Je to důležité pro další fungování blogu.

Kam dál